Malinko odbočím od čistě trailsového téma, i když kořeny jsou nám všem jasné. Jde o nepříjemně vypadající pád Sama Willoughbyho, který se mi do paměti vryl z loňských Olympijských her. Po pádu vypadá, že je v pořádku.
Stejně je fascinující v jaké kudle dává všechno tak na čistotu a dokáže takhle kopírovat a ještě mě dostává v té klopence, jak si to hantá. Pak malinko přetáhne na skoku a hele co se stane. Na trailsech v klidu odjetelná situace, další skok malinko níž a je to v cajku, o dirtech ani nemluvim. Bikros je prostě nejvíc!
