KALBUS 2020 – Report

Report z Kalbusu od mistra pera Rubena, který nám už dávno nic nenapsal a to je škoda, protože Ruben má vytříbený styl a mě to baví číst. Kalbus 2020, report by Ruben, pojďte si.

Jednoho dne mi volal táta Hout, že jak si tak pomlsáva svou ipu na dvorku jičínskem, tak dostal nápad kalbus udělat. Mě to přišlo jak mega nápad. Po dlouhe době zase nejaká akce, která ma fakt koule a je pro naši malou komunitu hodně vzácna, takže mu dávam nejvíc podporu a těším se na to. 

Začalo to zhruba takto…
Ve středu po práci vyražíme ja a Jasan směr Praha hl., kde nás očekáva poloopitý Adam Robenek a říka: “Ty woe v metru je potřeba roušky a spoďary, ale ty bohuzěl nemám.” Tak byla romantická projížďka na bmx po Praglu. U nějakého divadla, či jaký barák to byl, nás čeká Kajman – vyřešil spaní u kamoše a za to velké díky. Noc byla ještě mladá, tak jsme
dali nejaké to burito a měli setkavačku s Danem Čahou a pivem na stalinu – dobré nalazení před nadcházejícim peklem.

Ráno stavačka. Spal jsem pod stolem, nevím proč, bouřka nebyla, asi.
Balíme věci a rýchle přesun na Černý most, kde byl sraz.
Snídaně a káva musí být, a tím pádem jsme málem nestíhli metro a Jasanovi i ujelo – tá beznáděj ve tváři (ale zvládl to sám). Přichazíme na Černák a tam už lidí me krve čekají.
Fajn setkavačka, ruky podané a v tom přijíždi naleštěný bus, za volantem Přiba – vytrubuje a naše parta huláka. Vystupuje tata Hout a řve do megafonu: “Kalbus 2020, nasedat !!!”.
Naházeli jsme věci do busu a jedem . Pivo v buse už teče proudem, to je jasné. V nejakém poli nastupuje zbytek sebranky – Milevšťane.
Smer – Linz. Než jsme dojeli do Linze, kde byla první zastávka, tak v buse to bylo divoké. Ne že se pilo jen pivo, ale Kosak vytahl snad litrovou alpu a po napití hlasí: “Ty pičo, ja necitím rty. “ – tak ne asi, když piješ alpu vole.
V buse se pouští i bmx videjka, takže se ladíme ze všech strán.

Jedeme.

!Nutno podotknout, že bus ukrýva poklad a to cca 5-6 sudu piva.

Doražíme na místo a Kendík, sotva co vyleze, už startuje centrálu a naraží sud. Nesl ho Houtuv stoleček (který snad přežil).
Rozkoukávame se a vypadá to moc fajn. Je to hezké místo, klidný romantický lesopark s jezerem, no a na něm kalbus.

Póvlova na pohodu 360 v Linzi, bez který by se z něj stal Petr Nagy do konce výletu, haha. Hecy.

Ladí se skoky, pije se pivo a pak začína paradní ježdění. Jely skoro všechny lajny a o nekonečné vlaky nebylo nouze. Každý si našel své. Někteří se i vyndávali a od prachu se taky našlo pár lidí, ale vše cajk. Během této paradní sešn doraží mistňáci a i slovenský Ruben, který tu žije. Všichni si to užívame a nikdo se nemrači.
Po ježdení přikrývame skoky a jedem kupit cosik na grill, aby byl chill. Koupáni v jezírku nikdo nevynechal more, no more ne.
Grilujem, pijem (celkem dost) a kecáme o životě. Užívame, jak to máme rádi.

Pohoda v Linzi. Tam je vždycky dobře.

Ráno otvíram oči a Kajman dělá volské oka v úzkem kruhu kamošu (dík kamo, sedlo to). Pak rýchle koupačka, ať moc nesmrdíme, pobalit vercajk a smer Vídeň.
V buse se dopijí zbytky i tá vzácna alpa. Kosak byl už i vyndan a dal si i bodyshot z mého zarostlého pupíku, prase, nechtěl bych, fujky.
Klingač kulišácky se snaží dat do kupy a tak vaří neustále kávičku na hořáku. Bodla, ale kde budem kakat??
Takže na pul cesty zastavujeme na jídlo (i kako).
Kosak, nalazen, dáva tanga s tygříkem a opičí masku a šup ven pobyhat po parkovišti, mega prdel.

Kosák se po cestě do Vídně upravuje po všech stránkách.

Pozor, Přiba nema rád, když někdo vynáši odpadky z busu!

Vídeň – přijiždíme na místo.
Dávame se do kupy a přesun do Vct. Přiba na nervy, bo na sidlisku nemuže parkovat.

Skoky vypadali divoce, malé čutle, hodně lidi neosedlalo koně. Ale nakonec se z toho vykloubala fajn sešn.
Místni jezdili moc hezky, ale kalbus se nezahanbil. Jen bohužel bohum se musí odevzadávat i obětí. Michal Kolář se nám vysypal a bylo dosť problému okolo. V Rakousku jsou hodně disciplinovaní lidé a tak jme museli schovat vyčep a kempovací věci – bo když dojdou chlupatí se zdravotníkama, tak muže být problém. Ale naštestí nedošli. Sanitka si ho vyzvedla na sidlisku, kde došel po svich a odjeli s Houtem. Tím pro nás jezdění skončilo a jeli jsme nakoupit a okupkat v jezírku. Pak nasledovala kalbička s grilovačkou. Pozdejí přijíždi za tmy táta Hout a Michal, ale prej cajk (díky bohu). Adamek nám klasicky usl na židli, no tak mu vyrostl šutr na klině.

Zevlink na Vienna City Trails. Chvíli to vypadalo, že tady budeme jenom zevlit, jak se nám to nezdálo.

Kosak si delal klouzačku z dopadu, polil ji profiltrovaným pivem (čítej chcankami). Takže kalbička slušná. Velké díky mistňákum, že doplnili pitný režim a dovezli bečku – bo došlo.

Kosák dělá největší píčoviny, ale zároveň taky všude celkem do plných jezdí a to se počítá. Trochu mi připomíná Mulvilla za mlada, který mi říkal: session, píva, víc píva, party, děvky a další den zase jezdit a dokola, haha.

Ráno klasicky rýchli přesun do busu a vyražíme na legendarní spot Skalka trails, kde se bude odehrávat ofiko jam.

Cesta dlouha, fuj. Vzduch v buse byl snad konvalinkovej.

Mezipřistáni byla benzinka, kde se nakupovalo alko, nějaké jídlo a jako dezert tuším zase alko. Dokonce jsme měli tú čest a nechali jsme se vyfotit s jeptiškama. Opravdu milé dámy, kočičky.

Příjezd na Skalku, ač třetí den výletu, pořád fresh a plni elánu.

Dojiždíme na místo a jako první odpad Vojta Panek, který poblil vyběh ovečkám. Kosak se nezahanbil a hazí ovčí hovinko do davu. Minul.

Schazíme pole na jam, vše připraveno. Probíha setkavačka.
Jirka zouhar se svou crew to krásne připravili – bylo pivo, limo v sudech i nějaké párky.
Skoky mega v topu. Zalévat je zaklád.

Skalka, zemský ráj to na pohled. Vždycky se mi tady líbilo.

Začína sešn jak prase. Hodně se vyndavalo. Nejaké frono od Rendyho, Souška beko v hipu jak pes. Tomek Vondraček učí Kosaka 360. Pak ale vykoupal se v rybníku a stálo to za hovno, delám si prdel.
Kajman s michalem maj mezisebou velké pouto a šlo to vidět. Letali nejvíc stýl a vejšky. Michal vyhral nejký styl . A Venca je trikmašina s motorovou hlavou, nebo co. Byla i soutěž, jet z pole na kole a to rovnou z kopce, to byla prdel. Zajce chytali. Tuším, že to vyhral Kajman.

Couvačka z kopce dolu, originální a zábavná soutěž. Vyhrál Kosák, ne Kajman.

Ku večeru pricházi i Hugo Robenek s mojím pipíkem, která prináši jabločkovicu z roku 1999. Lahoda. Mají toho plnej sklep (odloženo na svatbu).

Večer to byla zlá zakončovací kalba jak ma být.. Kdo neblil – jakoby nebyl. I nejaké fajn soutěže byli pro opilce: exovaní piva či trakář ala překážková dráha. Ja s Klingačem jsme byli poslední a kdo vyhral, netuším, šli jsme na pivo. No a pak začalo chcat a byl konec, jdeme spat.

Márty Křen, Suchdol reprezent. Zkoušel tady vyndávku přetáčenou 360 do crashe a potom dával tyhle vejšky, nejvíc vejšky.

Vlaky a zase vlaky, Najman vylítává z velký klopky a za ním Milan Bolek.

Ráno jsme byli všichni jak žižálky, co se plazí po deští. Dávame raňajky a pak přišlo loučení. Slza ukapla.
Bylo to mega fajn. Ja už z kalbuse nejel do praglu, protože ze skalky to mám blíž domu, takže jsem jel s Hugem, mou ženou, Jasanem a Adamem domu.

Punkáč bral na Skalce best flow, zaslouženě, dobře si to dával, ušák jeden.

Tímto bych chtěl mega moc poděkovat tátovi Houtovi, že vubec něco takového pro tú naši komunitku dělá. Dále řidiči, že to dal tak krásně a nebyl moc zlej, takže diky Přibo. Děkují místnim z Linze, Vídne a Skalky, že nás nechali na svích spotech a všem zúčastněným – bez vás by to nešlo parto.

Ruben

Prosim houta o doplněni k navratu domu .. diky čus

Na Rubenovu žádost ještě doplním cestu domů. Původně jsem myslel, že domů poveze Příba už jen bandu zombíků, kteří jsou rádi, že jsou rádi. Ovšem nebylo tomu tak. Čmuch měl narozky, nevím kde vzala parta železný zásoby kalu a děly se takový věci, že hodně z nás nechápalo nic. Nejvíc za to vzal samozřejmě Kosák s Punkboyem, Čmuch byl taky celkem KO, Souška dával taky vtipně, no veselo velmi. Punkáč ležící před autobusem na benzínce s holou zadnicí a nic nechápající kolemjdoucí, chlastání všeho co se do člověka vejde včetně chcanek, šipky autobusem na podlahu, kotrmelce objeveným polovrakem auta někde u D1, zkrátka nebylo toho málo ani trochu. Důstojná tečka za celým tripem, žádná o tom.

Punkáč na cestě domů, trochu si potřeboval na benzínce odpočinout no.

A ještě za mě pár highlightů celkem:

Kosák – Magor, který převzal prapor od Haluškina. Teče mu v žilách kořalka, jinak to není možný. A vlasy mu moc nehoří, ač se nám s velkou urputností snažil v Linzi dokázat opak. Kromě totální kalby ale Kosák taky fest jezdí na kole a dává, o to se to všechno ještě víc počítá. Maskot Kalbusu se vším všudy.

Punkboy a cesta domů – haha, to bylo prostě dost.

Vídeň a nasraný šéflokál – seřval nás jako malý děti, div ho z toho nekleplo, jen chvíli potom předváděl Kosák jedno z vrcholných čísel výletu a všichni jenom šeptali, dost prdel.

Vojta Pánek – jeho cesta a příjezd na Skalku, no prostě Kalbus.

Venca Musil – trikař zabiják Kalbus man, jeden ze základních kamenů vždycky a všude.

Venca, to je pán.

Jeptišky – to byla megaprdel, Kalbus dostal požehnáno, jsme nesmrtelní.

Rendy a Souška – Milevsko reprezent, se vším všudy jako vždycky, to jsou taky dva mistři.

Soutěž v exování tupláku – nejdřív lokály ze Skalky načal Rendy a potom to dodělal Příba, když nakotlil půlku, typovi se začal tlemit, ať přidá, pak to ve 3 sekundách dokotlil a zbytky mu vítězně vylil na hlavu. Slušný.

Příba – Pan řidič, tečka. Škoda, že víc nejezdil na kole, ale stejně největší megakiller, protože si vezme na palubu takovou bandu a dá to. Bez něj by žádný Kalbus nebyl. A za to kurva díky.

Punkáč s Čmuchem po cestě domů, ještě živí.

A protože jsme s sebou měli Zdendu TV, jednou, asi v zimě bych si tipnul, jednou vyjde video o tomhle mega výletě, který ukáže některé skryté příběhy, jakých byl Kalbus plný. Kdo ví, ví. Příště zas, už  vím kam, nevím kdy, ale už se těším, protože nic víc není.

Foto by Fish, ještě přijde galerka, taky díky za to.