Dějí se dnes a denně, neuvěřitelné příběhy všude kolem nás. Někdo tomu říká náhody, někdo osud, nechám to na každým. Jeden vám tady předkládám.
Craig Teague, anglický typ, který přijel na Dirt&Roll, přišel na sobotní kalbě o kolo. Ráno zkrátka bylo pryč. Protože měl pojištění, šel jsem s ním v neděli na cajty, aby dostal nějaký papír pro pojišťovnu, že mu bylo kolo zčořeno. Klasická nedělní policejní záležitost s netradiční zápletkou, která tak docela nezapadá do tabulek, takže nějaký dvě a půl hoďky, Craig dostává papír a jde se. O tom, že by se kolo našlo ani neuvažujeme, o to ani zas tak nešlo.
Za týden a něco telefon, dobrý den, policie, vy jste tady tlumočil, že, kolo se našlo! Shit, yes jou. Dáte? Nedáme. Huh… Právnické diskuze s Mošnatourou o dalším postupu, dokumenty ke Craigovi a zase zpátky. Vytisknout, podepsat, na cajty, nedáme, dáte, tak teda uvidíme, 2 dny a kolo je doma.
A teď to nejlepší. Zmrd čoří kolo v sobotu večer během Dirt&Roll kalby na Šibasu. Ve dvě ráno píše smsku mámě, že vyhrál kolo v tombole. Další den máma volá zmrdovi, že jako co, přítelkyně zmrda mámě posílá MMS s fotkou kola. O týden později přivádí zmrd již mírně upravené kolo domů, máma nevěří, další den tatík donutí zmrda nahlásit kolo na cajty. Cajti přijedou, kolo poznají dle popisu, zajistí. Vše se v dobré obrátí. Vskutku zajímavé, že. Konec dobrý, všechno dobré, leč přesto bych zmrda docela rád potkal a trochu mu domluvil, že takové věci se nedělají.
Craig má kolo zpátky, nemohl tomu uvěřit, ale i takové věci se stávají. Život je parádní.
Paráda 🙂
Nevím jak si to týpek představoval 😀 Ukrást kolo, doma říct, že ho vyhrál a pak si jezdit jakoby nic s rámem, co se v Česku nedá sehnat a každej kdo jezdí ho hned pozná ? 😀 Lidská demence mě asi nikdy nepřestane překvapovat 😀