Když mi bylo kolem patnácti šestnácti, byl jsem naprosto zažranej do ježdění na malým kole. Klidně jsem šlapal šest kiláků do vedlejšího městečka, abych si zajezdil na jedné hliněné lavici, dvacet kiláků do skateparku, kvůli nehorázně plytké minirampě, nebo jsem celý odpoledne čekal na mezeru mezi projížděcími auty, abych si na vydlážděným bankovým hipu u silnice zkusil table. Po večerech jsem sjížděl video za videem a díky tomu, že jsem sledoval část scény, která měla blízko k alternativní kultuře, jsem si rozšířil hudební obzory od mainstreamového pop punku z Óčka, k méně známým nezávislým kapelám. Bylo to dávno předtím než jsem potkal podobně smýšlející lidi a začal chodit na koncerty do klubů. BMX mi v té době rozšířilo obzory, aniž bych si to uvědomoval. Začalo to songem z videa uloženým v mobilu, pak přišlo pár dalších známých věcí a nakonec to bylo celý album nebo diskografie. Když dneska slyším Mogwai vybaví se mi Joe Rich, u Black Angels zase Rich Forne, Black Lips mám spojený s S&M a znělku ze Spaceballs s editem Erica Hennesseyho….
A tak mě napadlo, že bych mohl začít s nepravidelným cyklem článků o spojení BMX a hudby. V první části vám představím čtyři kapely, které byste shodou náhod našli v abecedním seznamu pod stejným písmenem, tři z nich dokonce pod stejným prvním slovem a všechny je spojuje inspirace psychedelickou vlnou 60. let
Brian Jonestown Massacre
Brian Jonestown Massacre jsem poprvé slyšel ve videu Let’s Get Mystical od Mutiny. Vyšlo někdy v době, kdy jsem začínal jezdit a sjížděl jsem ho pořád dokola. Moje nejoblíbenější část byla z Pennsylvánie, kde Robbo lítal trailsy v jeho osobitých šálách. A právě v tomhle partu hrál od Jonestownů song Nevertheless.
Název kapely je složeninou jména Briana Jonese – původního kytaristy Rolling Stones, který se v 27 utopil za nejasných okolností a Jonestown Massacru – masové sebevraždy více než 900 členů sekty Jima Jonese. Jejich frontman Anton Newcombe je známý svými výstupy pod vlivem drog a alkoholu, což způsobuje neustálé změny v sestavě skupiny (vůbec největší pecka byl jeho výrok na účet Erica Claptona: “Lidí mluví o Ericu Claptonovi. Co kdy udělal, krom toho že hodil svoje děcko ze zkurvený zídky a napsal o tom písničku?”*). Newcombe je zároveň jejím jediným stálým členem. V posledních letech drasticky změnil svůj životní styl, přestal s alkoholem, oženil se a odstěhoval do Berlína.
Striktně nekomerční přístup a problémy s drogami a alkoholem odřízly na konci devadesátých let skupinu od komerčního úspěchu o čemž pojednává dokument DiG!, kde je zaznamenáno sedm let vývoje BJM a Dandy Warhols. Zatímco Dandy Warhols se nakonec proslaví hitem v reklamě pro Vodafone, Jonestowni žijí ve squatu, mají kvůli potyčkám problém vůbec dohrát koncert a nakonec hrozí skupině úplný rozpad. Prostě underground.
*Pozn. Narážka na Claptonův hit Tears in Heaven který napsal když jeho pětiletý syn zemřel po pádu z okna v 53. patře mrakodrapu.
První video, kde jsem Brian Jonestown Massacre slyšel. Robbo na pennsylvánských trailsech v Mutiny Let’s Get Mystical.
Jeff Landtiser je nepříliš známej trailsař z Northwestu, měl tuším part ještě v Building the Underground a pár záběrů ve FIT promu Justina Inmana. Každopádně tohle byl jeden z mých oblíbených partů v I Wanna Live. Mimochodem v DIGu začne tenhle song na koncertě zpívat Newcombe, i když ho má zpívat jiný člen kapely a skončí to docela slušnou bitkou.
Black Angels 
Jak už jsem napsal v úvodu, Black Angels mám spojený s Richem Fornem, jedním z nejvlivnějších BMX kameramanů současnosti. Richovi edity měli vždycky psychedelický ráz, dneska už si ujíždí na hodně neznámých a původních věcech, ale zpočátku jsem u něj Black Angels nejednou registroval. Myslím, že poprvé jsem je zaslechl v jednom starším projektu Mutiny s názvem Dunkerque.
Není divu, že jsou Black Angels populárním hudebním doprovodem BMX videí, když pocházejí z Austinu – meky BMX a nezávislého myšlení obecně. Název skupiny je odvozen ze songu psychedelické klasiky Velvet Underground “The Black Angel’s Death Song“. Black Angels mají za 11 let tvorby na kontě celkem čtyři alba, osobně mám nejradši Directions to See a Ghost.
Matt Roe, Rich Forne a Black Angels to není zlá kombinace.
Robbův bonus k videu “Up in Smoke” a hitovka “Black Grease”
Jenom tak na okraj – ačkoliv je v Austinu zajímavá hudební scéna, vrcholem hudebního programu X – Games bude komerční disco rap reprezentovanej silikonovou megaprdelí Nicki Mináž. Bungee jumping v kajaku s převlekem krávy už asi od dob Taje Micheliche vyšel z módy, shit show je ale evidentně nesmrtelná.
Black Lips 
Už nevím kde jsem Black Lips poprvé slyšel, ale myslím, že to bylo v “I Wanna Live”, konkrétně v partu Tonyho Cardony a o něco později v klasickým videu scény ze Salt Lake City nazvaném That’s It. Jejich hudba je slušná směska vlivů od psychedelicu přecházející do punku a indie. Jsou z Atlanty v Georgii, mají za sebou sedm alb, poslední vyšlo loni a při té příležitosti hráli i v Praze, kam se prý nejvíc těšili na pojídání vepřového kolena a pití piva na zahrádce.
Profil Tonyho Cardony v “I Wanna Live” je jeden z mých nejoblíbenějších profilů vůbec. Tři šestky na obě s tablem, x-upem i trnem a navíc čistě a ve stylu. Song Not A Problem.
Profila Camerona Wooda v That’s It nabitý kreativním ježděním a můj oblíbenej song Hippie Hippie Hoorah.
Black Rebel Motorcycle Club
Black Rebel Motorcycle Club jsem objevil přes song Beat The Devils Tattoo, který byl v jeden moment snad v každém druhém videu. Tahle hitovka dostala BRMC do povědomí BMX komunity obecně a úplně poprvý jsem ji slyšel ve starším webvideu Robba.
Skupina Black Rebel Motorcycle Club vznikla v roce 1998 v San Franciscu a založil ji Robert Levon Been s Peter Hayesem, který předtím hrál ve zmíněných Brian Jonestown Massacre. Původně se jmenovali Elements ale přejmenovali se poté, co narazili na stejnojmennou skupinu. Název pochází z filmu The Wild One s Marlonem Brandem z padesátých let. Jak už název napovídá, kapela má v oblibě motorkářských vizuál, na jejich tričkách najdete motory, písty nebo symboly lebky.
Geoffův part v This is United začínající šíleným crashem po nepovedeném gapu na tenisový kurt. Song se jmenuje Spread Your Love a je z úplně prvního alba B.R.M.C.
Robbovo starší video z Villij a profláklej song Beat the Devils Tattoo.
Hezky OndraS, dobrá práce. Trochu bych polemizoval nad nepřílišnou známostí Jeffa Landtisera. Patří už ke starší generaci trailsových jezdců a pro mladší nemusí být u nás tolik známý, ale v Americe je Little Jeff velkou personou nejen NW scény, velmi známý a uznávaný týpek. Mimochodem jsem ho potkal na Eastside kdysi, docela to byl zajímavý pohled, vysvětlím třeba někdy osobně na požádání.
Profil Tonyho Cardony z I wanna live, viděl jsem to snad jen jednou kdysi dávno a nijak jsem z toho nebyl nadšený, dnes fakt velká paráda. Tohoto člověka je škoda.
Cam Wood, díky hudbě a celkový šílenosti tohoto pána (v tom nejlepším slova smyslu), která z editu jenom čiší, je to jeden z mých nejoblíbenějších editů vůbec, tohle je vskutku legendární part a hudba geniální. Mimochodem celé 50/50 video stojí za to.
Hudebně jsou zmíněný kapely pro mě typickým odkazem Ameriky, nikde jinde se nehrají podobný věci (nebo o tom nevím) a zároveň je podobných kapel v Americe velká koncentrace. Kdo má tohle rád, byl by v Austinu nadšený a z SXSW by se totálně posral. Hec na výlet? Jednou se tam vrátím, prostě musím.