Třetí report, co pro vás mám, víkend v lese. Jo na první zářijový víkend byl naplánován víkend v lese, letos už ofiko, ať každý ví a kdo chce, přijede. Jak bylo a jak to dopadlo, čtěte dále.
Víkend v lese je snaha alespoň jednou za rok se společně sejít na těch našich lokálních spotech a strávit spolu víkend jako za starých časů, kdy jsme tam bývali pátek – neděle skoro každý týden. A kdo se přidá, ten se přidá. Plán byl v pátek 3.9. Rokle, sobota les, plán pěkný, leč v týdnu počasí zlý a Rokle letos ještě nejela, tohle nepůjde, takže rozhodnutí vzít to už v pátek do lesa. Nachladil jsem suda a v pátek odpoledne už to peru s Mikym a autem plným cajků do lesa. Pošejpit, dodělat, připravit, pivka si dát, po deštích to bylo akorát a navečer svezení, to nám bylo dobře. Lidí už v pátek spousta, to jsem nečekal nic. Už ani nevím kdo všechno, seděli jsme u ohně a chlastali, až do rána to táhli suchdolští s paní Satanovou, která si evidentně potřebovala orazit od mateřských povinností a klopila to do sebe osto šest, zatímco Satan šel spát, haha, dobrý.
Ráno lehká zmuchlanost, ale to půjde, jedu domu pro další sud, co čeká v lednici v trailsový boudě, dnes se bude jezdit a radovat, večer půjdeme dolu do knajpy, íháá. Jede všechno, lidí mraky a čím dál víc, no to čumím, jak malý Řáholec se skalní partou kolem, pěkný pěkný, radost mi to udělalo. Lítáme co to jde, baví to, je mi fajn.
V týdnu jsem si poladil konec tý Nový svině, co jsem stavěl celou zimu, kluci ze Suchdola ještě šejpli poslední dopad, dnes to půjde. Je to trochu vlhký a pomalý, přivezl jsem z Háčka desky a deskujeme, kde to jen jde, je to trochu pomalý, ale dá se. Zlobí první klopka, Kubovi se do toho nechce, Kudr jakbysmet, říkám sakra pojďme to ujet a lítám s Mlaďákem, skok přes bordel skáču poprvé, trochu překvapil, jak čutnul, ale dá se, dopad je měkký a udělal jsem tam pěknou kolej. A potom se to stalo. Napodruhý krásná čistá jízda celou lajnu, skok přes Bordel si letím na klid, už mě nepřekvapil, dopadám pěkně čistě leč na kraj desek stejně jako předchozí jízdu, chytám měkkou kolej, to mě rozhazuje a sežvejkává, padají mi nohy ze šlapek, pravá jde pod rám a bylo to.. Lehké lupnutí a ještě než jsem se dokutálel, vidím nohu vyšajtlenou u kotníku o 45 stupňů doprava a všechno je mi jasný. Spíš nasraností než bolestí řvu jako na lesy, tohle prostě nechceš. Za celých 33 let na malým kole jsem si jednou zlomil prst a jednou prst vykloubil. A na starý kolena na mě došlo. Sbíhají se všichni, díky za support Honzovi Hubenýmu a Tomkovi Vondráčkovi, objevuje se Příba s Abúem, no ty vole, Franta Nebojsa, Černoch a milion dalších lidí, jak já jsem jen nasranej. Sanitka a hotovo, odvoz do JC, kde s velkou radostí přijali informaci o mé skvělé krvi, čímž se mě zbavili, hemofilie je jasná jízdenka do Hradce bez řečí, to nemůžou odmítnout. Kdo neví co to je, zagooglete si, velká sranda, z který doktory pěkně bolí hlava a já se jim nedivím.
V JC prý že nohu musí nejdřív srovnat, za živa ani hovno jsem nohu nepovolil, takže krátká narkóza, srovnat, sádra a sanitka do HK. Nikde doktorům nevykládám, co jsem za hovádko, to už je osvědčená praxe, takže jel jsem v lese na horským, normální cesta, nevšimnul si koleje, spadla mi noha a přejel jsem si ji. I tak mi můj ošetřující doktor, co mě potom operoval, na přivítanou pěkně od plic vynadal, co si to dovoluji s tou svou krví vyvádět. Jen jsem pípnul „holt životní láska“, tak prej díky tý svý životní lásce půjdu teď na 3-4 operace, minimálně měsíc v nemocnici, 3-6 měsíců hojení, rekonvalescence tak rok a kolo prý můžu rovnou prodat. Jinými slovy noha pěkně na sračku. Paráda, díky. Ráno jsem se vzbudil s fixátorem (železa ven z nohy, který to držej) na noze a říkám si cajk. Zapnul jsem telefon a našel milion zpráv, díky za to, cením. Fotky z večírku a nějaký story, jsem rád, že jste si to aspoň trochu užili. Ježdění prý už moc nebylo a večírek dobrý, ale ne tak dobrý, holt takovýhle voser se podepíše i na náladě party, to je jasný. Po pěti týdnech a třech operacích jsem ukázal, že o berlích dokážu fungovat a pustili mě domů. Noha nateklá a bolavá, jakmile ji dám dolu, fialoví až černá, prý to je normální, ok. Diagnózu jsem se dozvěděl až ze závěrečný zprávy, zlomený obě kosti v bérci, zlomený vnitřní kotník, což je největší průser. Prý už to nikdy nebude, jako to bylo. Super díky. Tak uvidíme.
Takhle neslavně dopadnul víkend v lese, a to vypadal tak slibně. Mraky lidí a dobrýho vibu, měl jsem z toho fakt radost. Moc jsme toho letos nenajezdili a byl jsem rád, že si tolik lidí udělalo čas a přijelo pojezdit. Že to nakonec dopadlo jinak, než si to člověk maloval, život je někdy pes, neuděláš nic.
Dušan tradičně něco nacvakal, díky za to, tak to sem házím, pěkný to je, cítím les a dobrou atmosféru, to je dobře, ať to není zase tak negativní. Snad za rok, snad znovu, sejdeme se a bude nám fajn.
Krásnej den! Díky za report Houte!
Noze se věnuješ a všichni ti držej palce. To nedopadne jinak než dobře 😎