Kdysi už hodně dávno jsem jel skoro pravidelný blog, co jsme ten víkend dělali, kde chlastali, hodně jezdili, něco plácali, skoro pořád byli v lese, všechno jsem to zapsal. Dnes už nějak není ta múza ani čas, konstalace se mění. Ale přesto říkám si, proč si nenapsat jednu vzpomínkovou na výlet na Vápno, který jsem si vždycky chtěl dát. Ano, byl jsem tam mockrát, viděl a zažil spoustu, ale ještě nikdy jsem nejel na Vápno digovat. A že mě ta hlína láká, o tom žádná. Tak tady trochu textu o tom, jak jsme jeli na Vápno.
Už to bude skoro měsíc, co bylo Vítání jara, milevský partě říkám přijedu za váma, podigovat pozevlit. Chytá se celá parta, víkend 22.-24.5., akce povolený všechno cajk, celá parta se chystá, že Milevsko dáme, leč celý týden hlásí déšť a kluci začínají měknout. Mě to nezajímá, chci plácat a stavět, chci ochutnat svojí lopatou to bílý zlato, ať si chčije, jezdit budeme jindy. Navíc mám v pátek mejdan v Sedlčanech se starou bikros partou, kdysi jsme byli jako rodina, jak rád jsem je zase viděl. V sobotu po mejdánku sbírám se, mám s sebou Mikyho a letíme na Vápenku. Hlásili zlo a já nevím co, a ono svítí a je teplo a parádně. Ty krávo. Skrečoval to kvůli předpovědi Ruben s partou, Najman s Pankáčem, Studna, možná ještě někdo, takže fotím tuhle fotku a píšu Vole. Jediný, kdo se stopro chytá, je Saša, to je pán.
Fakt je ten, že z pátka na sobotu chcalo, skoky přikrytý ale stejně, tohle rychlý nebude, možná to bude klouzat a tak. Na Vápně už letí sud, grilíček, místňáci sešikovaní, nálada výborná, je nám hej. Na ježdění naladěnej nejsem, cíl mám našejpnout Milfu, na kterou se ještě nesáhlo. Poplácali jsme ještě poslední skok na Pravý, seznamuju se s relativně suchým Vápnem, ta hlína je stejně bílý zlato, i když za sucha to chce vodu a musíš najít grif. Ale stejně, hladí se to jak dětská prdýlka. Miky si staví svůj skok a jezdí a místní boys tak nějak rozjíždějí Baby lajnu. Pořád je trochu nahrocená, když ty klopky dobře neprojedeš, není to dole úplně na kotrmelce dozadu s rychlostí, no ale i přes blátíčko se s tím Souška s Rendym mazlí hezky, beka, 360, cancany a tak, hecuju Soušku ze srandy do 360 xup a ono jo, dobře von. Všechno vypadá super, dokonce hecujeme Najmana, ať nedělá zagorku a kouká přijet, když se to najednou začíná zatahovat a to jsem zvědav, v půl 5 přichází Zákopčaníkova týdenní předpověď a dojí kurva fest, až nám z toho začalo týct střechou do boudy, což místňáci operativně spravují jak se jen dá, nakonec máme z boudy skoro foliák, ale co, teplo je a nechčije na nás, takže dobrý. Přijíždí Mlaďák s Kleou, tahám Mikyho pohádkovou knížku a holky se střídají ve čtení pohádek, to jsou mámy, paráda, fotříci chlastají píva, je to vtipný, jak jsem se posunuli, ale vlastně pořád děláme to samý co kdysi. Dojí dál, docela slušný kaluže se dělají, objevují se další lidi, Saša z Brna přijel na pívo, prej ta Souškova fotka ho hecla, Vojta Pánek, Onýs nažehlenost s paraplíčkem v totálním kontrastu s punkovou a špinavou místní partou, vtipný, kalíme a je nám dobře. Řeší se další sud, řeší se gril, řeší se co dál, Souška se nakaluje a exhibuje ve stylu, Miky běhá venku s pláštěnkou a vyrábí jezera, no jsme vtipná skupina. Někdy kolem 8 přestává chcát, beru lopatu a jdu nahoru na Milfu od prvního skoku to šejpit, jak to zmoklo, jede to úplně samo, neplácáš nic, jen ty boky taháš a třeba za 5-10 minut je bok do hladka, ta hlína je neuvěřitelná. Za chvíli máme oplácaný první skok včetně šejplýho nájezdu, Saša pomáhá, Mlaďák dává, leč přichází mokrý a unavený Miky, že chce domů, a digovací session je u konce, holt už jsme fotříci. Poladíme s Mladákem děti a společně se Sašou a Emetem kalíme do pozdních nočních hodin, kdy už jsou všichni pryč, ale bylo veselo když ještě všichni byli, haha, dobrý večírek.
Ráno nikde nikdo, s Mlaďákem pořešíme snídani pro děti, rozloučíme se se Sašou a jdeme plácat. Včerejší déšť akorát, je to mokrý akorát a jde to samo, ideální podmínky. Mlaďák se rozhodnul doladit dopad na prvním skoku Milfy, který si o to říkal, ale chtělo to hodně koleček a byl na to sám, tudíž zabito. Já šel po lajně dál, přijel kousek pomoci ještě Michal Kolář, jinak sólo session. Sakra škoda, že nás nebylo víc, mohlo se s tím pohnout. Pomáhá mi Miky, zatímco v lese ani nikde ho nemůžu nechat plácat skok, protože ho rozseká, vápno je tak neuvěřitelný matroš, že i 6ti letý dítě může šejpovat boky při správný konstelaci, neuvěřitelný. Takže s Mikym plácáme a něco se udělalo, ve 2 padla a máme skoro hotový první 3 skoky, to jde. Kdyby byla ta parta, sakra kdyby byla, za odpoledne je to celý, masakr. Ale děti jsou děti, mají hlad a tak, jsme vzorní otcové, takže sud už s místní bandou nedokalujeme, koncekonců je neděle, lehký oběd a pomalu to balíme nach domů.
Co k tomu říci? Škoda počasí, protože nás mohlo být víc, na druhou stranu kdyby bylo počasí, všichni by chtěli akorát jezdit a já chtěl plácat, chtěl jsem si vyzkoušet, jestli to Vápno je takový úlet, jaký jsem si myslel, že je. Už jsem viděl různou hlínu, dobrou, průměrnou, hroznou, ale tohle, to je masakr a člověka si to hýčká, až si to člověk chce hýčkat taky, protože to prostě jde samo. A protože se nám to všem moc líbilo, dohodli jsme se, že stejně jako je tradiční Vítání jara v lese, bude tradiční i Vápno, protože Vápno je dobrý, nejen spot ale celý ten vibe s místní partou, která má party ráda a já mám rád ji. Díky čau, bylo to super, příště zas.