UK trailslife

Přesně takhle Pepa Kubiena nazval složku souborů, kterou mi v týdnu poslal. Jestli si vzpomínáte, řešili jsme u nějakého anglického videa, že by nebylo na škodu, aby nám o tom Pepa, který tam už přes rok žije, něco málo poreferoval o tom, jak to tam chodí a tak. Párkrák jsem si na to vzpomněl, že už se na to asi i zapomnělo a budu muset Pepu hrotit, abychom měli nějaký vlastní extra materiál, ale nakonec se Pepa ozval sám s tím, že finišuje, což mě hodně potěšilo. Ještě víc jsem potom čuměl na ten dlouhatánský článek, na fotky, prostě Pepa si s tím dal fakt dost práce ve svém volnu a to svědčí o tom, že je to srdcař a zaslouží si respekt a článek psaný jeho rukou vyvěsený na Checktrail.com. Za komenty pod článkem bude určitě rád. (Mimochodem co říkáte na tu obrovskou klopku? Z té hlíny a práce co na ni vynaložili by mohla být nějaká lajna rozšířená o skok nebo dva).

Anglie je odČeska velmi odlišná země. Jezdí se tady v protisměru, dveře do domů se otevírají na druhou stranu, klíčem se odemyká naopak, na křižovatce nevíte na který semafor se dívat, cesty jsou tak úzké, že se na ně někdy dvě auta vedle sebe ani nevejdou, mají zvlášť kohoutek na teplou a studenou vodu, slovo baterie neznají, takže se buď opaříte nebo mrznete… Mohl bych tyhle odlišnosti jmenovat ještě dlouho, dokonce jsem si na to založil stránku v mém poznámkovém diáři. V neposlední řadě odlišnost oproti Česku je ta, že tady dost prší a možná právě proto tady trailsy doslova rostou jak houby po dešti. Prostě spousta věcí co by v Česku nedávala smysl, v Anglii nějakým způsobem fungují.

Je tomu rok a jeden měsíc, co jsem tady přijel za novými zkušenostmi a přes léto jsem měl možnost poznat zlomek místních spotů. Před odletem tady jsem scénu důkladně zmapoval na netu a přes Martina Čapka, který už tady byl a přes Markuse Neubachera, který mi zas dal kontakty. Shodou okolností ve městě kde bydlím (Reading) žil nějakou dobu GermanPete z Plauenu. A jelikož večery jsou čím dál tím delší, napíšu pár řádků, jak to tady chodí.. Třeba někomu nasadím brouka do hlavy a nastane revoluce v ČR.. 🙂 Na jih od Londýna je asi největší koncentrace trailsů. Cca 10 spotů vzdálených od sebe do půl hoďky cesty, mnohdy mnohem méně. Neskutečné, těžko pochopitelné, luxusní, nádherné atd… Loni jsem pár těch míst navštívil, tak pojďme na to. Report z prvního roku s číslem #1 začíná.

Fox HillTrails – pro mě nejbližší místo na pojezd, asi 12mil. Vydal jsem se tady asi po dvou týdnech, co jsem dorazil do UK, na strašném kole od chlapa u kterého jsem bydlel. Než jsem tam ale došlapal, byla tma, taková byla moje první zkušenost s místníma trailsama 😀 Nicméně je to parádní místo s velkým potenciálem, schované hluboko v lese, nicméně i tak ho někdo navštěvuje a pravidelně škodí. Pořád mizí plachty ze skoků, někdo zboural přístřešek, co tady místní měli, pak přímo odpal… A tak se místním ani nedivím, že to tady pomalu vzdávají. Funkční jsou dvě lajny, jezdí se ale spíš jen na jedné. Tři skoky a klopka. Kopal tady právě GermanPete, místní ho znají. Super místo na zahřátí se, na naučení pár triků. Tak jsme se zahřáli, pojďme dál..

Další místo, které jsem navštívil někdy v březnu, byl BROCKHAM TRAILS. Tohle jméno už asi někteří slyšeli. Hodina a půl cesty autem. Místní pod vedením Jonathana Faulknera se tady o spot starají už nějakých 13 let, s tím že největší progres nastal v posledních 6 letech. Do té doby tady byla akorát hlavní lajna o 6 skocích. Tohle místo se mi z videí líbilo nejvíc a potvrdilo se to i na živo. Spot je jakoby rozdělen do dvou částí, vrchní část není tak z kopce, tři lajny, pohodička, vše sedí a hraje jak má, hlavní lajna je hodně vychytaná. Radost polítat. V místě kde to začíná jít dolů začíná hlavní peklo a megapolety..Po hlavní lajně následuje klopka, po které se začíná nabírat kudla na poslední mega skok, který byl i jako plakát v RIDE BMX. Letos se ale neskákal, na jaře tady byly tady strašný deště, že ani drenáž nepomohla a skoky se nepodařilo dát do kupy za celý rok. Ten poslední, největší skočili zatím jen 3 borci. Místní Jon, Ralph Baggs z Leatherheadu a Bob Manchester jediný na malém. Hodně zajímavé a inspirující je, že borci se tady schází pravidelně KAŽDOU sobotu, ať padají trakaře nebo ne, prostě sobota, od rána do večera na trailsech. Podle počasí se jezdí nebo kope, pohodička, klid (dost spotů stojí u rušných cest a celkově kolem Londýna není moc volného prostoru pro přírodu a klid, tady tohle místo je klidné, proto ho mám rád asi nejvíc). Ještě jedna zajímavost, jako jeden z mála spotů je tento legální a oficiální od roku 2014. Ale něco za něco. Když chceš mít ofiko spot, musíš mít pojištění, což v tomto případě dělá £2000 na rok. V přepočtu cca 70 000 Kč. Takže za každý pojezd se platí £5. Fair enough..

Největší v Brockhamu v časopise Dirt

Anglie není jen bacon, sausage and beans..Pizza trouba Brockham.

Brockhamtrails, hlavní lajna, poslední před klopkou

 LEATHERHEAD se nachází asi 10 minut jízdy autem od Brockhamtrails (tohle v česku prostě nezažiješ). Spot je situovaný u hlavní silnice a vypadá jako dlouhá nudle, lehce z kopečka. Normální oko necvičené na trailsové křivky si toho nevšimne. Jsou ale vidět i z cesty. Lokálové mají udělaný luxusní plot ze větví a dřeva, takže jsou krytí před zraky nežádoucích. Pro mě osobně je tento spot momentálně asi nej. Ikdyž jsem tady jezdil jen jednou a jen hodinu, trailsy jsou neskutečné. První kopnutí do země proběhlo před 13 lety, kdy sem přišel Jimmy Pratt, jezdící tehdá za DMR a rozhodl se, že tady vybuduje pár skoků. A tak digoval dlouhých deset let ve dvou nebo třech lidech a vybudoval to co tam je teď. Po deseti letech mu ale nevydržely záda a musel přestat jezdit a dokonce ani lopatu už nemůže chytnout. Nosí speciální pas kolem pasu a šéfuje docela početné partě nadšenců, která se tam mezitím kolem něj našla. Co jsem tam byl, tak cca 6 lidí minimálně s lopatama tam vždy bylo, což už je podle mého názoru dobrá skupinka na udržení spotu. Kolikrát jsem je potkal na jiných spotech a vždy všichni spolu. Lokálové tenhle spot drží na neskutečné úrovni. Vše je šejplé do detailu. Nebudu to tady popisovat všechno, to by bylo na další článek, ale jak jsem to viděl, fakt mi spadla huba. Luxusní shed na odpočínek s vyhlídkou na lajny. Přímo před ním jezírko, chodníček, kamínky, travička. Nemám z toho místa nejlepší fotku, ale pro představu stačí. Pamatuju si, že X let zpět jsem tohle místo viděl na fotce někde na netu, v době kdy jsem ani nevěděl co je to Jičín a nechápal jsem. Dokonce i má drahá polovička nechápala a obdivovala (normálně se vždy někde vypaří). A to je co říct 🙂

Letherhead centrum (a dva mé prsty)

 Celá nudle je krásně oplocená i decentním plůtkem z druhé strany, místo na nářadí je pod zemí a vzniklo dolováním hlíny. Zase jsem nechápal jak jsem to viděl. Spot má taky neskutečně vychytanou drenáž, takže se nikde nedrží voda. Trailsy vedou lehce z kopečka a začínají luxusním bytelným rozjezdem, kde se vejde celá banda lidí aby mohla v klidu vydechnout a sdílet své poznatky s ostatníma (co jsem tam byl já, tak cca 10 lidí na rozjezdu bylo). Spot má 3 lajny funkční, zprovozňuje se 4. Ultra monstrózní.  Já jsem jezdil tu nejmenší, první tři skoky asi jak levačka, pak se to decentně zvětšuje. Skoky jde celkem lehce přelítnout, takže spíš to tahat do výšky a užívat si to. Ty které letíš rovně by jste spočítali na prstech jedné ruky. Všemožné variace hipů a posíláků. Jimmy říká, že staví ty skoky tak, aby byly co nejzábavnější. Jelikož objel za dob DMRhooodně míst (pro představu jeho edit), očividně má na to zkušenosti a můj názor je že se mu to daří. Mrkněte na moje POV. Dodám, že mi chybí poslední dva už docela dost velké skoky. Lajny jsou zakončené nesmyslnou mega klopkou, která je víc než kolmá a má 3,6 metrů na výšku. Kdybych to měl nějak shrnout, tak vše je vyladěné do detailu.Od skoků po okolní kamínky, plůtek, posed a gril (za tohle by se nemusel stydět ani nějakej posh dům), prostě paráda. Já jsem hodně na tyhle detaily a tohle místo mi prostě lahodí. Doporučuju mrknout na videjko od místních.

Klopenka 3.6mLeatherhead

Momentka Leatherhead

Středně velká lajna (velká dost)

 Hlavní Leatherhead lokálové a Brockhamáci, kteří to drtí nejvíc, jezdí na velkých kolech. BMX tady lítají taky, to ne že ne, ale proč tomu tak je, to fakt nevím (sorry Houte, myslel jsem že na to příjdu, ale osvícení nepřišlo :)) Někteří, které potkáte na trailsech na velkém kole, jezdí i jiné disciplíny více horského typu, tihle jen trailsy. Nicméně dávají tomu asi nejvíc. Na malém tady není nikdo, kdo by dával líp. Teda aspoň jsem nikoho takového zatím neviděl.. Asi nový směr, styl. Nevím..

WISLEY trails se nachází asi ehm… Co myslíte… Asi 10 minut od Leatherheadu. V docela dobře ukrytém lesíku, kde opravdu nikdo není. Přesně u křížení dvou dálnic kolem Londýna, takže zase permanentní hukot aut, ale pojďme na trailsy. Spot je situován na mírném svahu, sjízdný byl letos vrch a levá velká lajna. Spodek se zábavně vypadajícími skoky místní zavrhli, protože pár digerů odpadlo a nemá se o to kdo starat. Škoda. Třeba to zas oživí. Hlavní lajna je hodně na pohodu, po pár rovných skocích je hip doleva a pak to sfrkne lehce z kopečka na celkem velkej, za kterým je klopka a toť vsio. Dřív tahle lajna pokračovala dál dolů. Na posledním velkém můžete hodit levej hip a napojit se na velkou levou. Mezi lajnama jsem rozpoznal ještě pár docela zajímavých lajn, ale nesjízdných. Škoda. Místní hlavní lokál si hned z jara nějak propích řídítkem břicho či co a moc letos nejezdil a asi ani moc nedigoval. Další z místních lokálů, jezdící na 24”, sem jezdí každou neděli, má to asi 150 km. Jen tak pro zajímavost..Vůbec celkově pro anglány je normální dojíždět třeba každý den hodinu jedním směrem do práce, což u nás nehrozí.. Jak se mělo jet u nás do Ostravy (asi 30km a 30 minut) tak to byla velká akce. Ale zpět k trailsům. Velká lajna odbočuje z malé doleva a žene se rovně dolů. Je tam možnost nějaké té odbočky a hipu, ale víceméně to jde dolů, zvětšuje se to a lítá to hodně. Zakončené to je fakt megahipem doleva. Ikdyž skoky dávaly smysl, nelítal jsem je. Necítil jsem formu. Určitě bych taky zmínil jejich boudu. Vypadá jak chata, venku teráska s grilem a výhledem na jezírko.. Mrkněte na fotku. Videjko z loňska z 90% velká levá a poslední tři skoky.

Moje POV z malé lajny a ještě jedna od Marka Potoczneho, trochu starší a hned první záběr je po dvou klopénkách ta spodní sekce, která se letos nejezdila. Škoda. Škoda taky, že Wisley nemá delší lajny. Jejich styl skoků mi hodně seděl, nic nekopalo, všechno krásně plynulé a velké. Dobré flow. Pojďme dál.

Chatka Wisley

Wisley, nalevo je vidět velká levá

BLACKWOOD je asi… No dejme tomu 10 minut od Brockhamu 😀 O tomhle spotu krátce. Malé skoky, ale za to zábavné. Já kontrétně jsem tomuhle místu moc na chuť nepřišel, moc mi nesedlo. Nicméně kluci si chválili (místo jsme navštívili společně s českou výpravou, co mě tady v létě přijela navštívit). Hodně zatáček a všemožné skoky všemi směry, než jsem se zorientoval, byla tma. Tohle místo je speciální v tom, jak moc měli místní vychytané chill místo s ohništěm a cestičky okolo. Plůtek opravdu jak z pohádky, posez kolem ohně hodně kouzelný, prostě radost pohledět.

Místu velí dva hodně pohodoví týpci na malých kolech. Tady bych chodil si i jen tak sednou a dát chill. Pohodička sálala na míle daleko. Bohužel videjko z tohoto místa nemám, ani jsem nic nenašel. Těšte se na report od kluků, něco se točilo 🙂

Prostě Blackwood

BAR END TRAILS je dle mého názoru celkem profláklé místo, aspoň pro mě bylo. Počátky tohoto místa se datují někdy v letech 99, takže jedno z prvních. Natáčel tady videjko pro DeLux třeba Max Bimar. Hlína je tady bílá a místní nemají zdroj vody. Jen když hodně prší. I tak ale skoky vypadaly hodně dobře.  Místní jsou velcí fanatici zatáček a heslo je že bez klopének není sranda. Je fakt, že první klopka a výskok z ní mi dával zabrat než jsem na to přišel jak na ni. Nikdy jsem nic takového předtím nejel a musel jsem si zvyknout. Nicméně musím uznat, že to fakt sranda je. Lokálové prodělali ztrátu digerů, jsou momentálně dva nebo tři stálí a hodně lajn nebylo v provozu a zarůstaly mechem. Hlavní zakladatel spotu je stále aktivní a lítá. Jeden z místních dojíždí asi 2 hodiny jednou za týden. Jo Anglie mě překvapuje každý den. Pro mě je tohle místo asi nejblíže ze všech (o něco blíže než Brockham, cca hoďka cesty) a tak jsem si říkal, tady bych mohl jezdit. Ale nebudu. Jezdil jsem celý den jednu lajnu, než jsem na ni přišel. Jde o to, že skoky nejsou nějak extra návazné, spíš si musí člověk pamatovat který skok potáhnout, kterej ztlumit a kterej tě kurevsky kopne na předek (jeden takový tam je, při odpanění jsem málem chytl bajpás). Když jsem viděl místní jak lítají ostatní skoky, velkou lajnu jsem odložil na jindy. Další bajpás jsem ten den neměl zapotřebí. Videjko z asi 12909. pokusu zde. Místo se nachází taky u docela rušné cesty a nemají tady ani lavičku na posez. Ne že by to bylo důležité, ale jen to ukazovalo celkový přístup (neříkám že je špatný, jen mě osobně nesedl). Ještě jedna docela prekérka, od asi 5 do 6:30 se nedalo jezdit, protože slunce svítílo přímo na hlavní rovince do očí. Sluníčko mám rád, tady mě trošku mrzelo. Nikde jinde jsem tenhle problém neměl. Ještě jedna zajímavost, z místa kde se brala hlína na skoky se udělal pool o asi třech sekcích. Momentálně ale nefunkční. Takže tak..

Klopenka ultrathin

 Jedna z dalších zábavných klopének. Myslím, že bude třeba předělat. Místní ji hecnul jen jednou a zlomil si nohu. Ještě jedna zajímavost, není to vidět z boku, ale šířka klopky se rovná šířce smartphonu. I dokonce některé odrazy byly takové.Já bych tomu nevěřil, místní na tom lítali bez problémů a drželo to. Oukej, whynot..

Ou jé, slunce v duši.. Teda chci říct v očích.

 WOODYARD kousek od Cambridge, docela kus cesty, ale v pohodě. Skoky profláklé, není třeba představovat. Bílá hlína na zelené louce má své kouzlo. Skoky jako samotné jsou lehce z kopečka, tři možné varianty s různými transfery. Chybí mi ale to správné flow, sem tam mám pocit že tam je, ale jako celek ne.. Z tohodle místa jsem byl trochu zklamán. Možná protože jsem měl velké očekávání. Odpaly by podle mě chtěly trochu víc poladit, byly na mě moc hr.. Jo na trailsy se musí šlapat. To fakt nemám rád.Dle mého názoru to kazí celý požitek z trailsů. Bikros už nejezdím nějaký ten pátek :). Místní chtějí £4 (cca 150 Kč)za pojezd. To je prostě daň za to, že někdo chce mít spot legální. Chápu a platím. V Anglii se všeobecně platí fakt za všechno. Místní se ve volném čase baví házením podkovy na zapíchnutý kůl v zemi, já jsem radši jezdil. Házet podkovy můžu doma hehe 🙂 Videí z Woodyardu je na netu milion. Ale přece jen jedno sem hodím. Ať máte představu, jaké jsou aktuální hlavní lajny.  Místo jsme navštívili s českou výpravou, takže tímhle svůj názor na místo uzavřu a jdeme dál.

Adam Robenek na největší lajně

 VILLIJ. Co napsat o tomto místu. Hlavní lokály bude podle mě většina z vás znát. Robo jezdící za Mutiny, Frog a Mechanik(nevím teď jestli měl nějakou jinou přezdívku, my jsme mu říkali takhle)kterej lítá v nějaké upravené Hondě a auta na dálnici si představuje jako stojící body. Villij má svoji zvláštní atmosféru a duši. Hodně se mi líbilo. Hodně příjemný lesík, hodně zajímavé lajny, hodně zajímavý shed zapuštěný do terénu (na střeše rostla tráva) a mega velký oheň. Z tohodle místa vidíte na hlavní část spotu, jelikož je lehce na kopečku. Takže i diváci si najdou své. Vidět Roba na vlastní oči je zážitek sám o sobě. Čepička, staré kalhoty od obleku nad kotníky a neskutečně uvolněný krásný styl. V době naší návštěvy byly sjízdné tři lajny. Jedna malá, která vedla v podstatě okolo celého spotu, menší skoky jednoduché na přelet a zahřátí.Jedna střední vedoucí středem lesa začínající skokem do klopky a pak seskakovák pokračující na nádherné hipy na všechny strany. Jak jsi chytl rytmus, tak sis tuhle lajnu fakt užíval s mega rohlíkem na puse..No a jedna hodně velká lajna vedoucí na pravo, na kterou jsme si netroufli. Prostě originální, hodně zábavné – hlavně hipy na všechny strany, krásně šejplé, prostě pecka. Pár lajn zarůstalo, jelikož dřív tam makali i nějací mlaďoši, kteří si v 18 koupili auta a na trailsy už nepáchnou. Jelikož Robo, jezdí každý podzim do améru na jejich spoty, prej se hodně tenhle spot podobá Catty. Já posoudit nemůžu, na Catty jsem zatím nebyl. Pokud se nepletu, Robo je velký kámoš s Markusem Neubacherem, který tam občas pomáhá digovat. Loni jsem to sledoval na facebooku, jak navyšovali jeden dopad na velké lajně. Má snad 5 metrů na výšku, strašné peklo. Odpal je tomu úměrný. Jak jsem viděl Roba tohle lítat, ukápla mi slina. Nádhera.Videjí je na netu hafo, doporučuju zkouknout. Tadyjedno celkem aktuální pro představu.

Džedáj, alias Tomáš Janík, šejpuje Robovi velkou lajnu.

Jeden z posledních skoků na střední – hip trestač

Střední lajna a Robowhip

Frog na malé lajně

AVERY HILL TRAILS je spot přímo v části Londýna Greenwich. Navštívil jsem ho jednou, ze začátku. Stojí kousek od bývalé bikrosky, na louce lehce zkopečka. O tomhle spotu moc psát nebudu, byl celkem daleko a moc k srdci mi nepřirost. Nicméně celkem fajn hlavní lajna, s většími skoky na konci. Ostatní lajny byly hodně malé, spoustu zatáček, dvojáčků, blbůstek.. Ideální na začátek. Zajímavé je, že spot je na pozemku university. Takže jestli chcete studovat a začít jezdit trailsy, jděte na Greenwich. Na youtube jsou nějaké documentary videa z tohoto místa asi pro potřeby školy. Nicméně jedno z videjí, které vypovídá o tom jaké to tam víceméně je.

Já křížím ruce

No a to by bylo vše dámy a pánové, co jsem loni navštívil a pojezdil. Už teď mám plán na tento rok 2015, spotů kde jsem ještě nebyl je tady fakt hodně. A doufám, že mě tady v létě zas někdo přijede na chvíli navštívit a hlavně zažít to co tady píšu na vlastní kůži. Chci taky říct, že pohled mého oka z výšky dvou metrů na spoty, o kterých jsem psal, může být odlišný od vašeho pohledu. Já mám rád trailsy, které jsou krásně šejplé, nešlape se na ně, mají místečko, kde si dáte klidnou přestávku a večer gril. Mám rád, když to kolem vypadá jak doma na zahradě a ne u cigánů na dvorku. Prostě úroveň. Když se člověk na trailsech dobře cítí nejen díky flowtrailsů, ale i díky okolním detailům, vytváří se mu tak celek, který zanechává v hlavě ty správné krásné pocity, díky kterým tento krásný sport milujeme a proč ho děláme.

Doufám, že mých pár řádků vám zpříjemnilo nejen tento večer, ale i dodalo trochu inspirace a třeba zítra půjdete s lopatou, pilkou do lesa nebo na louku a něco upgradujete, začnete novou lajnu, něco kam se ukryjete před deštěm nebo uklidíte listí. Všechny odpovědi jsou správně. Jste to vy, co tvoříte budoucnost trails scény a realizujete tak své myšlenky, dáváte tomu směr. Třeba za 10 let přijede zrovna na vaše místo takový Pepa Kubiena a bude psát oslavnou píseň na to, jak jste tomu místu věnovali svou duši a čas 🙂

Díky, že jste to dočetli až sem. Trailslife.

Za fotky děkuji:

Dan Curtis – Photography

Brockham Trails

mutinybikes.com