Obrázek týdne už podruhé za relativně krátkou dobu, vůbec to není málo. Garrett Byrnes, mýtus, legenda, týpek, bůh.. Vlastně ho tady u nás pořádně neznáme, jen někteří mají takové to tušení, ví, že je součástí T1 party, která sama o sobě působí trochu mysteriózním dojmem, a že na tomhle typovi je něco zvláštního. Trávím teď relativně hodně času v autě a tak poslouchám všechno možné. Poslechl jsem si pro mnohé z vás pravděpodobně nicneříkající podcast s názvem Bmx in our blood (vynikající podcasty) právě s Garrettem Byrnesem.. Co vám mám povídat, nesmírně zajímavé povídaní s nesmírně zajímavým člověkem. V mnoha ohledech mi Garrett mluvil z duše, v mnoha ohledech řekl nahlas to, co člověk tak nějak ví, ale neumí to vyjádřit, jeho vzpomínky na své bmx začátky, ta vášeň a radost jaká tam byla, ten vděk za to všechno. Velmi dobře mu rozumím. Mazec a ještě jednou mazec. Jestli dáváte trochu anglicky, respektive chce to dávat docela dobře, aby to člověk pobral v celé šíři, tohle si poslechněte, je to fakt dobrý a jde to mnohem dál, než jsou jen hranice bmx (to říkám pro ty, kteří nejsou jen bmx jezdci, ale rádi si poslechnou něco zajímavýho).
No a pro ty z vás, asi většina, kteří bohužel tohle nedají, alespoň pár mých poznatků, jak jsem si je hodil do hlavy za ty 4 hodiny poslouchání. Něco o Garrettu Byrnesovi.
- začínal s bmx na začátku 90. let coby dítě chudých rodičů na nejlevnějším punkokole v podstatě na chodníku
- začal si stavět mikroskočky na zahradě, přijel tatík s rotavátorem a tímhle synu by sis to mohl nejdřív nakopat a bude se ti to dělat lépe
- strašně ho odmala bavilo si jezdit pro sebe, skákat, zkoušet, nezajímat se o ostatní
- začal jezdit bikros, ovšem s partou, kterou moc nezajímaly výsledky, ale spíš šlo o to dát v jízdě nějaký trik, nacnac, table nebo něco
- načořil si s kámošema někde překližku a postavili si na dvorku první quatr, kde se naučil základy ježdění v rampě
- jezdil vždy jinak, osobitě, všimli si ho za to Joe Rich a Taj Mihelich a vzali ho do T1, první roky firma moc nevydělávala a oni ho platili ze svýho z peněz od vlastních sponzorů
- společně s T1 a Etnies partou hodně cestoval po světě, kde viděl všechny kontrasty světa, největší chudobu i bohatství a vzal si z toho toto ponaučení – člověk potřebuje ke štěstí jen to nejzákladnější, to je přátelství a rodina, obecně méně je více
- ve 25 letech se sám vzdal profi kariéry jezdce, nechtěl nikomu a ničemu otročit, nikdy ovšem nepřestal jezdit na nejvyšší úrovni
- má velmi blízký vztah ke smrti, 9 jeho blízkých kámošů spáchalo v životě sebevraždu, první v 7. třídě, poslední 14 dnů před tímto podcastem (rok 2018)
- nejen díky tomu má velmi blízký vztah se smrtí, žije trochu jako samurai, kdy každý den přemýšlí o smrti, je na ni připraven a díky tomu žije každý okamžik naplno jakoby byl poslední
- na kole šel leckdy na úplnou hranu, když by se nepovedlo, co zkouší, mohlo by to skončit hodně špatně viz tato fotka, kdy právě jít na hranu (a cítit blízkost smrti) mu dávalo ten pocit, že žije
- baví ho jezdit na bmxku různý mtb traily a lehčí downhilly, kde to není zadarmo a nutí tě to přemýšlet kudy jedeš z jiné perspektivy
- uvědomuje si vlastní výstřednost a určitou závislost na této výstřednosti, je to jako závislost na drográch, není schopný a nechce žít „normální“ život, když se o to pokusil, vedlo to k rozvodu a velmi nepříjemný životní zkušenosti, nechce a nebude žít „normální“ život
- nenormálnost jeho života se projevuje v tom, že dělá hodně věcí jinak než ostatní, nechce se svazovat pravidly, konvencí, čímkoliv, hledí si svého a dělá to po svém, například rád chodí surfovat sám na moře ve 4 hodiny ráno
- je vegetarián od 16ti let, protože Taj je, nepije, nekouří, nefetuje, vůbec nic
- přátelství je pro něj největší životní hodnota
- ve svých 38 letech se cítí ve stejné fyzické formě, jako když mu bylo 16 a na kole lepší než kdy jindy, přičítá to životnímu stylu, kdy se nestresuje, medituje, cvičí jógu, jezdí na kole a surfuje
- pracuje sám na sebe coby bagrista, pracuje od 7-15, dává si 2-3 měsíce vždycky přestávku na cestování a dělání si svých věcí
- telefon má hozený do černobílýho profilu, aby se neztratil ve virtuální realitě sociálních sítí a jiných demencí a uvědomoval si barevnost skutečného života (hodně zajímavý nápad)
- má syna, je rozvedený, žije s přítelkyní, která má také dítě, a plně ho podporuje v tom, kým je
- tato fota vznikla ve Španělsku, ten odpal si tam postavil nějaký týpek na horským, dvakrát se u toho rozbil, když to jel s Rubenem Alcantarou vyfotit, rozbilo se jim po cestě auto, jeli tam asi 5 km do kopce na kole, kdyby se něco stalo, byl by to velký průser, dopad měl asi 1 metr šířku, rozjezd velmi měkký a nestabilní, přišel na ně lesák, že jim dá 1000 USD pokutu, ukecali ho na 15 minut, mezi tím se musel rozhodnout a dát to, dal to z první, dopadnul asi 10 cm za hranu skály, jak na trailsech, naprosto čistě
Tolik v kostce, v těch 4 hodinách je toho samozřejmě mnohem, mnohem více. Srovnal bych to s rozhovorem s Taj Mihelichem, koncekonců, tito dva si byli velmi blízcí. Možná ještě lepší. Velká paráda.
A tady trailer na film, který o něm vyšel. Jednou se na něj podívám, možná to nebude trvat moc dlouho.
