L.E.S. oouhh yes. Prodloužený víkend plný lesa za náma. Původně jsem chtěl napsat lesní blog, pěkně podrobný jako vždy. Ale což, to nechám pro vážné zájemce na bmx-jicin.com (full story tady), sem ve stručnosti asi toto. Les konečně jede, na vršek serem, jak trefně poznamenal Maňas Tomek, je to smutný pohled na popadaný lajny, který hledí vstříc svému nevyhnutelnému konci. Nesčetný hodiny práce a radosti to byly a takhle to dopadlo. Holt nová éra lesa nadešla.
Panna a Gargamel, blížíme se k cíli. Lajny jsou poštelovaný, částečně najetý, přes velké obavy můžeme konečně s klidným srdcem říci, dobře my. Aby bylo jasný, o co tady jde, tak si takhle, Panna: rozjezd z nohy, klopenka, naskakováček, hip doleva, hip doleva, klopka, boule, rovný skok, hip doleva, transferový hip doleva s natočeným nájezdem, klopka, hip doprava, hip doleva, rovnej, hip doprava, boule , hip doleva. Gargamel: rozjezd z nohy, 3 boule, klopka, hip doleva, hip doprava, KOPEC DOLU, rovnej načutlej, hip doprava, hip doleva, klopka, naskakovák, zub dolu a poslední rovnej. Všechno vysoký, načutlý, krásný a víceméně fungující. Prozatím najeto tak ze 3/4, ovšem všechny hlavní otazníky vyřešeny. Zatím měkké a pomalé, jedno je však jisté, bude to nejvíc.
Díky všem, kteří pomohli dát tenhle skvost dohromady, díky veliké. Konkrétně mtb parta z okolí Jilemnice, Mlaďák, Maňas Tomek, Maras s Radkem z Havlíčkova Brodu, samozřejmě Kuba Najman s Márou Vojáčkem, Ivánek Ferdů, Ruben, Frenk.. zkrátka všichni, kteří tady hodili lopatou či jinak podpořili.
moc hezké to tam máte, nemůžu se k vám dočkat až bude noha aspoň trochu cajk
samozřejmně v práci samozřejmně vážný zájemce bmx-jicin… Šikovnost kluků města Jičín nezná mezí… v pátek čau!
Moc pěkné musíme se někdy zastavit
Pořádnej kus práce tyhle dvě lajny.
Jo, tak o tom žádná. Pořádný kus práce. Hlavně jsme si zkusili, kolik se toho dá stihnout za zimu na zelený louce. Dvě hodně poctivý lajny úplně z nuly, to není zlý.
Jo jo, to je kurva hodně dobrý.
Nazdar mistři, na začátek bych vám chtěl říct, že máte můj obdiv, sám jsem velikej příznivce rejčů a lopat, takže tak nějak vim, jaká to je makačka.. ale jedna věc mi nějak nejde do hlavy a pořád nad tím musím přemýšlet- když se třeba kouknu na nějaky zahraniční trailsový videa, tak mi přijde, že to tam ti borci staví tak nějak “hravě”, skoky mají různě propletený, mají tam různý originální boule, je na tom vidět, že si s tím krutě vyhrávaj a to se mi dost líbí.. plánujete to teď s tou novou částí lesa taky nebo se to bude odvíjet v podobném duchu jako v minulých sezonách? Myslím si totiž, že by se v tom lese dalo do budoucna vyprasit luxusní hřišťátko! Obzvlášť teď, když je to trochu z kopce. A není to tam od těch stromů samej kořen? ..Mějte se a přeju co nejmíň deštivých dní! Čáu
Čau Markoneli, díky za názor, obecně je to asi takhle. Dobrý trailsy nemají moc rovný lajny, většinou je tam celá řada hipů, transferů, semtam naskakovák. Některý trailsy si jedou víc ve skokách, někdo zase staví hodně technických hovadin, různých boulí, klopenek a podobně. Já osobně mám radši skákavý trailsy s hodně skokama, čím jsem více a výše ve vzduchu, tím líp, technický hovadiny jsem jezdil celý život, bikroska se v podstatě skládá hlavně z takových věcí. Kudr bikros nejezdil, takže tomu je otevřenější, ale víceméně se shodneme, jak by měla vypadat ideální lajna. Nejlepší lajny, jaký jsme kdy jezdili, byly spíš skákací. Propletenost a spousty hipů je samozřejmost.
A teď k lesu. Původní les nahoře měl omezený prostor a to celkem dost. Postavit do lajny nějaký klopky, boule a naskakováky, na to prostě nebyl prostor, obírali bychom se o jeden či dva skoky v lajně navíc a to by byla škoda. Nejdelší lajny v lese měly 6-7 skoků, což není nic moc. Nevím, jestli jsi v lese byl, ale původní lajny se přesto docela proplétají, spousta hipů, možností na transfery a tak. Za tu dobu, co les stojí, tam byla i celá řada lajn, který byly techničtější a méně skákavý, nakonec jsme však vždycky skončily u těch skákavějších. Nový les má zatím dvě lajny, Panna má všechno o čem píšeš, skoro tam není skok rovně, boule však jen dvě. Gargamela je skákavější, samý hip, klopky, boule na začátku.. Děláme to tak, jak nás to baví a jak se ta lajna nabízí v prostoru. Trailsy typu Chertsey, kde je v lajně pár skoků a spousty bikrosových vložek všeho druhu, asi nikdy stavět nebudem.