Tak jsem se rozhodnul, že Řáholec Jam si zaslouží nějaký ten text, jak jsme se vlastně měli. Fotky jsou fajn, video taky, ale text je text a jednou se k tomu člověk rád vrací. Řáholec Jam 2014, report by Hout, čtěte dále
Řáholec Jam 2014, deset let se v lese scházíme, deset let les existuje v trailsovém duchu, a tak jsme to chtěli udělat zase jednou velký. Datum je jasný, zařizování věcí tři prdele okolo, Vans, Red Bull, Ferda nám něco daj, je to cajk, trička zařídíme, o všechno se postaráme. V pátek 29. už mám všechno pořešeno, ještě domu trochu rodina a letím do lesa, jak to jen jde. V lese už velké íhááá, lidí spousta, session jede, tak to má být. Leč černočerná tma v zádech celou cestu je nemilosrdná a brzy na nás začne shazovat svoji tíhu. Session se zařezává, všichni se schováváme pod plachtu a čekáme a čekáme. Chcalo tak hodinu, hodinu něco, ježdění je odpískaný, ale les akorát tak zkropený, tohle je jenom dobře. Večer píva s Mlaďákem, především ovšem s Žiri Karlíkem, který k nám po sto letech dokonce s Negrem zavítal, dobře vy. Pivo mi chutná, žízeň byla velká, takže o půlnoci sedmipívo na lístku a v hlavě jasný signál, že se jde domu, kalba je až zítra. Ráno na 9 dohodnuto v lese, což je dobře, protože to pak vyjde aspoň na těch 10. Natáhnout prodlužky, aparatury, centrála, stánek, pívo atak dále, zabere nám to chvíli. Žiri s Negrem se s tím perou lajnu po lajně snad už od těch 10 od rána a ostatní se pomalu přidávají. Okolo 12tý už všechno jede, pívo a majk a tak cajk, jdeme jezdit, protože ve 3 má přijít voda. Atmosféra a počet lidí zatím komorný, příště lidi přijďte dříve, ať si to více užijeme a máme víc času na soutěže. Jezdí se zdatně, fakt zajímavý sledovat, o kolik se zvedl od prvního Řáholce počet lidí, kteří jsou schopni naskákat lajny. Věřím, že kdyby se nemusela dávat prostřední z dropu, dává většina lidí i to. Jede Panna a taky si ji pár lidí projede, dobře vy. Známých lidí spousty, Dudo a jeho slovenská crew, Onýs, severomoravská skvadra z okolí Havířova, Čachovice dokonce s Benym, no dobrý to je. Nandáváme s Kudrem a Dudem Géčko, najednou mi to nepřijde zas tak vyndaná lajna, spíš docela příjemná, jak člověk nemusí nic dělat z toho kopce. Na druhým hipu v cestě větev jako svině, je to docela vysoko, dáme soutěž, kdo tam vyleze? Týpek Petr z Ledče, přijel s Marasem před pěti minutama, je tam hned a za povzbuzování ostatních nakonec větev udolává Fiskarsem, dobře von. Pivko teče, postupně lidi přibývají, dáme si první ofiko soutěž. Opilý jezdec, trénink na afterparty, zatoč si deset koleček okolo rejče, sedni na kolo a jeď. Někdo na klid, někdo motanice a někdo nedával vůbec, docela vtipný to bylo. Flaška Jagera pro vítěze, tuším, že to byl zase někdo od Marase. Další ježdění a další lidi se objevují, Benďák s Danny Josou, Tomek Vondr s rodinou, Standa Drejsl s rodinou, Pejda dokonce se Šlézkou, tohle by mohla být dobrá session a ještě lepší Sick Trick contest. Co čert nechtěl, předpověď je neúprosně přesná, okolo půl 4 začíná dojit a dojí docela zdatně. Les vezme hodně, my to víme, ale bohužel spousta lidí ne a pakují se pryč, škoda. Ti, co zůstali, dali akci na stánku, Happy hour na Jagera za 10, čímž se dost lidí nakaluje včetně nás, tedy JC bandy. Chcanec něco přes hodinu, docela už kaluže se dělaj, není to úplně cajk. Přesto tomu věřím a dávám sázku s Matesem o 500, že se pojede Levá úplně na pohodu. Přestává chcát, banda mocná bere všechen možný vercajk a za půl hoďky všechno překrytý suchou hlínou, může se to otestovat. Bohužel přichází dva nepříjemný pády, Honza Vašátko kouše pátý na levý a jde přes řidla na budku, Beny kouše dokonce naskakovák a taktéž reje hlavou do země, nevypadá úplně cajk. Tohle není úplně dobrý, Mates běhá okolo a chystá se ode mě kasírovat 500. No, zkusíme si projet Kádře a pak uvidíme. Je to trošku pomalejší a trochu to má místama tendenci ujíždět, ale zas takový hrot to není, jezdit se dá. Každopádně dáme tomu ještě chvíli, a abychom si ji něčím vyplnili, dáme si další soutěž. Dig it neboli kopej, nová soutěž o největšího diggera, pojďte si. Dva lidi proti sobě, času a metru, neboli máš minutu, rejč, lopatu a konev, nakopej hlínu a postav z toho co největší konstrukci. Dostáváme se do finálovýho battlu, kde oba diggeři používají objevenou taktiku vykopat kořen a zapíchnout ho do svý hromádky, což jury povoluje, no byla to prdel, co vám mám povídat. Flaška Jagera pro nečekaného vítěze a jdeme jezdit. Ze začátku opatrná session se zvrhává v obrovský vlaky na levý, která se jezdí ze silnice. Lítali jsme snad hodinu v kuse vlaky o 10ti a více riderech v neutuchající euforii nad lesem, příjemným srpnovým večerem a tímto výjimečným setkáním, kterýmu říkáme Řáholec Jam. Setkání lidí, kteří mají rádi les, trailsy a dobrou zábavu. Byl to parádní závěr lesní části a jedna z nejeuforičtějších session, jakou jsem v lese zažil.
S přibývajícím večerem se chýlil čas na přesun dolu do hospy, takže ještě společná foto a díky čau lese, jdeme dolu. Lehké rozkoukání, trochu nasranost, kde je jako dohodnutý druhý výčep. Bába hospodská nepříjemná ženská, sakra chceš nás tady nebo ne? Tržba jakou udělá jednou za rok a ona pyskuje jak svině, to nechceš. Leč srát na ní že, jdeme na to zlato, duo se Zuzkou El-Klokan, „kdyby tady byla, taková paneenka..“, hospoda rozjetá, atmosféra připravená. Nastupují skvělí Wooden Ships, Víkendový Guru aka Péťa Wolf s Kapelou prdel veliká, jede pogo, lítá v tom nahatý Tomáš Janík, no je to dost. Ve finále Braindead s Kádrem, šipky z pódia jedna za druhou a kotel moc, co si budem povídat. Mám to celkem v mlze, respektive větší část už jsem někde venku. Dopadlo to jak to dopadlo, hospodská to nedala, porušila dohodu o hraní do 1 a ve čtvrt vypla proud do sálu, co se dělo na placu si ani nechci představovat, prej hořel lustr, lítaly sklenice a tak.. Co taky bába čekala. Nasraný dav se hrne ven, okupuje okolí hospy a dopíjí kaly. Přijíždějí benga řešit situaci, která nemá řešení, vyřešili kluci černí samozřejmě kulový a banda se taxíkama pomalu přesunuje do JC na poslední štaci se dorazit. Mám dost, akorát tak umím jezdit na kole, abych se dovezl domu..
Co více říci, než co už bylo řečeno mockrát. Opět to byl super den v lese, den plný ježdění, euforie, piva, užívání lesa a setkání se spoustou lidí, který jsem dlouho neviděl. Velká škoda, že nás přepadl v nejhorší možnou chvíli ten déšť, který hodně lidí vyděsil a odvelel pryč. Už jsem slyšel od více lidí, že prej se nejezdilo, protože chcalo. Jak vidíte, les je kouzelný místo, jen tak něco ho nerozhodí, jezdilo se a doufejme, že se v lese bude jezdit i dalších 10 let. Příští rok na Řáholec Jamu rozhodně ano. Díky čau.
PS: Fotky nemám, pár lidí tam fotilo, třeba se někde něco objeví, nebo už objevilo, kdo ví.
