Poslední letošní sessions v Lese

Poslední dny přišlo sychravý podzimní počasí se vším všudy a to nejspíš definitivně ukončilo letošní ježdění v lese. Předtím jsme ale stihli dát pár příjemných sessions a pořídit i pár obrázků.

Podzimní les mám stejně nejradši.  Člověk tak nějak ví, že každý ježdění může být poslední, než příjde déšť, zima, sníh a je konečná. A proto si vždycky těchhle sessions vážím tak nějak víc. Vymetený lajny a čerstvě spadaný listí všude okolo tomu dávají svoje kouzlo. Hlína je mírně vlhá, hezky se zajíždí, takže není ani potřeba moc kropit jako celý to suchý léto.  Opadaný stromy pouští do lesa víc světla a tak se dá trochu fotit i jinak než zrcadlovkou.

Ještě než odletěl Faisťák na Zéland, tak jsme dva dny jezdili pannu. A jak je to technická a dlouhá lajna, tak celý ty dva dny bavila. Potom přišly deště a týden dva se nedalo nic. Až přelom října a listopadu mě vlákal znovu do lesa a jo, pod listím už to bylo v cajku. Svolávám bandu, že druhej den se jezdí. Práce s vymetáním a šejpingem dost, takže se zprovoznilo už jen Wcčko a DickDig, kterej se přes rok jezdil celkem po málu a tak přišel vhod. Jeden den se nás sešlo 4-5 a v týdnu jsem dával 3x na dvě hoďky odpoledne s Michalem punkáčem, kterej končil brzo v Jičíně ve škole a čerstvej řidičák mu dovolí vzít si z Košťálova rovnou kolo a být rychle v lese. A tak jsme se po odpoledních houpali v lese a užívali poslední teplejší prosluněný dny. Jak už jsem psal, spadaný listí dovolilo cvaknout pár fotek na telefon. Na jabkový SEčko se dá celkem dobře natáčet, s tím focením jak a co. Na telefon je to v cajku a já bohužel nejsem ten typ co by s sebou tahal foťák a kameru všude.

Galerka z telefonu tady:

 

This entry was posted in Czech stuff and tagged , . Bookmark the permalink.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Calculate *