Bikehall contest

Zase kousky zápisků z blogu divnosvěta, který si jičínský kretén Hout, čili já, vytvořil. Kdo nedává, radši rychle utečte, kdo dává, račte vstoupit. O víkendu jsme se byli podívat / pobavit v Trutnově na Bikehall contestu, no bylo to zase něco. Více inside.

První věcí na Bikehallu je účast. Nevím, kde je chyba, ale nebýt těch pár ruských kamikaze střelců, kteří dychtiví vyjet někam do zahraničí to mají sem pořád těžce nejblíže, máme tu akorát tak tu naši „špičku“. Němci na Bikehall serou od dne 1, o ostatních zemích a jejich top riderech ani nemluvě, jsme daleko, zřejmě ani to enormní množství kočiček 15 a méně není dostatečným lákadlem, asi holky ještě nemají potrénováno, jako jejich kolegyně na Simpelu. Letos tomu moc nepřidal ani park. Ve čtvrtek mi to říkají Benďáci, ten park je na hovno a ono jo. Dva step-upy za sebou, přičemž jeden si ambiciozně říká „velký funbox“ a druhý je vůbec do počtu. Návaznost dále potom celkem nulová, buď doleva a šlapej do plnejch na světe div se další funbox, nebo zastav, protože skočit zpátky dolu je pro takřka všechny trochu moc. Pak můžeš na spinu a zpátky zase spinu, jo je tam ještě vysoký ostrý hip, což o všem u nás lidi evidentně jezdit neumí a nějaká grind bedna. Prý i jezdci si na park stěžovali, nedivím se.

Slovo k těm ruským kamikaze týpkům, jeli hustě. Žádní amatéři, žádný kompromisy, žádný doublewhipy na plošku odjetý všelijak, nic takovýho. Moderní světový ježdění v plný kudle, velká rychlost, mega vysoký polety, radost podívat. Týpek jménem Alex, co k tomu říci, takhle vypadá současný freestyle bmx. Nedovedu si představit jediného člověka v hledišti, kterýmu se tohle nelíbilo.

Vlastní kategorie číslo 1: Ondra Šléz. Náš nejlepší ramp rider bezpochyby a jednou pro vždy. Šlézka si jel ve svým vlastním světě podle vlastních pravidel, do špatně designovaného parku vnesl trailsovou lajnu, která fungovala a měla flow jak od mistrů někde v PA. Tenhle člověk se na kole baví a pokud ho nesvazuje bedlivý dohled poroty a závodní stres, sledujete jednoho z nejlepších rampových jezdců současnosti. Tleskám vestoje, nádhera. Mimochodem, Ondrův best trick byl možná nejvíc, co se kdy za těch 9 let v Trutnově objevilo, přetáčená 720 nohand v plné kudle na dva metry vysokým ostrým hipu radius – radius, co dodat. Žádná motanice naučená do molitanu se tomuhle nemůže nikdy vyrovnat, protože tohle se natrénovat v podstatě nedá, tohle se musí dát, navíc jakákoliv chyba (nedotočit, přetočit, nedolítnout, přelítnout,…) se rovná smrt. Ač celou porotu znám a mám je celkem rád, tohle se vám přátelé nepovedlo, Šlézka byl jasnej, i kdyby si tam Beran nasolil těch bikeflipů pět. Mimochodem Brian Foster před dvěma lety vyhrál best trick contest na Nike Pool jamu psycho transferem do wallridu a strčil do kapsy všechny molitanový triky včetně nohand double flipu. Tak asi tak.

Vlastní kategorie číslo 2: Michal Beran. Tenhle robot má opravdu vyladěnej soft, totálně odlítnul všem. Schopnost natrénovat do molitanu cokoliv, vychytat to na resi a být schopný reprodukovat s přesností švýcarských hodinek kdykoliv je třeba z něj dělá jednoho z nejlepších contestových jezdců světa. Jeho škála triků je vskutku neuvěřitelná. Kdyby uměl Berry jezdit na kole z půlky tak jako Šléz, se svou ctižádostí a motivací bojuje o první příčky na Dew Tourech (a kdyby měl k dispozici v Bydžově kopie tří parků z loňských a předloňských Dew Tourů, natrénuje to i na tom a bojuje tam tak jako tak). Berry chce a ukazuje, že s jistými schopnostmi to při obrovský vůli opravdu jde. V Trutnově jel on a pak ti ostatní, ve srovnání s ním byli všichni jen průměrní experti.

Kategorie číslo 3: těch pár ostatních. Tak ok, ještě pár kousků tam šlo (záměrně nevytahuju cizince, pouze ČR jezdce). Pejda jezdí hezky, jezdí jako Šléz, možná i hezčeji, ale chybí tomu ten metr na výšce a 10 km v rychlosti. Vilibald je šílenej, to víme, zase motal dvojitýho vilibalda, zase jsme se báli, zase to nějak dopadlo. Každopádně kolo má tenhle týpek v ruce čím dál víc. Přemýšlím kdo dál, Kubovi Bendovi ještě pořád kousek chybí, vím jak to bylo u Kudra, ono to přijde. Erika Figar zabil tailwhip transfer jak hovado, dál už nevím, dál už je jen zlo..

Opravdu mě překvapilo, jak moc se ta česká scéna posunula dopředu. Kolik lidí umí 36 bič, kolik lidí umí biče kombinovat s barspinama a točkama, triky, který léta nešly a nešly (360 tailwhip dlouho nikdo, pak až Ječmen a zase ještě dlouho nikdo, 360 dva barspiny vůbec trvalo dlouho, 360 tailwhip to barspin nebo obráceně bylo i ve světě dlouhý roky naprosto nejvíc a nedával to skoro nikdo, atd.). Teď tyhle těžký kombinace dává spousta lidí a dokonce v tom začíná být i jistota. To je velký progres. Na druhou stranu, tihle kluci víceméně dojednoho a to včetně těch nejlepších mi připomínají klasický experty na zahraničních závodech typu Masters či Rebel Jam (ok, možná mastry, ale hodně průměrný mastry). Zkrátka, všechno nahrocený, za každou cenu tam namrdat co nejvíc triků, nějak to zdupnout pod sebe a odjet.. Vejška, styl, čistota, ladnost, originalita, flow? Cože to? Tak asi takhle: modelový týpek jede tu svou finálovou jízdu, nechá zadek na funboxu, pak na step-upu, sype tam ty točky a bára, nějakej ten flair taky že jo, na hipu pak předvede půl metru vysokou karikaturu na onefoot table, což ho málem vysype, protože nezaklopil do radiusu a dopadl na zadek, pak si to už dost vyfluslej vyšlápne nahoru na rozjezd, vydejchá se před tím svým vysněným trikem, na který celou zimu trénoval do molitanu, rozjede se na funbox, kde letí soustředěně rovně, což ho trochu rozhodí, protože rovně to přes zimu do toho molitanu netrénoval, nakonec tam vyknedlí 360 downside do bara a díky velké benevolenci step-upu to s nohama na klikách totál rozhozenej odjíždí. Týpek se raduje, hala řve, Navy to hecuje, masakr! Tvl. co rejpeš vždyť ten týpek odjel 360 downside tailwhip do barspinu.. A to si zaslouží respekt, potlesk prosím. Kromě výše zmíněných takhle nějak jezdí v podstatě všechny český pročka, do molitanu a na resi nadrcený věci, v triku jistější než rovně, table nebo jen obyčejný vysoký polet, zapomeň. Nevím, kam tohle spěje, možná k přetrhaným vazům v koleni a ve 25 sezení na tribuně, protože 360 downside už nepůjde a rovně jsme to netrénovali. Mazec.

Kdysi jsme každý léto dávali trip do Berlína do starýho Mellowparku, jezdívala tam flotila malých dětí, který neznaly molitan (ten měl tehdy snad jen Bommel ve svý soukromý hale daleko od všeho), zato dokonale znaly místní velký funbox a vysoký rádiusy, kde si lítaly metr a půl polety. První rok rovně, další rok s lookbackem, nakonec v kombinacích a flairech. Byl tam takový zrzek, Lehmann, jak ten se za ty roky tam vyjezdil. Nevím proč mě to teď napadlo.

Více už nic, jsem zvědav, jak dlouho se tahle stále největší česká parková show ještě udrží. Snad co nejdéle, protože i když na mezinárodní mapě Bikehall jméno nemá, na český mapě je to pořád největší parková akce roku, za kterou příště zase rád 150 zaplatím, teda jen za finále, heh.