Petr Mihalík aka Satan, týpek z Prahy, původně z Nehvizd, který už jezdí na malým kole taky nějaký ten pátek, popsal na Dirtbikeru svá zranění. Mezi veškerou tou sračkou, která se objevuje na českých webech a nedá se číst (co aktuálně předvádí dirtbiker.cz i TBB je opravdu k pláči), je to příjemná změna, i když o nepříjemným tématu zranění.
Satanův upřímný projev mě opět donutil k zamyšlení. Je to zajímavý, jak velká je komunita, která vnímá bmx jako sport. Potřebuje tu definici, ten progres, triky a posouvání hranic, potřebuje tu soutěživot. Když pak přijde zranění, který tento systém rozbije, lidi s bmx končí, ztratili ho, protože jim koleno nebo něco jinýho už nikdy nedovolí naplňovat vzorec výše. Mohl bych jmenovat spoustu lidí, kteří z těchto důvodů skončili. A taky několik těch, pro který je bmx mnohem víc a jde v něm o něco úplně jinýho, nikdy nepřestali a možná ani nikdy nepřestanou. Znovu bych odkázal na rozhovor s Taj Mihelichem tady, který to vystihuje se vším všudy. Pro některé z nás je bmx mnohem víc, než jen sport a i když už člověk nemůže sypat triky jako kdysi, pořád mu může dávat hodně, nebo se mýlím?
Mimochodem, v Austinu na Eastside je týpek jménem Ben, kdysi obstojný jezdec, zle se rozsekal na hlavu a ztratil koordinaci pohybů. Už nedokáže jezdit. Na trailsech je přesto každý den, staví nový věci, šejpuje, točí, fotí, zevlí u ohně s pivkem s ostatními.
Mimochodem podruhé, možná nejvýraznější týpek na Catty Woods je momentálně jakýsi Andy Schwartz námi zvaný Fachman, má trochu postiženou ruku a jezdí jen nejmenší lajnu. Přesto je to obrovský srdcař, který je na trailsech s lopatou každý den a neustále vysílá do světa poselství, že trailsy a bmx je nejvíc. Má pravdu.
Satane, dej se do kupy chlape a i kdyby už tě noha nepustila do stejnýho stylu ježdění, jaký jsi dříve dával, najdi si svou cestu bmx, určitě stojí zato to nevzdávat.