Jirka a jeho nové pocity nejen z PMP

Jirka se znovu ozývá ze Zélandu a posílá video s fotkami. Docela mě jeho článek překvapil, takže všem vřele doporučuji přečíst. Abych vás nalákal tak jen můžu říct, že se potkal s Credence crew na PMP.

Jirka:
Hlásím se zpět. Konečně mám možnost a čas něco napsat o našem výletu na Nový Zéland. Naposled jsem psal z Queenstownu, který jsme pomalu opouštěli a čekala nás dlouhá cesta až do Aucklandu. Čekalo nás cestování celým West Coastem Jižního ostrova. Už poslední dny v Queenu nám nepřálo počasí, překazilo nám Routeburn track a pak samotný Milford Sound. Nicméně jsme teda vyrazili pomalinku na sever. Cestovaní je super.  Jak jsem psal West Coast Jižního je opravdu nádherný, jen to počasí, jenže tady netrefit déšť je snad zázrak. První zastávka je ve měste Wanaka, zde je taky jeden hliněný spot. Stylem skoků snad jako v Queenstownu jen má do něj hodně daleko, skoky nejsou zrovna moc udržované, potkávám místní a ti i v slabém dešti jezdí, mě se moc nechce, mokré podrážky je zlo. Skoky popisovat více nebudu, nemám odsud ani žádný materiál, domlouvám si jen ježdění na další den. Ovšem lokálové dávají jen víkendy a zrovna je pondělí, druhý den prší, další fouká. Mizíme dál, počasí neporučíš. Snad až za 14 dní, kdy už jsme dávno pryč, přichází mi sms, že se jde jezdit.

Po cestě je vidět opravdu hodně věcí, od ledovců přes nádherné pláže, deštné lesy. Prostě nádhera, Zealand. Najíždíme na trajekt a hurá na Severní Ostrov. Tady si dáváme větší zastávku v Tongariro NP, a platíme si letadlo. Super zážitek, točil se tady Mordor, nejsem zrovna největší Frodův fanda, ale toto místo je fakt mordor.

Plán jsme měli, přijet do Aucklandu, najít ubytování a pak práci, samozřejmě omrknout PMP. A odsud už mě snad začalo všechno srát, prostě jsme si museli vybrat i ty horší chvíle. Kámoš byl snad o dva, tři týdny na PMP dříve než já, vylekal mě, píše mi, na skocích jsou fakt divní týpci, něco jak v Queenstownu 😀 jezdí, jen víkendy a friendly zrovna moc nebyli. No nic stejně mě to nedá a valím na skoky. Prvně jsem přišel někdy v týdnu k večeru, všechno bylo poctivě zakrytováno asi jako u nás před zimou. Nikdo nikde. Dopředu jsem se ozval, že dorazím a vypadalo to jako pohoda. První noci v Aucklandu v autě byly trošku šílené, prostě se nevyspíš, ale platit za jejich kempy nebo podobné sračky se ti holt nechce, navíc tu snad okolo nic není. Obešli jsme veškeré možné pracovní možnosti a nastal čas čekání, jestli se něco vydaří. Přicházíme tedy o víkendu, měl jsem tip, že snad dorazí Credence banda a co nevidím, zrovna dorazili taky. Všechny si pamatuju Eastside trails, všichni tu jsou, dokonce si mě pamatujou, když jsem jim řekl, že jsem byl  před třemi lety v Austinu. No paráda. Trošku jsem znejistil, až se mě jeden lokál zeptal, jak jsem toto místo vůbec našel…? Trošku nechápu, tip mi dal kámoš, víš ten, co tu byl nedávno. Vůbec nevěděl. Navíc, říkám, přece jsem psal…Jo aha. Skoky jsou ještě trošku měkčí, ale začíná se najíždět. Procházím si lajny. Vypadá to hezky, nicméně pro dnes mizím, začíná se stmívat a mě čeká asi půl hodinová cesta do jednoho domu, kde jsme se nastěhovali. Platíme tam týden, a na další týden bond, který nám vrátí, když neseženeme job a budeme chtít odjet. Druhý den sobota, víc napoví kratší video, které jsem stihl při session natočit. Stihl jsem se projet a zkouším domlouvat, kdy se bude jezdit, zítra? Pondělí? Chci přijít pomoct, prostě cokoli…Jo budeme tu asi v sobotu, ptám se a co v týdnu. Víš, nestíháme to kvůli práci, takže tu jsem jen o víkendech. V duchu si říkám, co je to za spot, kde se nejezdí, no prostě denně, když ne jezdit, prostě tam jen být. V týdnu tady opravdu skoro nikoho nepotkáte, všechno je pěkně pod plachtama. Předal jsem číslo, že bydlím kousek a můžu dojít pomoct, nikdy mi už na něj nikdo nenapsal. Možná je to moje chyba, anglinu prostě úplně nedávám, obzvlášť tady nahoře se mluví strašně rychle, spíš mi přijde, že pokud nejsi profík nebo jejich velký kámoš si tam jen někdo navíc, nikoho moc nezajímáš.

Práci se nám nepodařilo sehnat a když si to tak sčítám, další víkend má pršet, a fouká tu taky často, kolik se toho na trailsech teda najezdí? K tomu všemu ti tu peníze z účtu mízí strašně rychle, nejvíc utratíš za benzín a chlast. Co teď? Potřebujeme další místo s prací a nejlíp s hliněným spotem. Jediné co připadá v úvahu je Tauranga, 200 km cesty, jedeme tam. Obcházíme všechny hotely, a pak hned vyrážím hledat spot Summer hill trails. Bylo to docela složité nějaký cíl, kde by mohly skoky být, navíc tady nikdo neodepisuje. Zélanďani jsou líní a busy. Poradil jsem si teda sám a skoky našel. Nádherné místo, tady bych opravdu chtěl stavět, spot mírně z kopce v krásném lese a všude okolo zelená nízká tráva, jediný problém je ten, že skoky vypadají tak rok nejetě, a to jsem poslední video odsud viděl před dvěma měsíci nazpět na vimeu. Snažím se dál kohokoli kontaktovat, co se tady děje, ale nic. Práce zase nic, a to už je v prdeli, odjíždíme o 20 kilometrů dál, kde jsou baličky ovoce, hodně lidí sem jezdí dřít za minimálku a třískat hodiny. Tady ovšem práce začne až koncem března, tak co teď? Vyrážíme do nejbližšího obchodu s chlastem a jdeme dál cestovat, a dáme si Northland, úplný sever Zélandu, cestou se zastavuju v skateparcích některé jsou dobré některé opravdu na zblití. Tady bych snad mohl naspsat svůj postřeh,  skatepark najdete opravdu v každém městě i v tom nejmenším, ovšem druhá věc je ta, že některé jsou opravdu k pláči a pokud už narazíš na něco fajn, všude okolo jezdí malé děti na koloběžkách a rodiče je sledují ze svých nastartovaných aut, nejlíp s obsahem okolo 3 litrů držející v jedné ruce svůj šahací mobil a v druhé burgr z mekáče…Takže buď tu najdeš úplnou sračku nebo naopak je tu v oblibě stavět vertové rampy. Zažil jsem město Kerikeri, kde byla hezky udělaná vertka, jenže ji místní využívali jako zklouzavku, bylo mi smutno, navíc jsem si říkal, kolik lidí asi v takové rampě umí na Zélandu jezdit? Navíc cedule NO BIKE. Nicméně i tak jsem si našel pár hezkých skateparků, kde jsem se projel. Snad ještě dodám, že pro mě je dobrý park ten, kde si můžu skočit a projet se trošku rychleji, ne se někde šmidlat bez rychlosti. Našim streetařům by určitě stačil.

Tak jsme si procestovali sever, bylo to fajn, horko písečné duny, paráda. Mezitím se nám ozvali z jednoho hotelu, že můžeme nastoupit, takže pomalinku jedeme zpět do Taurangy. Letím hned omrknout skoky, ale žádná změna, nakonec se teda dozvídám, že je tu nějaký problém ohledně majitele. Nic víc nevím. Možná to byl ten farmář, co nám jednou ráno říkal no kempink guys, fajn jedem pryč.

Náš výlet se pomalu blíží ke konci, projeli jsme celý Zéland, poznal spoustu lidí, například v Motuece byla nedávno sesion, přijel Hucker, Kris Fox, Corey Bohan. Nevím, kdybych neudělal video, jestli by se o tomto spotu vědělo, tím chci říct, že kiwáci jsou prostě líní, myslím jako celek, snažit se s nimi nad čímkoli domluvit, něco po nich chtít je složité. Někdy jsem byl z jejich domlouvání hlavně v práci už dost nešťastný.

Celkově je Zéland opravdu krásná země. Na relativně malém prostoru můžete poznat úplně odlišné druhy přírody. Než jsme odjížděli, tušil jsem, že tu bude hodně turistů, ovšem takový nářez jsem opravdu nečekal. Někdy si připadáš jak v Německu. Hodně mi to zkazilo pobyt zde, vyhnout se tomu prostě nejde ať děláš, co děláš. Kdo nevěří, ať sem jede, už jen zájem o víza je neskutečný. Lidi se tu naučili na turistech hodně vydělávat, je to prostě vývoj a nevím, jestli pro jejich přírodu úplně ideální. Co, že tu mají nejvíc národních parků, když kousek vedle na vinice vylijou stovky litrů chemikálií, aby narostlo co nejvíc plodů ze kterých se půlka otrhá, aby měli správný obsah cukru? Zavlažujou, i když prší, mají bezedné množství pitné vody? Brzo to podle mě přijde a já se jim budu muset smát.

Nechci článek ukončit negativně, je tu spousta věcí, hlavně papírování velice jednoduše vytvořené a funguje, je toho víc, co bych bral u nás. Taky týdení výplaty, to je velká paráda, zvlášť pro ty co cestujou.

Nás teď čekájí dva měsíce vydělávání, chceme si něco přivést domů a použít je další cestovaní na další zimu. Mezi tím chci poznat ještě jeden spot asi 80 kiláků odsud, snad se mi podaří domluvit s místníma, kdy budou jezdit. Těším se domů na léto, svoje psy a skoky a cestovaní po česku. Tak v čr čus  : )