Řáholec Jam 2017 – report

Po dlouhé době čekání tady máme konečně report z letošního Řáholce. Jak jinak než osobitý, nekompromisní a zábavný. Autor nechce být zveřejněn, že prý si stejně z celýho víkendu skoro nic nepamatuje, tak jen prozradím, že se jedná o pravidelnýho návštěníka, který se nebojí vlka nic. Kdo to tipne správně? A přizná se autor v diskuzi, když to někdo trefí? Ha. Tady jedna zpověď o desátým Řáholci.

Čtvrteční plán byl jasný, pojezdit les a přiblížit klukům americkým tu naší Českou večerní kulturu. Překvapivě jsme jezdili už ve čtvrtek všechny lajny i přes to, že přes týden dost pršelo (ha, nevím, kde tenhle kluk byl, ale celý týden před Řáholcem bylo počasí nejvíc luxus, léto, nádhera  pozn. Hout). Všichni si to náramně užívali až do večera. Večer grilovačka a přesun k Houtovi uspat děcka ať se můžeme trochu vyvenčit. Kolem dvacáté první už sedíme celá parta v Klingáčově dodávce s nesmrtelným řidičem Ericem a řítíme se americkým stylem směr U Šukov kde už je celá jičínská i ne-jičínská parta. Pivo chutná náramně a po asi třetím kousku mi zvoní telefon „jsem na vlakáči zavolej mi taxi“. Beru nesmrtelného řidiče Erica a jedeme tam. Na nádraží nás čeká nasraný Karviňák Tomáš „Jenda“ Janík, který mi hned ve dveřích říká „kde kurva jsi? Letím tady z UK a ještě kurva čekám na taxi, haha“? Když uvidí za volantem řidiče tak všechna nenávist ustoupí. Hned, jak vstoupíme do hospody a sedneme si, tak už je na stole nadlidská runda rakovinotvorného nápoje a za ní hned další. Večer v plném proudu všichni se baví a asi po 45 minutách co Jenda přijel už leží na zemi úplně na sračku ožralý. Končí to tak, že Jendu doslova vynáší Eric, Garrett, Hout a Uši z hospody a strkají ho do auta, jenže po cestě nám Jeník z auta vypadává, což nikdo nechápe jak se mohlo stát. Naštěstí to bylo jen pár ošklivých odřenin.

Den D (pátek) je podle očekávání deštivý a to tak, že moc moc. Naštěstí se skoky, poprvé v historii, zakryli plachtami. Okay, takže Hout s Kudrem budou řešit náhradní plán za páteční session a já s Ušim a Jendou beru kluky objevovat českou kulturu. Po cestě do města nacházíme uprostřed cesty Jendovu, do cesty zaježděnou, čepici. Lezeme na Jičínskou věž, kde kluci střílejí zelenýma jako by jsme byli v Amstru. V poledne sraz ve Veselce, kde dostáváme nápad, že by večer mohla zahrát nově sestavená kapela s názvem HellYeah ve složení kdo jiný než Mr. Garrett, Dudo & Eric. Po obědě nečekáme na nic a jedeme rovnou do zkušebny k Dudovi. Jenda kupuje piva a už to všechno ladíme. Okolo páté večerní se přesouváme do hospody. Sledujeme videa a štelujeme se na večerní koncert. Co si pamatuju, tak tam padlo video Credence a to je vše co si pamatuju. Tuším, že tam byla nějaká česká kultovka, ale nejsem si jist (než se seklo, jelo tam 20 Inches Rerto Vertigo a pak ještě Vinyl LP – pozn. Hout). Pak nastoupila nově sestavená kapela HellYeah a Brain Dead. Z mého pohledu bych řekl, že to nebylo nic co bych si měl zapsat do svého extravagantního deníčku. Prostě tanečky jak se sluší a patří, ale žádná extravaganda. No jenže to jsem ještě nevěděl, že hřeb večera teprve přijde, haha. V cca 23:00 jemně nadržený Hout na ježdění zjišťuje, že přestalo pršet a sbírá muže i ženy a staví je do šiku před hospodu. Prý jdeme do lesa připravit skoky. Parta asi 20 lidí se belhá do něčího Transportéru a když to nejde dovnitř tak to jde na střechu. V lese jsem zaujmul post stavbyvedoucího což bylo asi jediné co jsem zvládal. Ve zhruba první hodině ranní se úplně na kaši a s úplně vymeteným lesem odebírám do nějakého auta a někam jedem. Vidím vodu a chatky. Po chvíli tancuju s asi deseti Mongolskými přáteli okolo stolu. Evidentně nebyli úplně nadšení z naší přítomnosti a tak nás vyhodili.

Ráno se probouzíme u Houta a jedeme do lesa. V lese už jsou přípravy v plném proudu a tak bereme lopaty a jdeme pomoct s přípravami. Okolo 13:00 už vše jede. Všichni sledují Amíky jak neuvěřitelně vysoko na té Levačce lítají. Parta co nejezdí se láduje burgrama a zapíjí to pivem, které letos poprvé bylo na výběr a to z hradecké IPA a místní Poličky tuším (tvl. Nová Paka forever – pozn Hout). Kolem čtvrté Hout vyhlásil soutěž „vypij a utíkej“, která je docela hezky zdokumentovaná na videu i fotkách. Dost mě pobavilo, když typovy spadla kuželka do kaluže málem i s ním. Vítězí Souška z Vápenky. Po soutěži se ještě chvíli jezdí, ale po nějaké době začíná dlouho očekávaná Bordelmánia. K mému překvapení jezdí Bordel zhruba polovička všech jezdců. Všechno sleduje nehorázně zkorumpovaná porota v čele Frenkem, jakožto už známá firma českého BMX podsvětí. Ve hře bylo tuším 10 000 CZK a to bylo možná důvodem, proč jezdilo tolik lidí. Banán dělal nějakou frajeřinku přes hlavu a dopadl úplně mimo dopad, haha. Naštěstí se nic nestalo. Pak zase někdo nedobrzdil a vykoupal se v obří louži. Nejvýše byl opět Garrett a co se týče stylu tak se bylo taky na co dívat. Eric, Kuba Najman, Paťo, ale spousta dalších jezdilo moc pěkně. Nejkreativnější jezdec Tvrďas za x-foot, Paťo Beňa bral nejlepší styl a nejlepší jezdci Eric, Kudr a Franta Nebojsa (Eric bral best trik za 450 na hipu a mezi top 3 byl Gambáč – pozn. Hout). Prachy se rozdaly, a začalo se chlastat do plných. Během podvečerního ježdění jsme měli tu čest uvítat v lese policii, která byla velmi ráda, že dnešní mládež nelelkuje, nýbrž se baví svými koníčky ve svém volném čase. Chlapi se nemohli moc dlouho zdržet, protože museli zpět do práce i když se jim u nás moc líbilo. Do setmění se jezdilo a po společné fotce se všichni začali přesouvat do hospody, kde už byli přichystané kapely. Večer probíhal velmi pohodově. Šlo vidět, že se všichni rádi vidí a tak se povídání prolínalo s občasnými tanečky. Mimořádně se žádný naked superman nekonal. Co byl naopak oproti loňským Řáholcům upgrade z mého pohledu byly ženy. Když jsem si to tak vykračoval z toalety tak mě jedna paní zastavila, svlékla si triko pod kterým už vychytrale neměla podprsenku a řekla mi, že nikam nejdu dokud jí nedám své triko. Rozhodně jsem neměl v plánu své triko nikomu dávat, což se jí moc nelíbilo a tak jsem dostal co proto. Když koncerty skončili tak si každý šel po svých. Někteří pokračovali ve městě a někdo šel spát. Ráno se budím v obřím apartmánu u svého kamaráda (Díky M.) s enormní bolestí hlavy.

Díky Jičínské partě za super akci a za neuvěřitelné úsilí, které pro českou BMX scénu obětují.

A kdo se dočetl až sem, za odměnu si může kliknut tady na TBB, kde je komplet galerka od Milana Tykala a dokonce i přeložený text Hennyho z DIGu, není to špatný překlad, až na ten “reality check”, který pravda do češtiny ani vlastně přeložit nejde. Dobře TBB.

This entry was posted in Czech stuff and tagged , . Bookmark the permalink.

One Response to Řáholec Jam 2017 – report

  1. kuba says:

    je to Adam! Kdo jinej by pařil s mongolama a měl nějakou extra zázračnou košili 🙂

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Calculate *