Michael Beran – panebože děkujeme

Michael Beran je zpět na scéně, což oznámil v rozhovoru pro Český rozhlas. Není bizár jako bizár a tohle je takový bizár, až se vrací největší dement české fbmx scény ever, Dwayne Dibley, potlesk prosím.

Úvodem, Michaela neznám, nic proti němu nemám, jistě je to hodný člověk, poctivý křesťan, který to myslí vždy dobře. Tudíž jakýkoliv hate je neopodstatněný, a tak je třeba k němu přistupovat. S nadhledem, humorem, případně s příkladným opovržením, jaké si takový škvár zaslouží.

Michael Beran, největší roboťák české scény ever, jehož soft byl jednu dobu poměrně vyladěný a sypal to tam hlava nehlava. Kluci na trailsech taky říkali, že prý vlastně neuměl nikdy jezdit na kole. Zajímavé že. Honosí se titulem vicemistr světa, což by evokovalo, že byl druhý nejlepší jezdec na světě. Možná se mýlím, ale bylo to tuším v roce 2011 v Kolíně nad Rýnem, nejmenovalo se to dokonce ani Worlds ale BMX Masters, tedy žádné mistrovství světa, normální mezinárodní závod. Zároveň každý jouda přeci ví, že v Kolíně se sice jezdilo něco, co se jmenovalo Worlds, ale žádné ofiko mistrovství světa, kde by byli ti nejlepší jezdci, to nikdy, nikdy nebylo. Přesto se Michael s vážnou tváří prsí tímto titulem. Dokonce byl označen i za mistra Evropy, což je asi myšleno jako vtip, protože mistrovství Evropy se jezdí snad někdy od roku 2020 nebo tak. V té době už Michael klečel před krucifixem a rozmlouval s hospodinem, proč mu to na tom bmx nakonec nějak nevyšlo. Nebo o něčem jiným, kdo ví.

Každopádně v rozhovoru je hned několik perel. Největší je asi toto:

Andrejka: „Ty jsi přišel s novýma trikama a podle tvých triků se závodí do současnosti, ti jezdci, že jo?“

Michael: „No já jsem jako ten člověk, který inovoval ten sport, ano!“

Ty krávo, ego tryská do nebes, tak to je bizár, že moc víc už to ani nejde. Víš vůbec ty trotle, co to meleš? Pokud jsi ty inovoval tento sport (proboha, to zní hrozně), tak lidi jako Hoffman, Mirra, Miron, Alcantara nebo třeba Mihelich jsou normální mimozemšťani, kteří tady lítali létajícíma bmx talířema. Nenásleduje tě nikdo a nikde, protože k tomu není ani jeden jediný důvod, zapomeň na to. Najdi koule a tý Andrejce co ví kulový to pěkně řekni. Hmm, co? Hovno že jo.

Potom se taky dozvídáme, že Michael byl strategicky jezdící rider, který dokázal vybrat to, co porota ocení a různě to měnit. No ty vole, vlastně jsi byl skoro takovej jako kreativní jezdec by se to dalo říct, že jo. Tak se na to podívejme, kdo si pamatuje tohoto robota jezdit na nějakým contestu, dobře ví, že to byla dokola ta stejná, nudná, neoriginální a naprosto nekreativní jízda. A žádný bikeflip na tom nic nezmění. Jinak bikeflip samozřejmě Michael nevynalezl, objevil se už na konci 90. let a že to dal poprvé v nějaké kombinaci z něj nedělá žádnýho vynálezce, natož inovátora sportu.

V roce 2023 začal „trénovat“ naši holku kometu. Vím pochopitelně kulový, jak to bylo, ale tipnul bych si, že kromě významného posílení ega a vlastní sebeprezentace za tím byl taky tučný budget od Sazky, který kometa dostala. Ukousnout si kousek žvance nikdy není na škodu, že jo. Mimochodem také myslím, že tohle musel těžce rozdejchávat předseda Figar, který si určitě taky myslel na olympiádu a Beran mu ji vyfouknul.

Jo, Michael jel totiž s kometou na olympiádu, o čemž nás dlouho a vytrvale utvrzoval na sociální sítích s takovou vehemencí, že to vypadalo, že se tam dostal on a jede závodit.

No a finále, na olympiádě zřejmě zjistil, že se mu děsně líbí, být za hvězdu. A že přeci jen by bylo ještě lepší být tou hlavní hvězdou, a tak se rozhodl vrátit zpět k bmx. Ovšem nejen tak si jezdit, jako to dělají ti ostatní, co je bmx prostě jen baví. To není nic pro Michaela. On má jasně stanovený cíl, který probral i s pánem bohem a on mu to odsouhlasil. Takže dámy a pánové, Michael zabojuje o olympiádu v Los Angeles v roce 2028. Asi borec zapomněl, že nestíhal, už když končil někdy v tom roce 2017-2018, protože neumí jezdit na kole a dnes už bohužel ty parky nevypadají jako v roce 2010. O progresu trikovým ani nemluvě. Tomu fakt houklo.

Nakonec ovšem, a to pozor, Michael nás opět po letech ujistil, že to nedělá pro sebe, ale dělá to pro svůj tým, aby z něj měli radost, a samozřejmě i pro nás všechny.

Michaeli, děkujeme za všechno, držíme ti palce a nezapomeň nás i nadále zásobovat takovýmhle matrošem, protože tohle nemá chybu. Díky.

Tak a pro otrlé, uvnitř ještě druhá dlouhá verze, jak to vidí s tím Michaelem Dwayne D. tak nějak celkově 🙂

Michael Beran se objevil na české bmx scéně někdy v roce 2004, mladý, talentovaný, vysoce ambiciózní, s rodinnou podporou, o které se může kdekomu zdát. Původem z Nového Bydžova, to není daleko do Hradce Králové, rychle se prostřednictvím tatíka napojil na Kamila Feifera a začal drtit jeho Monkey camp o několik set šest. Nutno podotknout, že krok tento v tehdejších poměrech lze hodnotit jako vysoce racionální, až brilantní. Kamil měl zkušenosti, zázemí, kontakty na business, svá kola Monkey bikes, svou Monkey partu složenou v podstatě z nejlepších českých parkových jezdců té doby, zkrátka ideální prostředí na růst mladého ambiciózního talenta, aby to někam dotáhnul, jak si taťka přál. Skoro idylka. Ovšem ale avšak bohužel, kdo to mohl krucpysk tehdy tušit a jaké vlastně byly jiné možnosti že, každopádně s tímto rozhodnutím vstupuje do Michaelovy kariéry zásadní kámen úrazu, který ho v budoucna doběhl, aniž by mu to s velkou pravděpodobností dodnes došlo. Kamil byl totiž už v té době především technický jezdec, ojebávač kopingů, Monkey Camp neměl jedinou překážku, která by vedla k rychlosti a poletům, v podstatě zde nebyl žádný potenciál se opravdu naučit jezdit na kole. To se nevyhnutelně promítlo do vývoje mladého kluka, do toho, jak jezdil, s kým jezdil, co jezdil, jakým stylem jezdil, jaký triky a jak dával. Pravda, po nějakou dobu všechno fungovalo a jelo jako po drátkách, Michael se velice rychle vyšvihnul, zajížděl výsledky, nabral sponzory, stal se součástí evropské špičky, cestoval po světě a může se chlubit i některými opravdu pěknými výsledky, za všechno zmiňme jeho tuším bednu na jedné ze Simpel Session v Talinu. Kromě toho snad taky zajel vicemistra světa, ve zmíněném rozhovoru zaznělo dokonce mistr Evropy.. A do prdele, tohle je krásný téma, tak si to trochu rozveďme, abychom se nakonec dostali obloukem k tomu, co jsem nakousnul.

Michael Beran, vicemistr světa, ty vole. Syndrom Valenta* (vysvětlení na konci článku) v přímém přenosu, mistr světa amoleta. Prostě vicemistr světa kámo, zní to skvěle, už nevím, z jakého to bylo roku, bezpochyby Kolín nad Rýnem a tehdejší punkocontesty s puncem mistrovství světa, který si v podstatě sami udělili. Kde je problém? No přeci každý, kdo trochu ví, která bije, každý kurva ví, že žádné oficiální uznávané mistrovství světa se nejelo, dokud se FBMX nepřihlásilo k olympiádě a nezačala do toho fest fušovat UCI. V té době už Michael pomalu ale jistě seděl v kleče před krucifixem a rozmlouval s hospodinem, proč mu to do prdele v tom bmx nějak nejde, když by tolik na tu olympiádu chtěl. Jinými slovy v době jeho stříbrné medaile bylo MS běžný mezinárodní závod s možná evropskou špičkou a pár amíky, ale jinak nesrovnatelný s největšími závody ve státech, případně s globálními X-Games. Nelze tedy vůbec hovořit o tom, že by člověk byl druhý nejlepší na světě, přičemž mluvit o sobě coby o vicemistru světa to přinejmenším evokuje. A titul z mistrovství Evropy? Tvl. vždyť první se jelo někdy v roce 2020 nebo kdy, to už je úplný úlet. No což už, když se potřebuje chlubit titulem, ať se chlubí že. Akorát bohužel Michaeli, opravdoví husťáci se chlubit nepotřebují, za ně ty výsledky hovoří samy. A už vůbec se nepotřebují chlubit něčím, co tě dělá lepším, než skutečně jsi, čímž se logicky uvnitř komunity shazuješ, tohle prostě dělá jen naprostý čůrák. Nedocváká, že? Ego kurva, sponzoři, média, že? No jo, chápu, je to těžký, když má člověk ambice.

Oklikou se dostávám k nakousnutému tématu, tedy kde se stala chyba. Ač ambice i píle bezpochyby obrovské, Michaelovi se nikdy nepodařilo proniknout do té opravdu nejužší světové špičky, nikdy nezajel závody Dew Tour (nejsem si jist, jestli někdy vůbec zkusil kvaldu), což byla dlouhé roky největší a nejprestižnější americká série, svou úrovní úplně jinde než Michaelovo slavné mistrovství světa. Nikdy se nedostal na X-Games, a to ani na globální X-Games, kde byla mnohem větší šance než na ty pravé americké. Jak to? Myslím, že Michael zřejmě prošvihnul dobu, kdy byly nějaké šance se tam dostat, jak byly velké, o tom můžeme jen spekulovat. Nemilosrdný vývoj FBMX a velkých contestů mu přitom s běžícími roky nezahrál ani trochu do karet. Postupně se totiž začalo vše zvyšovat, jezdit rychleji a skákat výše. Michaelova triková zásoba by obstála v battlu téměř s kýmkoliv na pěkném funboxu řekněme z takového Bikehallu, ale začalo to drhnout, když dostal funbox metr do dálky i do výšky, zradiusovatěl, a abys měl návaznost, musel si všude letět zatraceně rychle, vysoko a čistě. Zkrátka něco, co pro Michaela nebyl denní chleba, ba naopak, bylo to něco nepřirozeného, nenaučeného a taky něco, co se učí zatraceně složitě, pokud v tom člověk nevyrostl, žádný foampity ani resiny ti v tomhle moc nepomůžou. Světe div se, najednou začala přicházet nejistotka, hrany, chybky a chyby, ruku v ruce pochopitelně stres a občasné menší či větší bolístky. To se zahlodává do hlavy, do sebevědomí, zejména u podle všeho super emocionálního ambiciózního magora, pardon Michaela. Najednou ti to nejde, necítíš se, pochybuješ, hledáš se, zkoušíš všechno možný. Skončit u pánaboha a dát si plynulý exit je věc v zásadě naprosto logická, a tak se také stalo.

Co dále? Jméno máme, do kolbenu nechceme, zázemí a Barborku máme, takže z toho ždímáme maximum jak to jen jde, Life by Real s realitou nemající ale vůbec nic společnýho, co to je a k čemu to je nevíme, prý bmx školka, ambice opět obrovské a cenovka ještě vyšší, no z něčeho našinec živý být musí že. Potom taky Rose Agency, reklamní agentura Barborky rodinky, kde Michael bez pracovních zkušeností dělá prý rovnou managéra, asi sám sobě nebo co. No a nakonec přistála na stole nabídka dělat údržbáře, vlastně tedy facility managéra u taťky barborky v sektě, no tak ve svěcený vodě už se Michael vykoupal, desatero dodržuje, takže splňuje všechny údržbářský předpoklady, že.

Rok 2023, velkohubá Life by Real školka dávno v prdeli, rodina a tak dále, docela by mě zajímalo, jestli vůbec a případně jak často Michael jezdí na kole. Do bmx vstoupila Sazka a naše holka kometa dostává budget, no hádejte, kdo se cítí býti vyvolen, zároveň by se jistě moc rád přilepil na cecek a kousek žvance si ukrojil pro rodinný rozpočet. No ano, máme ho tady a Michael nám nadšeně oznamuje, že je novým osobním koučem komety. Tady si myslím, že těžce zalapal po dechu předseda, který si to šteloval pro sebe a totálně prokaučoval, hlavně tedy tu olympiádu. Jo, kometa to totiž dotáhla na olympiádu a Michael nás s úžasnou invencí zásoboval příspěvky, jak jede na olympiádu, až by si jeden myslel, že tam borec jede závodit. Opět trochu syndrom Valenta, že.

A tím se dostáváme do finále, Michael se po boku komety zřejmě za přispění nějakého toho „čau nazdar, proč už nejezdíš“ od starých pák natolik zhlédnul sám v sobě, že po rozmluvě s pánem bohem skáče na kolo a jde bojovat o olympiádu v Los Angeles v roce 2028. Ty krávo járo, tak to je konec, tím se myslím pěkně završuje celé povídání o našem Michaelovi. Nezbývá nám, než mu držet palce, popřát vše nejlepší a pogratulovat k zařazení se někam po boku Landova kouzelníka Žita, možná by se spolu mohli spojit.

Nebo bychom k tomu mohli přistoupit pragmaticky a uzavřít nějaké sázky, co vy na to? Sázková kancelář Dwayna Dibleyho, největšího to dementa neexistující české fbmx scény, vypisuje toto:

– Michael pojede jako jezdec na olympiádu do Los Angeles, kurz 1:1 000 000

– Michael do olympiády v Los Angeles umře a vstane z mrtvých, načež bude prohlášen novodobým ježíšem kristem, kurz 1: 500 000

– Michael se stane do olympiády v Los Angeles mnichem, kurz 1:50

– Michael to dotáhne do olympiády v Los Angeles na arcikněze sekty tatíka od Barborky, kurz 1:25

– Michael se do olympiády v Los Angeles definitivně zblázní a skončí v péči psychiatrů, kurz 1:10

– Michael se už zbláznil, až mu dojde, co vyhlásil, švihne to s ním a skončí v ambulantní péči psychiatrické léčebny v Bohnicích a stane se mučedníkem, kurz 1:5.

Tak si vyberte. Na závěr je potřeba říci, že Michael zásadně nemyslí na sebe a v rozhovoru nás po letech znovu ujistil, že to nedělá pro sebe, nýbrž pro svůj tým a vůbec nás všechny. Michaeli, děkujeme za všechno. Jen prosím hlouběji a nezpomeň nás pravidelně informovat, je to lepší než svého času Česká soda. Zdar a sílu, vlastně s pánembohem.

Poznámka: Syndrom Valenta

“Syndrom Valenta znamená významně mluvit v první osobě, vyzdvihovat své úspěchy a kam jsem to dotáhl, typicky například, že JÁ jsem ten PRO RIDER. Neméně důležité je opakovat své nejlepší výsledky a využívat je u všech možný příležitostí, zejména ty nejvíce vzbuzující obdiv a uznání okolí. Typickým takovým výsledkem je titul mistra světa, klidně i získaný v amatérských kategoriích, tedy člověk vlastně vůbec nebyl nejlepší na světě. To ale nevadí, protože lidé toto neví a reagují na to velmi obdivně, což dělá velice dobře egu a celkově pomáhá vlastnímu seberozvoji. Včetně toho podnikatelského, jelikož mistrovi světa se přeci jen lépe otvírají dveře všude možně. Co na tom, že žádný mistr světa člověk vlastně vůbec není, že.”

Prosím o zanesení do wikipedie. Děkuji. Autor Dwayne Dibley.