Spoustu zajímavých věcí se poslední dobou děje, tak vám o nich taky něco povím. Snad nejvíc mi leží v hlavě moje komunikace s Jirkou Zouharem, který se, jak jistě víte, nachází na Novém Zélandu. Nedávno mi poslal video, článek a Adam to zveřejnil, takže jste měli možnost to vidět. Ovšem co mi píše bokem tak to je něco. Zdá se, že na Novém Zélandu trails spoty (ne všechny, pár vyjímek tam je) fungují uplně jinak než ve zbytku světa. Měl jsem nápad se o tom rozepsat, trochu do toho rejpnout a věřím, že by to způsobilo docela rozruch (jak jsem zjistil google překladač funguje pro zahraniční čtenáře docela dobře a i články v češtině si pár lidí ze světa dává). Jirka byl už taky docela naštvaný a šel by do toho, ale vzhledem k tomu, že se tam zanedlouho chystá další česká partička v čele Kubou Vodičkou, Satanem a Matesem Sedlákem, tak jsme uznali, že jim tam nebudeme ztěžovat podmínky a dělat zlou krev. Kdo o tohle má zájem, tak se Jirky v létě na nějakém jamu zeptejte na pár informací, stojí to za to.
Další věc, která mě sere víc a víc je srovnání Panamoky se zemí. Byl jsem tam, chvíli jsem tam jezdil a doufam jsem, že se tam ještě vrátím. Je to fakt na hovno pocit, když něčím doslova žijete a další den je všechno pryč a ti kluci tím spotem víc než žili. Moc pěkné fotky a chytlavé povídání od Keitha Terry (legenda BMX, v případě zájmu googlujte rozhovory, fotky a videa), který byl na spotu možná víc než ostatní a víc stavěl než jezdil, máte zde. Říkal jsem si, že pro neanglicky mluvící by to mohl Ondra přeložit a nebyl by to jeho první překlad, co ty na to? Při hledání odkazu mi vyskočil další článek o Panamoce od RideBMX, který jsem ještě nečetl, ale fotky vypadají taky dobře a do čtení se co nevidět dám, takže ten je pro vás tady.
Ještě bych se vrátil k pražskému floutkovi Satanovi, se kterým vyšel rozhovor v DB. Rozhovor má nejspíš na svědomí můj bratr a musím uznat, že je povedený. Ale dělat rozhovor s někým, kdo to má v hlavě jinak – správně, tak jako my všichni ostatní sledující tyto stránky, nemůže asi nikdy dopadnout špatně. Rozhodně doporučuju přečíst, řekl bych, že je to skoro nutnost. Rozhovor najdete na tomto linku.
Měl jsem ještě pár nápadů z dění okolo trailsů, ale k těm zahraničním nezveřejněným novinkám se dostává poměrně těžko. Kdyby se mi něco podařilo zjistit, budu vás informovat. Stay tuned
Na tuhle fotku jsem náhodou nedávno narazil na instagramu Credence a zase ve mě zanechala trochu hořkou pachuť vzpomínek. Proč? Ten hliněný rádius je totiž s největší pravděpodobností dopad předposledního skoku Czechlajny, kterou jsme kdysi na Hush postavili při našem americkým výletě v zimě roku 2010/2011. Jak to s ní dopadlo všichni víte, kdo náhodou neví, tady se může dočíst. Tenhle dopad pravýho hipu, který si lokálové umě předělali dle vlastního gusta, to je to jediný, co z ní zbylo. A ve mně životní zkušenost o naprostém nepochopení. Jednou možná celou story napíšu v AJ a pošlu na CYDI, ať lidi vědí. A možná taky ne. Tady ještě jedna vzpomínková, jak to kdysi na Hush po česku lítalo.
