Poslední příspěvek z druhé půlky září o tom, jak jsme se měli v lese dobře. Pak mrtvo jak na stránkách, tak v lese. Poslední snaha jít si skočit, nebo aspoň potkat partu v lese v půlce listopadu moc nedopadla, snad až na večerní pivo s Dušanem. Teď pojede asi ping pong, práce, rodina, baráky až do vánoc, kdy se kluci třeba zase sejdou tradičně na vánoční digovačku. Uznávám, jsem z toho mimo už zase trochu víc, jak to mám daleko, ale stejně jsem chtěl partu potkat, tak jako dřív, když už mám cestu do JC. Nebo se to ustálí, že se potkáme všichni ze všech koutů už jen párkrát do roka, na jaře na vítání jara a na pojezd v řáholecký termín? Ani ta společná fotka se letos nestihla, tak přidám loňskou a sentimentálně zavzpomínám.
Sleduju na TBB tento poslední počin party z Fast and Loose a říkám si, že to malé kolo, to je stejně věc. Jak nás to propojilo, jak se našli lidi se stejnou zálibou, kteří se vidí 2x do roka a vždy se sešlost vydaří, jako bychom se vídali každý den, jak se díky tomu zrodila přátelství a jeden za druhého bysme dali ruku do ohně. A není to jen tím, že máme jednu společnou zálibu, ale dokážeme se bavit i o osobních starostech a radostech, máme pochopení jeden pro druhého a nerozhází nás ani jiné názory. To je věc! Jak se na kalbusu sejde renomovaný finanční ředitel velké společnosti a kluk co háže do míchačky se spoustou lidí, kteří jsou něco mezi nima a všechny rozdíly jsou smazány. Při sledování Fast and Loose si taky říkám, že kdyby mi dnes bylo 15, tak by mě asi bazény chytily nejvíc. Je to fakt krása, vypadá to jednoduše, ale chce to neskutečný skill. Pak ale přijde na řadu hlína a ta má v mém oku prostě ještě něco navíc. To, proč mě to v těch 15 tak chytilo, to co srší ze starých Dreamline a Evelation a to, co nám sebrali horský cyklisti. Přes to všechno stačí vidět krásný a jednoduše vypadající nac nac, protáhnutý superman, stylovou 360 nosedive nebo zapomenutý pendulum a jsem zpátky u názoru, že tomu se nic nevyrovná, ani ty bazény. To všechno v mém oku vypadá prostě mnohem líp, než vyhrocený, křečovitý a se štěstím odjetý flip whip. Neshazuju náročnost těch motanic a rád se s úžasem vždy mrknu, jak tím malým kolem dokáže všelijak vrtět třeba David Janáč, ale pomalu zatočený a vysoký barrelroll bez ničeho dalšího se mi prostě líbí víc. I to je důvod, proč jsem vždy v porotě rozhodoval trochu jinak a mnohdy to bylo předmětem diskusí, ale uznejte z toho videa Fast and Loose, není to pěkné? Ještě, že (zatím) nejsou na závodech žádné tabulky, kdy flip je za 6 bodů a nac nac za 3 a flip nac nac je jejich součtem za 9, i když nevylučuju obavy, že se toho dočkáme s tím, jak se FBMX stal olympijským sportem.
Takže co se teda děje? Mimo Fast and Loose mi poslední dobou spadla brada z 9Acres Season 2. To rozhodně taky stojí za to. Ti Halahani jsou neuvěřitelní a chvíli jsem si říkal, že tohle má u nás na webu místo, ale nejsme dirtbiker abysme jen shareovali odkazy videí a k videu nemám slov, takže bych toho moc nenapsal.
9 Acres (Season 2): “Home Opener”
We’ve pulled the tarps on Season 2! So join BMX’s favorite family, The Halahan Clan, as they get their trail spot, 9 Acres, ready for shreddage. From Nate and Shane’s savage bee battle, to Kaci’s camera work… and of course Mike’s general beautification of the zone, it’s all hands on deck in the PA Woods!
Pak na mě taky vyskočil na FB rozhovor s Ivetou Miculyčovou, snad mistryní Evropy a druhou vicemistryní světa v ženském FBMX. Já myslím, že úspěch pro Ivetu je už i to, že jsem si to vůbec našel a kousek pustil, ale přiznám se, že ač nezlehčuji její úspěchy, tak mě rozhovor o ženském FBMX nebavil a nedokoukal jsem. Třeba se toho někdo chytne a pěkně to sjede celé, třeba Dwayne Dibley. Za mě, jsou sporty, ve kterých holky nikdy nebudou na úrovni kluků a pak mi jako divákovi přijde zbytečné se na to dívat, stejně jako jsou sporty, kde kluci nikdy nevyrovnají schopnosti žen. Tak to je.
No a poslední, co stojí za zmínku je video podcast, který mi přímo přistál v messengeru, že super zajímavý rozhovor. Ten jsem přelouskal celý, i když je pěkně dlouhý a já na ty podcasty moc nejsem. Ale jasný, Kudra znám a rozhovor tím pádem po většinu času bavil, i když ničím novým mě nepřekvapil. Kudr taky zavzpomíná, někdy dost vtipně třeba na Houta, a my motajíc se kolem lesa tohle všechno známe, nebo už jsme minimálně slyšeli. Ohlasy těch, co se v lese nemotají jsou však super top a musím přiznat, že pro někoho, kdo to nezná, je to hodně zajímavé. Interview vede masta killa Teodor Kováč, což naznačuje, že tohle spojení vzniklo někde na horským trailu. Nicméně jsem projel i další podcasty Radia Peloton a musím říct, že hosti většinou velmi zajímavý. Třeba pro někoho tip na dlouhé zimní večery, nebo cesty autem.
Tomáš Kudrnáč – Radio Peloton #24
Pokud jste někdy v Čechách potkali asfaltový pumptrack, tak je dost velká pravděpodobnost, že ho postavila firma @dirtyparks7396 , za kterou stojí host 24. dílu Radia Peloton Tomáš Kudrnáč. Tomáš v tuzemsku s asfaltováním pumptracků začal jako úplně první a v dnešní době řídí celkem slušně rozjetou firmu na výstavbu bikových sportovišť.
Co dál? Ono se zase něco najde, ale zajímavého materiálu je málo, proto věštím, že další příspěvek na webu jen tak nebude. Možná fotka z vánočního lesa, možná report od Kuby Najmana ze Španělska s nějakýma fotkama, co Kubo?
Haha, dobře Frenk. Návrat z dovolený a koukám, Frenk něco píše, protože nedává info čti dále, ani jsem si nevšiml, že uvnitř něco je. Dobře ty Frenku. No jo, děje se kulový, inspirace na nule a tak to je. No ale možná něco napíšu do těch Vánoc, možná 🙂