US trip report #1 aneb co čert nechtěl

Už je tomu více než týden, co jsme na amerických cestách a zde konečně první větší slibovaný report. Co se zde děje, co se nám přihodilo a co nás potkalo, alespoň ve vztyčných bodech, jelikož popsat vše nelze. Čtěte inside.

Let – nuda, ale cajk, zkouknul jsem Vetřelce, to je stejně biják. S Frenkem šachy, vedu 2:0, i když jednou mě měl.

Imigrační a auto – zlo a ještě jednou zlo, imigrační 2 hodiny, pro auto přes celý New York do Newarku, 2 hodiny fronta v autopůjčovně, 6 hodin tam a zpátky sakum prásk, nechceš.

Long Island – nejvíc, tohle je fakt pěkná část USA, pláže a tak, žádní černoši, blahobyt kam se podíváš. Moře příjemné a teplé.

Panamoka trails – hustý trailsy jednou provždy, pumpovací, je tady víc lajn, než kolik je skoků na průměrným českým spotu, některý nejedou, bohužel. Stepdown jak hovado a velká lajna slušná.

Co čert nechtěl, anebo do prdele poprvé – Frenk přetáhl jeden ze skoků na Panamoce, vyjel ven v následující klopence a seskočil z ní na nohy dolu. Špatně doskočil na nohu, podezření na znovu přetržený křížový vaz. To nechceš.

Boondocks trails – v sobotu 31. odpoledne a večer jam na dalším spotu na Long Islandu, nějakých 40 minut, jedem tam. Boondocks, v poslední době docela provařené trailsy, objevila se odsud celá řada editů. No, tady se hraje víc na krásu než na funkčnost a lítání vzduchem, vypadá to krásně, ale dalo by se z toho vytáhnout víc. Nicméně atmosféra příjemná, večer session za umělýho osvětlení, pohoda. Jeden lokál 41 a jeden dokonce 45, dávali všechno.

Co čert nechtěl, aneb do prdele podruhé – jedem s Adamem vlak, vysoký step-up, plná kudla, Adam dává trno, na jedný ruce nemá rukavici, vylítává mu řídítko, zahazuje, na záda do dopadu, vyražený dech.. Jen tak tak se mu vyhýbám, trefuju kolo, naštěstí mě to přes řidla neposlalo. Dávám Adamovi první pomoc s vyraženým dechem, jak jsem to viděl u Jamie Bestwicka, vypadá to ok. Prý bolí ruka, bolí dost, další den pro jistotu nemocnice, ruka v gypsu, zlomená nějaká kůstka v zápěstí.. Tvl. to si dělá někdo kozy, druhý den a dva lidi out.

Belgičani – jsou totál crazy. Naši známí z Kalbusu, přijeli na Long Island vlakem bez jakéhokoliv plánu, jen kolo a spacák. Šlapali za tmy 20 km s báglem na zádech na Panamoku, kam jsem je navedl. Jak to našli, nechápu. Co by dělali bez nás, sami neví. Pomohl jsem jim s autem, SUV jak svině na 2 měsíce, 2600 dollarů, návrat na JFK, dalo mi to 20 minut ukecávání ženský v půjčovně, pecka.

Foerske – nejvyndanější Belgičan a možná nejvyndanější trailsový jezdec vůbec, kdo byl na Kalbusu či Dirt&Rollu, možná ví o koho jde. Řekl, že roztočí 360 na nejšílenějším skoku na všech trailsech, který navštíví. Točil na předposledním skoku největší lajny, tak 6,5-7, vysoký jak hovado, dopad max 1,5 metru široký, na každý straně tak 10 čísel od dopadu strom. Foerske z první odjel čistou 360, strom ve vzduchu netrefil tak o těch 10 čísel. Další jízdu tam dával beko, přetočil a hodil záda. Bez brzdy a bez chráničů. Myslím, že na tom skoku netočil ani Hucker. Co dodat.

New York City – mám ho rád od prvního dne. Šílené město demonstrující vrchol naší současné západní civilizace. Kdo nebyl, nemůže pochopit. Central park svělý, downhill na kolech dolu po 5th Ave v plný kudle mezi autama, vedl nás Foerske, který nemá brzdu, nelze popsat!!! Pivka v Madison Square Parku, otočili jsme celý kolo, naprosto scifi VIP party v Levis obchodu s free pivkama a jídlem, kam jsme se dostali ani pořádně nevíme jak, Chinatown a asi tuna srandy okolo. Neuvěřitelný a jednoznačně doposud nejlepší část výletu, kterou jen máloco překoná.

Posh – přijeli jsme večer, potkali 4 lokály a viděli chvilku ježdění.. Ha, kdo že to? Pan BF v plné své šálovací kráse, prohodili jsme řeč, rád nás viděl, všechno dobrý, kluci byli úplně na větvi. Ze skoků i Fostera.

Posh podruhé – dnes 8.9.2013. Velká session s Australany, lidmi z Nového Zélandu, s Belgičany a lokály. Parádní počasí, parádní ježdění, protinožci to tam sakra maj, jeden jezdil jako Clint Reynolds, skoro to člověk nepoznal. One foot inverty, one foot seatgrab tably, nádhera. Největší vylízanec samozřejmě Foerske, kterýžto nalítal snad všechny lajny z první, samozřejmě bez brzdy. Naposledy tu prej jezdil bez brzdy Chase Hawk kdysi dávno. Jo a z Kudra či Duda by se tady všichni posrali, žádná o tom. Hout si nalítal skoro vše docela na klid, chybí dvě největší lajny, Ruben se s tím zkusil trochu prát, ale nedařilo se. Každopádně tenhle spot je prostě dost, vystihují to anglický slova overshootable a dialed, více o tom psát nemá cenu. Člověk jen žasne, jaká je ten náš les nudle ve srovnání s tímhle.

Více nic, zítra Catty, zdržíme se asi týden, pak Lock Haven a Tommy T., Pittsburgh a uvidíme. Z východní PA, Hout.