Kubův článek o Dew Tour a vlastně celé Dew Tour v San Franciscu mě konečně nakoplo, abych vypustil, co si o tom všem vlastně myslim, a jak je taky možné tenhle celý cirkus brát. Pokud Vás zajímá pohled z druhé, mé, strany, čtěte dále.
Co si o tom všem vlastně myslet? Do zákulisí nevidím, ale celé Dew Tour mi přijde jako totální komerční sračka pro lidi. A přitom tomu dřív tak nebylo. Když tahle Tour začínala, těšil jsem se na hezké, technické a velké skoky, na kterých vyniknou především styloví rideři. A taky že jo, vzpomeňte když v roce 2008 vyhrál Mike Aitken nebo v 2005 Corey Bohan. Mluvím především o dirt jumpu, street mě vůbec nebere a park? To je pořád to stejné, ať je to na X-Games, nebo na Dew Tour, nebo na jiném velkém závodě. Je tady pár robokopů co se předhání kdo udělá víc salt s víc vruty. Vert je v tomhle docela omezený, je to královská disciplína, kde se lítá kurva vysoko a nikdo nepůjde do až tak velkého rizika, že jen tak něco zkusí. Navíc si Jamie drží už pěknou řádku let monopol na vítězství.
Zpět k dirtu. Možná kvůli vidině výhry prize money nebo kvůli nátlaku pořadatelů se tihle parkoví roboti cpou na hlínu a tam se točí a točí. Samozřejmě jim to vychází, protože skoky jsou postaveny s plýtkým, táhlým dopadem, aby když se přeletí se stihlo přišlápnout a jet vesele dál. Supr, namotali a lidem se to líbí, ale s tím ať zůstanou v parku. Vždyť ten dirt se tomu parku tímhle už hrozně přibližuje. Skoky jsou jako funboxy s dírou. STOP! Proč? Proč nejsou skoky postavené hned na hned, krásné Učko – dopad, odraz? Proč nemají prudké, rádiusové dopady a proč nejsou techničtější? Lidem by se to už tolik nelíbilo? Je to možné, ale co potom za lidi na takové akce chodí? Vědí vůbec o co tam jde?
Už nějaký ten pátek tvrdím, že kdo zatrikuje v lese, mezi stromy, tak ten to tam má najistotu. Takhle by vyniklo, kdo co umí a ne, kdo co zkusí. Chtěl bych hrozně vidět Baldocka jak vyndá ten jeho 720 flip no hander, nebo co to vlastně je, na trailsech v lese. Tihle lidi zkouší. Zkouší jestli to vyjde, nebo ne a předhání se v motanicích až to nedejbože skončí těžkým zraněním. Vždyť vyhrát se dá i ve stylu.
Nemám vůbec nic proti těm parkovým jezdům, ale ti molitanový šílenci z hlíny vyšoupli všechny hvězdy dirtu, kterým by ta bedna zaslouženě patřila – Huckera, Nastyho, Doyla, Parslowa, Dardena … Ještě že exitují pořád pravé dirtové závody s dobrou těžkou lajnou jako byly třeba Dreamline, Empire of dirt, Elevation, Roast it. Na ty se těším mnohem víc. Podívám se i na Dew Tour nebo X-Games, ale místo abych si to užil, jen nevěřícně kroutím hlavou.
Mrkněte na video z dirt prelims co dával Kuba. Scotty Cranmer namotal na prvním stylem buď anebo a dál se prostě nedostal (0:25). Baldock zase (3:12) na naskakováku totální křeč. Buckworth (0:48) na naskakováku radši nic a další záběr double backflip do crashe, trnu aby se zvedl. Hned po něm Casey po naskakováku šlape jako blázen. Dost! Stačí mi. Chuť mi spraví až Chriss Doyle skoro na konci.
Tenhle článek nemá vyvolat nějaké hejtové reakce, spíše nakopnout aby jsme se na to podívali i z druhé strany, z té, kde BMX začalo. Nešlo o peníze, o slávu, nešlo vlastně o nic a tím pádem i vlastně o tu nejdůležitější věc, která mě u BMX drží dodnes, dobře se bavit s kamarády.
Pointa? Dirtové závody by měly jít do trailsova!
Pointa? Dew Tour je komerční sračka, stejně jako X-Games, je to přesně pro ty lidi, kteří chtějí vidět motanice ve velký výšce, trocha krve neuškodí, dáme si hot dog, colu a popcorn, sednem do velký káry a zas pojedem domů, cestou se ještě nažerem někde v hamburgrárně.. Pro tyhle se dělá Dew Tour, o nic jinýho nejde a skoky jsou tomu samozřejmě přizpůsobený. Kdo umí jezdit na kole a ví, směje se celýmu tomu cirkusu. Kdo neví, neví, nevysvětlíš mu to. Pointa je, že se máme čemu smát a říkat si, jak vylízaný lidi jsou. Nic jinýho.
Mimochodem, skoky jsou na těchhle velkých contestech víceméně stejný jako kdysi, vybočovaly jen vzácné a specifické výjimky typu Elevation, Dreamline, kdysi dávno Masters nebo Rebel Jam.
Pochopitelně by se to dalo rozvést mnohem hlouběji, ale moc toho asi nevyřešíme. Snad jen uděláme za rok znovu Dirt&Roll, větší a krutější.
no nějak nevim vubec co říct, něco řek Frenk, něco Hout. S většinou souhlasím, ale že by mě to nějak pohoršovalo, že se věci typu Dewtour dějou, to ne.
Jen ať show je, dělá nám to jako bmx jméno. Když se pak nabalej mladý kluci, tak prostě nevymřem. A keci jako, že dneska žerou jen Webba a Maina já neberu. Když si každej při tom ježdění ve svim lokálu, nebo někde na tripu dá chvilku a s mladejma promluví, poradí a bere je tak do uplnejch debilů nevyrostou.
Že Dewtour vytlačuje stylový jezdce? Jo to asi jo, ale myslim, že to jsou takový fazóny, že z toho v koutě nebrečej a vytlačuje to stejně tam kde je chcem vidět nejvíc. Na trailsovejch jamech, v pěknejch videosekcích atd…
jak říká Hout, příští rok zas Dirtandroll ještě pořádnějc, přesně tak jam chcem, po našem, trailsově a truc těmhle všem kašpařinám
jó holt je to už někde jinde než v čem jsme vyrůstali, jeden z důvodů proč ta současná scéna jde mimo mě, jak říká Frenk nedá se na to koukat. A motivace mladejch? Myslím, že ideální je, aby se rekrutovali z lokálních podmínek, mediální mainstream pravý srdcaře neudělá, spíš práve takový ty stroje na jaký furt nadáváme…
PS: tvl Kubo dělej si něco s tou češtinou, je to fakt peklo 😉
tvl jeníku(honzo) nejsi moje učitelka a neopravuješ mi diktát tak si spokojeně žij ve svym nebeskym ráji správnejch íček a háčků;-)
Je smutné, když bicycle gymnastics. Je krásné, když bicycle motocross.
Hovnoooooooo