Při vítání jara v Jičíně se domlouvala víkendová session v El-Woodu a novém betoňáku ve Frýdku. I přes velké sliby se do Slezska dostalo nakonec jenom trojité složení a to Kajman, Klingol a Pankáč. Kvůli dlouhé cestě a práci jsme si dali sraz v Pátek večer u mě na chalupě v Beskydech, kterou jsme použilijako ubytovnu a kalírnu na celý víkend.
Hugo už tuší jak si zajezdí
Bylo nebylo, jednoho dne se zcela náhodně potkala nejužší hardcore trailsová scéna v lese a při té příležitosti jsme přivítali jaro. Účastnil se Ruben, Hugo a Adam Robenek z Havířova, Milevsko, Wenca Musil s partou, Rokelská parta, Studna, Mlaďák, parta z Čachovic s Benym, Frenk Frantík, lesní zvěř.. Zkrátka ten nejužší core kolem lesa. Zima mírná zima dobrá, takže les na tuto dobu celkem dost v šejpu, doplácali jsme Bordel a velkou část dne se věnovali ježdění. Poprvé jel Dick, jezdila se Levá a WC, samozřejmě Baby a Emo, prášilo se za kočárem a pomalu to šlo do kytek, přeci jen to bylo první pořádný zajíždění. Ale jelo to pěkně, pivko k tomu do nás teklo a bavilo nás to dost. Jen ta fyzička po zimě pokulhává, dojet Dicka dá sakra zabrat. Přes Bordel se rozjela docela i slušná trik session, Souška točil beko, Rendy trumfoval 360, Mlaďák něco přidával, Hugo všude neskutečně šáloval a štýloval, nikdy v životě bych neřekl, že nejlíp bude v lese jezdit týpek na horským. Ale Hugo je holt jinde. Zkusili jsme taky nový začátek Bordelu, měkký jak svině a stejně to překvapivě šlo. Rozsekali jsme to na kaši, práce na tom ještě bude spousty a ujíždění taky, ale příjemný to bude velmi, až to bude. Večer oheň a gril, pivko do nás teklo, dobře nám bylo. Díky všem za pomoc a pojezd, byla to paráda, příště jedeme na Vápno. Kdo dává?
Fotky by Dušín, pro ilustraci dobrý, díky za ně.
Co se děje okolo lesa a tak vůbec, co se letos bude dít? Začalo nám to vesele. Se Sašou jsme v hecu koupili letenky na Swampfest, aby nám o doslova pár dnů později Trumpeta zakázal státy, načež se velmi záhy posralo úplně vše, slušný začátek sezóny. No ale nedáme se že, takže do lesa chodíme a na všechno se těšíme, ač něco možná nebude a něco se posune, což začalo tím Swampfestem, který spíše vtipně posunuli na květen a jen čekám, kdy to hodí na podzim, nebo zruší letos úplně. Škoda, vypadalo to super.
No a co tedy celou zimu děláme a letos dělat budeme? Na podzim jsem hrotil novou lajnu, poslední novou lajnu v lese, která by jela dolu a doplnila Dicka a Bordel, který jsou prostě zábavností jinde, než všechno ostatní. Ale v podstatě všichni mi hodili prostředník, takže kompromis a na Vánoce jsme začali předělávat začátek Bordelu, který sice nebyl zlý, ale byl takový do počtu, pořádně se ta lajna rozjela až na prvním rovným, k němu to člověk jen držel a hlídal, aby neletěl někam do řiti. Dávali jsme po nedělích tak nějak celou zimu, někdy ve dvou někde ve více a vyklubal se z toho úplně nový začátek, 3 fungl nový skoky a levý hip před prvním rovným, který byl vždy docela záludný, ten bude taky o něčem jiným, snad konečně na pohodu. Každopádně nám Bordel trochu zhoustne, bude se lítat výše a vypadá to pekelněji, ale možná to bude celé jednodušší a lépe fungující, uvidíme. Aktuálně vše nahozeno, chybí finální šejping, už se na to těšíme. Jinak zima mírná, zima dobrá, takhle to mám rád a les zůstal skoro netknut, nespadlo téměř nic, nenafouklo se to, trochu to poladit, polejt a může se jezdit. Zatím jsme projeli Baby do EMA a zlehka Levou, ale brzy to možná pojede všechno, když bude banda.
Tradiční vítání jara se nám samozřejmě posouvá, v tuto chvíli na neurčito, ale doufám, že to někdy v květnu stihneme. Byla by škoda, kdyby ne. Vítání jara má dlouhou a úspěšnou tradici, haha, vždycky je nám dobře.
Co se dále letos bude dít? Řáholec Jam je historie, o tom není diskuze, H-trails letos taky zůstane v klidu a míru, žádnou větší akci neplánuji. Plánujeme nějaký výlet, výlet veselý a pro všechny, ale co jak kam a kdy zůstane asi pouze uvnitř hardcore scény. Kdo chce vědět, musí dovnitř, třeba se občas ukázat v lese, nebo na Vápně, v Jesu u Ušiho, zkrátka uvnitř, kdo ví ví. Že to bude stát za to, o tom žádná.
Kromě lesa se taky maká v Rokli, Punkáči nahazují a tuní, taky se na to těšíme, tady určitě nějaký session proběhnou. Z Vápna se ozývá, že Vápno pojede a možná i jam bude, paráda. Více infa dáme, až ho více bude.
A co vy, stavíte, tuníte, šejpujete, těšíte se na sezónu? Sakra těším se na sezónu, na dobrý odpolední sessions a večerní beer, jako vždycky. See ya.
Někomu možná ušlo, někomu ne, TBB vydalo před Vánoci tištěný časopis Thebikebros. Nejzajímavější částí byly bezpochyby dva rozhovory a to s Kubou Najmanem a Pavlem Odehnalem aka Vykukem. O prvním není potřeba cokoliv vykládat, Najmana všichni známe. Přesto pro spoustu lidí to může být hodně zajímavý počtení, především je z toho cítit ta Kubova chuť do ježdění a vztah k bmx a celýmu tomu livestyle okolo. Protože Kubu znám velmi dobře, dovolil bych si možná někde trochu polemizovat, ale je nesporné, že lidí jako je on má naše bmx scéna jako šafránu, respektive snad jenom jednoho Najmana.
Vykuk je pro mě známý jméno, ač jsem se s ním osobně nikdy nesetkal, registroval jsem ho před pár lety kolem TBB party. Potom nějak zmizel z radaru, nic neobvyklého, takových bylo. A najednou bum, hodně hustý příběh o kole, fetu a všem okolo, který mi svou syrovostí a otevřeností připomněl staré Albiony. Super práce od Šimona Čechury a pořádný respekt Vykukovi.
Oba rozhovory hodilo TBB online, při domácím zevlinku významně doporučuji poklikat sem pro Najmana a sem pro Vykuka a přečíst si to, stojí to za to. Zároveň bych chtěl ještě jednou hodit kredit Šimonu Čechurovi a TBB, tohle je pecka.
Repost z roku 2013, dnes mnohem aktuálnější, než by se jednomu zdálo. Prdel tehdy prdel dnes, žádná o tom. Že by předzvěst letošní sezony? Musím si sehnat kosmický oblek 😀
Když bizár tak bizár, tohle je hodně dobrý. Pro odlehčení, pobavení, nejlepší filmová bitka forever, haha.
Když jsem uviděl žádost Marka Webba o finanční podporu, tak jsem si říkal „a do řiti, další rozsekaný profi bmx týpek“. Ale zaplať pánbůh je Mark živý a zdravý a já si říkám WTF?
Před nějakou dobou se mi ozval Jirka Zouhar, že uploadnul na youtube video z Red Bull Backyard Diggeru, který má na svědomí David Horváth a jeho DHC Production. Rok 2007, moje fousatý, rustikální období, ještě pořád docela slušná jalovost co se týče stavění skoků a spousta vzpomínek. Pro ty co neví, nebo už přesně neví. Red Bull rozjel projekt Backyard Digger v některých zemích Evropy a protože marketingovým manažerem Red Bullu byl bmxař tělem i duší a na Slovensku bezpochyby legenda Robo Kubička, dostal se Backyard Digger do ČR a na Slovensko. V plánu byly 3-4 spoty u nás a 2 na Slovensku. Model byl takový, že se udělal docela sofistikovaný výběr spotů a na ty šťastné se ve čtvrtek sjela parta lidí a strojů, celý pátek sobotu se digovalo o 106 od rána do večera a v neděli se udělal lehký jamík na novém spotu. Principielně píčovina, protože za dva nebo tři dny se nic pořádnýho udělat nedá, no ale tehdy to byla naprostá bomba a všichni jsme byli nadšení. Red Bull oslovil Majkla Marošiho coby jejich jezdce a velkou bikerskou legendu s obrovskými zkušenostmi (na tu dobu), který doporučil Damiana Siriškiho na hlavního stavitele/shapera, jelikož Damian je fajn týpek a v té době u nás taky nejlepší freestyle mtb rider. Myslím, že ten si k sobě vzal ještě Pavla Cahu. Damian byl možná nejlepší mtb freestyler a super týpek, ale jinak to byl krok vedle jak ta jedle, umět jezdit na kole a umět postavit skok jsou dvě zcela odlišné věci a obě potřebují trénink a praxi. A tu ve stavění skoků Damian neměl ani trochu. To se rozmázlo tehdy na freeride.cz/bikes, kde jsem se zapojil do diskuze i já, to se dostalo až k Red Bullu, prej „když myslíš, že na to máš, tak pošli nějaký info a uvidíme“, poslal jsem svůj bmxový a trailsový životopis, les přeci jen v té době už docela byl pojem a skoků mohl mít tak ke třiceti a ejhle, telefonát z Red Bullu a jestli do toho chceš jít, bereme tě na palubu. Koukám jako puk a nadšení nezná mezí, postupně zapojuji podstatnou část jičínské party a hážeme Damiana i Cahina trochu na druhou kolej. Bylo to hustý, čtyři spoty v ČR a dva na Slovensku jsme dělali, šli do toho s vervou a zanícením velikým, spousta práce, příhod a vzpomínek, ta parta byla skvělá včetně pana Serešiškyho, kterýho jsem si velmi oblíbil, ač uplácat skok vlastně neuměl. Bohužel, ve své již zmíněné jalovosti jsme chtěli využít potenciál co to šlo a pouštěli se do zběsilých trailsových projektů, zpětně hodnotím náš výkon za obrovskou chybu. Místo pumptracku a lavic pro všechny jsme stavěli trailsové lajny pro pár lidí, v některých případech to bylo i pro lokály moc. Jednoznačně osobní selhání, za které bych si nafackoval, ale holt tehdy jsme věci viděli úplně jinak. Po pár letech něco z toho zmizelo (Dvůr a Nehvizdy), něco možná stojí (Vizovice, stojí?) a něco funguje, ač trochu překopané (Bystrc). Slovensko je asi pasé úplně. Ať to dopadlo jak dopadlo, tehdy to byla unikátní akce nejen v ČR a pro scénu zásadní, věřím, že si to všichni užili. Velké díky Red Bullu za příležitost a vůbec za celý projekt, bylo to hustý. A teď už dost řečí, tady je jedno vzpomínkové video, Red Bull Backyard Digger CZ, rok 2007.
DIG Rider Of The Year, v podstatě jsem ani moc nevěděl, že něco takovýho existuje. Ale říkal jsem si, no jo, nějaký štrýtař, Pascal Lafontaine, neznám stejně jako 90 % dalších současných mladých střelců, no ale DIG respektuju, tak to rozkliknu a trochu čumím. Jsem zaujat a čtu, čtu jedním dechem a říkám si ty krávo. Potom si pustím to video a jdu naprosto do kolen. Přátelé, tohle je jedna z nejhustších věcí, co jsem kdy četl a viděl. Totální masakr. Významně doporučuji přečíst a podívat se na to video dole, případně se podívat na to video, přečíst a potom se na to podívat ještě jednou. Tohle je úlet, který tady nebyl od dob Stephena Murraye.
Dost možná poslední vzpomínka na poslední Řáholec Jam, věřím, že přijde vhod. Ve mně vyvolala spoustu dojmů, vzpomínek, pohladila na duši. Zdenda TV letos nebyl hlavní video maker, to jsme svěřili Jirkovi Zouharovi, přesto Zdenda natočil spoustu dobrého materiálu a nakonec se hecnul i ke střihu, jelikož mu bylo líto to nechat ležet v šuplíku. A má recht. Byla by to škoda. Zdenda udělal za poslední roky velký krok dopředu ve svých videích a na tomhle je to znovu vidět. Dobrá práce, díky za to. Řáholec Jam – The Final One, poslední řáholecký edit forever by Zdeněk Jindra, enjoy.
