První říjnový víkend jsme měli s Dirty Parks partou otevírat dva nový pumptracky ve Svitavách a v Kvasicích na Moravě. V Kvasicích měla být navíc otevíračka obohacena o exhibici na Dudovým mobilním funboxu, pro který jsme museli jet na Slovensko. A jelikož se nám to hezky sešlo, tak jsme spojili užitečný s příjemným a navštívili lesík v Martině, kde se konal první oficiální trailsový jam za celou dobu osmileté existence tohohle spotu.
Z Jičína jsme vyráželi v pátek ráno v sestavě Kudr, Faisťák a punkáč Michal, poslední rok jedni z hlavních Dirty Parks diggerů. Ve dvě hodiny odpoledne jsme úspěšně otevřeli pumptrack ve Svitavách a kolem čtvrtý už jsme vyráželi dál za Dudem směr Slovensko. Do hotelu Sheraton Antalíkovi jsme dorazili už za tmy, ubytovali se v pokojích a vyrazili na lehký pivko a ochutnávku Umu do místních hospod, klubů a podniků.
V sobotu ráno jsme vyrazili pro přívěs s mobilním funboxem do areálu na okraji Martina, kde Dudo začal před dvěma lety budovat veřejnější spot s dirtovýma skokama a pumptrackem. Bohužel i přes prvotní zápal martinské party areál chátrá, a bez Duda, který byl poslední tři měsíce v podstatě nonstop v Čechách, tam nepáchla ani noha. No nic, zapřahujem přívěs a vracíme se do Sheratonu na oběd, ať můžeme následně vyrazit do lesa. V lese už nás čeká celkem početná parta, sám Dudo je udiven z přílivu mladý krve do lesa. Ti hoblujou malou lajnu, která se dá v podstatě celá projet, aniž by se musel jediný skok skočit. I tak je celkem zábavná pro začáteční warm-up. Kluci do toho jdou celkem po hlavě, ale taky bez brzd a helmy, což občas nevypadá úplně bezpečně a tak je průbežně pobízíme, že dobře oni, ale že brzdy a helmy potřebujou. Rozjíždíme hlavní lajnu čítající 8 skoků. Houta by bavila hoďku dvě a pak by potřeboval něco dál, ale mě zabavila dostatečně na celej den. Lidí bylo celkem požehnaně, údajně největší session za historii tohohle spotu. Pohodová atmosféra, hudba hraje, sluníčko svítí, co víc si v říjnu přát. Jo, sud teda neni, ale to jsme včas podchytili pár lahváčema z benzínky, nicméně příští rok napravit. Faisťák se vsadil s Michalem o dvě piva, že naskáče lajnu zprvní. Nedojel ji ani na popátý. Michal už se jen šibalsky směje. Dopady maj ostrý špičky a občas tam necháš zadek ani nevíš. Na horským to platí dvojnásob a bylo vidět, že ne pro každýho je lajna úplně zadarmo. Nejlepší skok jednoznačně předposlední, největší polet, lehce sestupovej skok z kopce, kde se letí mnohem víc, než bys před nájezdem čekal. S Dudem občas oprašujem nějaký triky na exhibici, která nás čeká v neděli v Kvasicích. Nejpříjemnější je na to druhej skok po klopce, občas dáme i hlavou dolů, nebo něco do třišestky. Víc pro příjemný svezení netřeba. Začíná se ochlazovat a i světla ubývat, další den vstáváme v 5, takže díky čau, bylo to super, za rok to udělejte znova a větší a my balíme zpátky směr Sheraton, dyť tam je dobře.
V neděli v ráno jsme v Kvasicích, pumptrack je jak z obrázku, údržbička netřeba, takže stavíme funbox, dáváme oběd a odpoledne se začíná valit z přilehlý cyklostezky hromada lidí, rodin s dětma, všichni s kolama, nebo odrážedlama a všichni chtěj na pumptrack. V jednu chvíli snad třicet lidí na pumptracku najednou, blázinec. Ale všichni spokojený, batolata hoblujou malej okruh, ostatní projížděj pumptrack kudy se jen dá. Jede se i závod na čas, dáváme exhibici jednu, druhou a najednou už jsou zas čtyři hodiny. Rozkládáme funbox, a vyrážíme na 250km dlouhou cestu domu i s přívěsem. Při našem odjezdu pumptrack pořád narvanej k prasknutí. My dorážíme do Jičína opět za tmy, ale plni zážitků z víkendů. Pozdní babí léto nás maximálně podrželo celej víkend, víc, než bysme si mohli přát. A takovej byl náš první říjnovej víkend 2015.
Video a fotky od Rubena, který byl hlavním iniciátorem celý akce, jsou tady. Ostatní fotky jsou od našeho dvorního fotografa Faisťáka.