Řáholec Jam 2024 – report

Řáholec Jam 2024, lesní oslava při 20ti letech lesa. Jak bylo co bylo a nebylo? Pohled pořadatele v tomto vždy ošemetný, ale jednak asi nikdo jiný nic nenapíše a koneckonců píšu si to skoro vždy sám že, tak proč ne. Co se dělo a jak dělo, čtěte inside.

Řáholec Jam 2024, pátek sobota 23.-24.8.2024, těšili jsme se od jara, píčoviny a soutěže vymýšleli a najednou je to tady. V týdnu před Řáholcem jsem plný očekávání a taky trochu toho stresu, jestli všechno klapne jak má. O víkendu týden před akcí pršelo, pršelo fest, spadlo něco ještě v týdnu, skoky komplet odkrytý, na víkend předpověď libová, tohle by mohlo celý klapnout. A taky klaplo, díky počasí a naší prozíravosti jely skoky jako nikdy a nic se extra nesralo, což byl malý zázrak.

Ovšem předbíhám, už ve středu se začala sjíždět první parta, Mlaďák, Najman, kluci ze Špáňa Pitu, Gabi, Juan a Louis, z Francie Remi, no začíná to náramně. Lehká rozcvička v Žele na pumparku a potom k Houtovi do trailsový boudy, pogrilovat, pokecat, dát si pivko, dobrý to bylo. Ve čtvrtek potom ráno s Matesem doděláváme podium, ať to máme z krku, Mates technický ředitel jede bomby, super práce. Odpoledne dohodnut ofiko Řáholecký warm-up v Rokli, no session jako hovado jela, tohle snad Rokle ještě neviděla. Triky tríčky, vlaky, všechno, popsat nejde. Nakonec všichni opět do trailsový boudy, kde už čeká taky Póvl z Vápna, gril a píva, lidí spousty, zítra bude Řáholec!

V pátek už dopolko šteluju to do lesa, mraky sudů, stánek zařídit, všechno pocajkovat, nakonec tradičně čekáme na Holmese, ale někdy v půl 3 nebo kolik muzika hraje a Řáholec jede. Jde se jezdit, lidi pochopili, že pátek je zásadní pro pohodový pojezd, takže je nás asi milion a jezdí se jak o život. Svině krásně v lati, to je stejně lajna, kromě toho že největší, tak letos taky jednoznačně nejježděnější, je to prostě radost. Zkoušíme Bordel, kde se komplet předělávaly některý nájezdy a dával se do toho cement. Mates do toho šel statečně už před 14ti dny, ještě se to nezkoušelo. Brrr, stačila jedna jízda a to nechceš, pekelně načutlý hlavně špice. Co s tím? To teda nevím. Nakonec Kosák snad s Marty Křenem nebo kým předělávají a nakonec to jde, byť předtím byly ty skoky prostě lepší, trochu mě to sere. Session jede až do večera, všechno na klid a pohodu, teplota lesní více než dobrá, pívo lomnický Summer případně z 12kty a limči namíchaný radler, je nám blaze.

Na pátek v programu pouze jedna soutěž, stará Mikyho Haro 16, no to je kůň, tedy spíš koníček, v kombinaci se super lehkým převodem vtipná a pěkně vratká to věc. Jdu si dát pár koleček na lavicích, ať mám šajnu a všem taky ukážu, že se na tom dá jezdit. Pár pokusů a lavice proskáču, teda není to prdel ani trochu. Večer se to vyhlašuje a vyhecuje, nakonec pár soutěžících máme, Kosák, Najman, Juan z Malagy, Flankl z Linze a myslím, že ještě někdo z lesních mlaďasů. No je to veselý, přes klopenku se nakonec letí, v čele je Flankl, od pohledu správně švihlý týpek z Rakouska, který jakoby se pro Řáholec narodil, bere chrániče a už skoro za tmy jde zkusit Levou, no to mi ho vyndej. Za mohutného nevěřícího řevu všech napodruhé proskákává levou a na konci točí beko do totálního crashe. MOC! Dostává zasloužený gold, všichni nadšení, atmosféra řáholecká nejde popsat a jde se pomalu na páteční band, což je jičínská rapová parta Rip Club a DJ Yung Mezu. Očekávání žádná, člověk prostě neví a jak to tak bývá, když nemáš očekávání, můžeš být zatraceně mile překvapen. Výborný koncert, který jsme nakonec nechali přerůst do hodinky DnB setu, tohle bylo hodně dobrý. Píva se lejou, všichni se radujou, i v noci teplo na plavky, tohle je Řáholec Jam vole.

V sobotu vstávání trochu náročné, jak jinak, přeci jen láduji píva už od středy. Přesto snad už v 10 se lesem prohání spousta lidí, skoky ready a zkropený, paráda. Holmes opět trochu zpoždění, leč nevadí, pivo teče a je nám dobře. Na 13:00 se vyhlašuje soutěž pro děti na Panně, pumptrackový lajně dolu k vodě. Hlásí se nakonec ve třech kategoriích něco k 15ti ratolestem, od začínajícího potěru po ostřílený bikrosáky. Děti si to zkusily, všichni něco dostali, myslím, že to byla pěkná vložka. A prostřední kategorii vyhrála holka, myslím Štěpánka, dobře ona.

Program naplánován na celý den, takže oběd ve stánku Burger jako kráva, což byla super věc, někdo session a pomalu příprava na Bicycle Motocross na retro kolech. Vytyčujeme dráhu, registrace, po 14. hod. máme 16 kousků, startovní listina neskutečně nabušená, Příba, otec a syn Soubustovi, Souška, Martin Svoboda z WGDF, Wollis, Juan, no prostě sestava zásadní a jdeme na to. Bohužel soutěž ovlivnily technický problémy, kdy jednomu z werků chyběl šroub v představci a druhýmu zase padal řetěz, i přesto zábavy plno a některý souboje nejvíc. Především tuším semifinále mezi Příbou a Souškou, tak to byla řežba hodná nějaký bizarní počítačový hry starý jako ty kola samotný, zkrátka lítaly lokty, kopy a vůbec všechny prostředky, jak se dostat před soupeře za každou cenu, prostě boží. Finále až do první zatáčky jasně ovládl Příba, který se rozhodl pro unikátní startovací strategii, ze zatáčky ale nějak vyletěl, zpátky moc netrefil a gold bral teprve 14ti letý mlaďas nevím odkud. Jako cenu si mohl vybrat a bral flašku Jagera, ha, dobře von, asi pro tátu, že jo

Po tomhle šílenství občerstvovací pauza, session všude a pomalu se jdeme štelovat dolu na Bordel. Jo, Bordel lajna, kdysi největší v lese, která má dole dva rovný skoky, na kterých se dá trikovat, po letech jsme zde vytáhli znovu contest formou jamu, na který dal Kudr a jeho Dirty Parks desítku prize money. Bohužel už v tréninku přišel první crash a to Robin Pflug, kterýho nedotočená 360 nekompromisně poslala na budku, brrr. Jam se rozjel znovu, triky velký veliký, namátkou Pejda a jeho obrovský pomaloučký backflip a frontflip nohand na konci, Wenca Musil s jeho comby a best trickem v podobě nothing to tailwhip, na těch skokách úlet. Franta Nebojsa v páteřáku točil flipy, 360 a kopal supermany, Kudr neskutečný jízdy s 360 a 270 na předposledním hipu v jízdě, Kosák našel po dvou letech svojí starou formu, 360 první rovnej a 360 bič druhej byl naprostý úlet, španělský host Gabi a neskutečná vyježděnost, pomalu si to tam šteloval jízdu za jízdou víc a víc, aby nakonec dal beko, 360 tobogan a bič za sebou v jízdě. Zkrátka podívaná náramná a atmosféra jak se patří. Bohužel však taky crash Juana a zlomená klička, což bohužel zdaleka nebyl poslední zásek letošního Řáholce.

Po téhle Bordelové parádě opět občerstvení a chvíle pohody. Cítím, že se potřebuji projet a dát do kupy z pivního kolotoče, beru kolo a jdu si skočit. Svině zastavená, někdo prý crash, na Levý crash přes klopku přímo před mýma očima, dáváme s Příbou Dicka a hned mě parta zastavuje, že je toho trochu moc, saniťák mega nasranej a musíme dát oraz. Kluci rozbití fest, to nechceš, to je jasný, snad jste všichni dobrý, nebo dobrý aspoň výhledově budete. Příště sakra opatrně, les není zadarmo.

Nakonec se jde na tu Novou svini, kde se jede na styl. No padají štýlka náramný, lidí nejvíc fandí, jsou to vějšky věžičky a to se prostě líbí. Nejlíp jezdí Wollis, Kudr, Punkboy, Gabi taky nakládá, Wenca to tam trikuje, vlaky jako svině, no prostě podívaná jako nikde. Kdo dojel do konce dostává pásku na afterparty, tipnul bych si, že jsem jich rozdal takkolem 15ti. 15 kousků co si dalo Svini, not bad.

Vyhlašování necháme před kapely, dáváme večeři, někdo poslední jízdy, společná fotka a zasloužený chill, dlouhé dva dny za námi a ještě veliký večírek před námi. Ještě nikdy nebyl v lese plnohodnotný mejdan včetně kapel, při 20ti letech zásadní posun. Přímo na nasvíceným a nazvučeným podiu vyhlašujeme výsledky, 7 lidí z Bordelu bere 500 kaček na kalbu, vítěz Pejda rovnou 3 litry, litr za best trick bere Venca, styl dostává na Svini Wollis a jezdcem dne porota vyhodnotila zaslouženě Kudra, což mi přišlo přímo symbolické. Muziku rozjíždí Chlívek, jičínský to lidový punk, to mě baví. Lidí mraky, atmosféra lesní báječná, dobře nám je. Kosák a potenciální aktéři se nalejvají a chystají, chystají na co? Během koncertu Mates s Křenem a Mahuem připravují poslední a nejzásadnější soutěž, Kosákův Hellslide, no tak to jsem zvědav, že. Po koncertu celý les štěluje se dolu na Dicka, kde už čeká monstr skluzavka s náskokem z lešení, myslím, že se nikomu ani nechce věřit, že tohle někdo dá. Kosák s Rendym nenechávají nic náhodě a dávaj, boratky a tanga, Kosák ještě s kapitánskou čepicí, další borci a dokonce jedna borkyně jedou, comba strašný, no co si budeme povídat, co se tady dělo zůstane navždy zapsáno v dějinách. Prostě něco neuvěřitelnýho. Ve finále se to akorát tak včas zapíchne a to je dobře, protože kdyby musela přijet sanitka pro olejem pomazanýho týpka v tangách, asi by nás rovnou postříleli, ultra aplaus všem a jde se hromadně zpátky na bandy. Jet8, pražský hardcore významně okořeněný dechovými nástroji, který tomu ještě s řevem druhé frontmanky dávají neskutečný koule, tohle bylo skvělý. No a nakonec, nakonec nás je plný les, my name is James Cole vole a tohle snad ani Jičín ještě nikdy neviděl. Finále jak se patří se vším všudy, prvotřídní výkon české rapové legendy, za který mu celý Řáholec dával zpátky neskutečnou energii, kdo nebyl, nelze popsat.

Thats it thats all. V neděli úklid, těch vajglů co jsem posbíral jen kolem pódia a stánku, to chčiješ, lidi naserte si. To je ale jen malý detail za celým jedním neskutečným víkendem. Ještě si pamatuji, jak jsme si v noci s Matesem plácli, yes, tohle jsme si už loni vymysleli, že les si to za těch 20 let zaslouží, pořádnou oslavu, zaslouží si Řáholec Jam se vším všudy. A myslím, že se to celé povedlo více než vrchovatě, že jsme překonali i všechny ty super povedený ročníky minulý. Doufám, že se vám to líbilo. Řáholec Jam is over, další nebude, ledaže se třeba při zdraví a elánu dožijeme pětadvacítky, yes. Na závěr díky všem, co pomohli, výčet by byl tradičně dlouhý, však vy víte, díky za všechno. Především ovšem a zásadně, potlesk ještě jednou pro Kentaura, protože Mates to dal na místě celý do kupy a je největší pán. Jsem hrdej na to, že mám vedle sebe takovýhohle typa, na kterýho se můžu spolehnout a všechno šlape, bez řečí a píčovin. Díky Máto.

A tady galerka od Davida Zemánka, bohužel chybí páteční contest na 16tce, což je velká škoda a potom trochu chybí nějaké fotky ze sobotní kalby, byla mocná. Na druhou stranu chápu, že tam chce člověk dělat něco jinýho, než se motat s foťákem. Díky za to, parádní práce.