Tak jo, původně jsem chtěl o Kalbusu napsat jen odstavec, protože to nejde popsat. Nakonec se to ale nějak rozjelo, ruka sama psala, co si hlava pamatovala a vzniknul z toho celý report, trochu bizarní, ostatně jako celý Kalbus trochu byl.
Vans Kalbus trails tour, kde začít. Říkají mi Hout a jsem z Jičína. Jičín je zvláštní město. Rádi zevlíme, rádi děláme kraviny, rádi se přesouváme na jiná místa a do jiných dimenzí. Rádi jsme v lese, kde si stavíme vlastní světy. Umíme se bavit. Když se povede dát do kupy správná výprava, je skoro jedno kam a vždycky to skončí velkou srandou, velkým zážitkem. Jsme požitkáři, kteří vyhledávají zážitky. Neřešíme věci, který by nám zabraňovaly dosahovat nevyřčených cílů.
Na výletu autobusem za ježděním jsem byl v zimě roku 2002. Pořádal to Viktor Plas, jelo se do Drážďan a Chemnitzu jezdit do místních hal. Jelo se technařským autobusem s technařskou posádkou, nejdřív jsme trefili taxika hned v Praze na Jiřáku, pak jsme to napálili do tatrovky někde u Teplic. Na ježdění nakonec došlo, bylo to super, pro všechny zúčastněné to byl nezapomenutelný zážitek.
Jirku Přibyla alias Příbu znám mnoho, mnoho let. Příba je jeden z nejtalentovanějších bmx jezdců u nás, Příba je nadčlověk, Příba je blázen. Příba řídí autobus. Příba řídí autobus jako nikdy jiný, Příba řídí cokoliv jako nikdo jiný. Příba je schopný vymyslet, co nikdo jiný. Příba umí vylézt na autobus a skočit šipku na gypsy stan, jako nikdo jiný.
V Chemnitzu jsou pohodové trailsíky pro nenáročné, Chemnitz je na cestě do Plauenu. V Plauenu je jedna z nejlepších lajn v Evropě a k tomu velká louka, kam se vejde autobus. V Plauenu je koncem května trailsový jam. Příba má k dispozici autobus.
A takhle nějak vzniknul Kalbus, kterážto myšlenka se zalíbila Vansu, a jehož naplnění do plného stavu 30ti lidí trvalo 48 hodin od zveřejnění.
Čtvrtek navečer, na parkoviště přijíždí autobusem poskokama v gangsta stylu Příba, dvakrát to obskáče dokola, zaparkuje doprostřed cesty, otevře dveře a řekne jeho typické ÍÍÍHHÁÁÁÁÁÁÁÁ. Je to jasný, Kalbus je tu a není cesty zpět. Cesta je veselá, jak jinak. Po 11 jsme v Chemnitzu, pivo ven, centrála ven, chlazení ven, Kendík ven. A doprdele, co že to? Není narážedlo, průůůůůůseeer. Přiváží Jenda Benda se svou motorkou další den v poledne, letíme, díky Honzo. Trailsy jsou lehce mokrý, jedou pomalu a jdou rychle do kopru, hraje nám k tomu umíráček z místního hřbitova, pecka, všichni jezdí jak o život a baví je to. Stydím se za nás, že si na tomhle dovolíme jezdit, skoky dostávají zle napít. Místňáci vypadají v pohodě, ok.
Nástup a odjezd nach Plauen, je veselo. Tvl. to byla mýtná brána na tý dálnici? No to ale nemáme! Koho by to napadlo, že jo Jiříku. Objížďka. Jsme v Plauenu a projíždíme zahrádkářskou kolonií, silnice 3 m max a zatáčky, Příba je Bender a umí autobus v půlce ohnout, jinak by to prostě projet nešlo. Jsme na místě, němčouři nechápu nic, Kalbus je tu. Pijeme pivka, soutěžíme. Nejlepší Onion eater je Tomáš Janík z Karviný nebo tam někde, dal to za 34 sekund, hustě on.
V sobotu nám je dobře. Trailsy v lese jsou vynikající stejně jako loni, trailsy nahoře na louce někdo pěkně zkurvil, nedá se to jezdit a na půlku výpravy zbyl jen pumptrack. Jam jede, lidi jedou, trailsy s kdekým cvičí. Hout po vleklém zranění racionálně kapituluje a jde se věnovat smysluplnější činnosti, která je tak blízká nám Čechům. Belgičan Fursch či jak, ten kluk je moc, je mladej, je bez brzdy a nebojí se nic. Takhle jezdí pár lidí na světě. Jsem moc rád, že to česká výprava mohla vidět i ve srovnání s naší špičkou. Holky celý den chlastaj a jsou jak jinak než veselý. Dochází sud, zbývá nám poslední, je 5 odpoledne, cože? Bylo jich 5. Vybírám cash a kupuju dvě basy, díky Masíčkovi. 40 pivek, vypito tak za hoďku. Narážíme posledního Kozlíka. Němečtí hopeři nevystoupí, čumí na fotbal, buzíci. Koncert Braindead za chvíli. Guten Abend meine Damen und Herren, wir sind aus Tschechien, wir trinken bier…, ich spreche nicht deutsch. První cena fajnovej pár Vansů pro Fursche a výborný koncert Braindead, kde se rozjelo velký pogo. Soutěž v běhání po sudu, Stanley Drejsl bere gold.
Letí velká německá vatra a jdeme do finále. Máme benzín, stojí tady stará lavice, Příba má kolo. Benzín + oheň + skok + Příba = nejšílenější věc, jakou jsem kdy na kole viděl. Za mohutného řevu se zapaluje cesta, za většího řevu se Příba rozjíždí, za největšího řevu odjíždí na čisto přes hořící lavici čistý backflip, za davového šílenství vyběhne zpátky na skok a hodí z něj dolu parakotoul. ÍÍÍÍÍHHAAAAAAAAAAAAAA!!!!!! Moc moc moc a ještě jednou moc. Neviděl nic, ten skok si skočil jednou rovně ve tmě, kolik mohl mít vypitých piv a vyhulených brk v 11 večer je jasný, beko na čisto s kšiltovkou na hlavě uprostřed plamenů, protože je sobota a my se máme dobře… Příba je nadčlověk, Příba bere gold.
Dochází pivo, noc pokračuje, ráno leje jako z konve. Sbalit saky paky und aufwiedersehen. Vans Kalbus trails tour byl jako ten výlet před lety, byl nezapomenutelný, byl nejvíc. Šlo by toho říct ještě moc, ale to nemá cenu, kdo to nezažil, stejně nepochopí. Zase někdy příště, uděláme velkou věc. Díky čau.
Ještě dodávám, fotky od Fishe, videjko Zuzka El Klokan, díky oboum.