Druhá a poslední část povídání o našem americkým výletě. Je to dlouhý, je to jak to bylo. Koho to zajímá, jak se ta lesní banda měla, račte vstoupit.
Kde jsme skončili? V New Yorku.. jo byli jsme v tom New Yorku. Město jako hovado, pokaždý mě baví. Times Square, Central Park, pivko za 10 babek u lodiček, neber to, je nám dobře. Downhill dolu do Bryant Parku na ping pong a krátký zevl, další přejezd 5th Ave do Madison Square Parku naproti Flatiron Building, dáváme pivka stejně jako s partou před lety. Prej jestli chci velký, říkám jasně, 5 velkejch, haha, velký pivo je 0,7 litru, skoro tupláky jsme dávali. Celý kolo, je nám dobře, chytrý jak rádia, jak jinak. Jedeme dolu do Chinatownu, po cestě kupujeme šnaps, protože Čmuch má narozky a to si šnaps zaslouží. Rozdělujeme se, já nějaký shopping pro ženu a zbytek ještě dolu na Brooklyn Bridge, taky jedna z povinností, když už je člověk v City. Nakonec přejezd na World Trade Centre, kde je sraz u Hudson River s Fishem. Čau a 5, vítej kámo, otvíráme šnaps, je to veselý. Do Jersey pro auto a hurá nach domů do Bethlehemu. Po cestě se nakaluje Čmuch, má narozky viď, je to jasný. Kalba veselá, jako všechny kalby, jdu spát někdy ve 2.
Další den, je pátek, den před očekávaným jamem na Posh. Prý celý léto na East Coastu chčije, a protože má být ten jam, chčije ale jako svině, skoro celý den, to chceš. Večer přestalo, jdeme se podívat na Posh, sice zaplachtováno, ale mezery jsou pěkně nadojený, to jsem zvědav. Dáváme beery a drinky a hrajeme kostky, Mezi kozy, Příba nás to kdysi naučil. Začínám jako bankéř s 20ti dollary na stole a všem půjčuju cash, o 2,5 hodiny později končím s prázdnou šrajtoflí a visím 33 dolcků Matesovi, to chceš. Největší balík asi 60 babek bere Fish, hází mezi kozy na 6 a 2 s kamennou tváří, trojka jako víno, to je pán. Veselý jsme velice, jedeme to do města zapít, nějaký dance club v centru, hrajou Jacksona, jdeme na to. Kudr zůstává doma, má migrénku nebo co a zítra chce jezdit, to je vůl. Čmuch nejvíc tanečník, ošklivá tlustá buchta mu nabízí sex, dáváme ipičky za raketu a jsme čím dál veselejší. Bavím se s nějakýma dámama na baru a najednou přijde vyhazovač, že kámoši jsou moc vožralí a já si je mám odvézt. Dámy hází smutný oči, už ze mě málem vytáhly drink, jo holky, máte smůlu, příště. Takže vyhazov asi tak po 1,5 hodině, proč nevíme, holt Češi. Připomnělo mi to Austin, kde jsme kdysi chodili po 6th Street od baru k baru a nikde nás nechtěli pustit, protože prý jsme moc. Přičemž jsme nebyli ani o cenťák víc než průměrný návštěvník český hospody v pátek v 11 večer. Neuděláš nic. Jedeme ještě na beer do baru kousek od housu, přijíždíme s otevřenými okny, do plnejch dává James Cole, celý parkoviště nám dává high five jaký jsme páni. Prý zavírají, nedostaneme už nic, Mates na protest dává spánek přímo na parkáči, amíci trochu nechápou a vykládají něco o tom, že kdyby ho viděli cajti, dostal by pokutu. Jen klid, žádný strach, my bychom se určitě nějak domluvili. Jedeme domů zlobit Kudra, je střízlivej, nemá to cenu.
Další den sobota, den jamu. Chcalo fest, takže je to jasný, hned ráno jde ven info, jam je přeložen na neděli, v sobotu digging session, aby se to dalo do cajku. No tak ok, sebereme se nějak k obědu, jedeme dát mekáče a jdeme se podívat. Na spotu běhá s lopatama spousta spousta lidí. Tak nějak to pozorujeme, lidi se motají tam a zpátky, neví pořádně co dělat a hlavně se snaží být strašně užiteční, aby se náhodou neřeklo, že nic nedělají. Jdeme se vykempit k potoku, kde Mates dává beery a mně je blbě, protože jsem se rozhodnul dát den bez piva, heh. Nakonec Mates vtipně vyzrál na „no alcohol“ pravidlo na Posh, dokalil si coltchu z mekáče, do kelímku strčil otevřenou plechovku beeru, zavřel víko, strčil brčko a už kotlil, hehe, Češi si vždycky najdou cestu 🙂 Jak všichni pobíhají, nebo se opírají o lopaty, zabíráme strategický královský fleky a pozorujeme dění. Nuda v Brně, všechno tak nějak hotový, bude to pomalejší, ale to půjde. Protože ovšem lokálové nerozjíždí session, neděje se nic, cizí si netroufají na to vletět, trapné ticho. Takhle se zevlí docela dlouho, čtu si knihu, musel bych se nasrat. Nakonec se rozjíždí session, kloužou šlapky a je to trochu mokrý, ale jezdí se, tak to checkujeme, Kudr si skočí, Fish něco fotí, navečer to balíme a klid. Večer odpočinek, no beer, no party. Kudr už má energii a něco by dělal, dneska žádný mejdan.
Paradoxně bez kalby a alkáče, Čmuch v noci kope omylem ze spaní do skříně, slyším ránu jako do piana, kurva co to bylo, ticho a klid, nic se neděje, pomalu usínám, když slyším Matese: „telka v prdeli no“. Cože? Vybíhám a ono jo, telka hodila záda ze skříně a šla do kytek, to chceš. Další dvě hodiny nespím a přemýšlím, jak budeme tohle vysvětlovat Jeffovi, aby se nenasral.. To chceš. Ráno potvrzení situace, telka v hajzlu, no super. Jdeme googlit co a jak, no něco to stát bude, ale zas taková raketa to nebude, objíždíme nějaký shopy a nakonec za 100 babek kupujeme v akci co hledáme, stejná značka stejná řada, o 4 palce větší, tohle bychom měli ustát. Nakonec Jeffovi přiznáváme bez nějakých detailů barvu a dostáváme pochvalu, jak jsme to promptně vyřešili. Jdeme na Posh na jam. Tam už všechno jede, začali někdy ráno a na 13:00 vyhlásili už high air, nechápeme, proč to tolik hrotit. Lidí přiměřeně, tak akorát na relativně nacpaný flek, kterým Posh je. Bohužel chybí některé ksichty, který jsme chtěli vidět a který by pozvedly úroveň, namátkou Clint, Nutter, Matty, Ginch, Henny (který kvůli dešti odjel někam na sever ke kámošovi), BF a další. V podstatě žádní pro rideři, celý den se jezdí hodně na klid, viděli jsme možná 2 360. Ale přeci jen je na co koukat, Garrett Byrnes a bratři Halahani, ti to tam kurva mají ve štýlu, děti jak svině, jeden dává dokonce na 18“, a štýlo a vejšky nejvíc, nádhera. Pak Tom Arkus, říkal, že letos mají nejhorší rok, jezdil teprve potřetí na trailsech, Mark (Potoczny) zlomená noha, zbytek party se na to vybodlo, Hazelwood skomírá. Jaká škoda. Jinak Tom Arkus to tam má pěkně, dobře von. Eric Jensen, 8 let jsem ho neviděl, pořád lítá vysoko a stylově, Tim Rose snad z Austrálie, dva Angláni, jeden lítal vysoko a ve stylu, místní boys v čele s Dunnyboyem, který bavil všechny jako vždycky, Clipper z Catty, velký pán a divočák, no dobrý to bylo, ne že ne. High air docela slušnej, vyhrál zaslouženě Ever Peacock, nová posila Credence party, ten týpek to tam sakra má. Halahani dávali pěkně, Garret Byrnes je legenda a umí na kole cokoliv, i do vejšky, no pěkný to bylo. Škoda Kudra, že se na to vybodnul, nevyhrál by, ale možná by i dal top 5. Následuje přestávka, prý se bude jezdit a pak se dá někdy whip contest. Jedeme na house pro beery v Mates štýlu plus nějakou tu chálku, vrátíme se a best whip comp je v řiti, byli jsme pryč možná půl hoďky, cože? Prý si Kudr teprve najížděl skok a najednou vyhlásili výsledky a konec, Kudr ještě nezačal pořádně šálit a dostal pátý flek. Sakra proč? Jsou ani ne 4 hodiny nebo kolik, napijeme se beeru a ptáme se znovu, sakra proč? V 5 hodin je půlka lidí pryč, všechno utichá všechno mizí, trochu zklamání. Tohle je velký rozdíl oproti tomu, na co jsme zvyklí. Po jamu se společně napít, sdílet zážitky, užít si pěkný den, dát si trochu livestylu. Člověk si říká, ok, je neděle, ale tvl. v pondělí je v US svátek a nemaká se. Tak proč ten spěch? Nevím, zvláštní. Celkově jam na Posh lepší než Catty co si pamatujeme, jak je ten flek malý, všechno je koncentrovaný, ta atmosféra je lepší. Ale ten závěr a zbytečná uspěchanost, to bylo zklamání. To ti lidé nejdou společně na pivko pokecat po vydařeným dni v lese? Zvláštní. Navečer jsme se šli ještě projet, zkouším ruku na Baby lajně a tady už není co řešit, jdu JEZDIT. Dávám z první za Kudrem Chillers až k poslednímu skoku, motám se zle a ruka trochu v protestu, ale euforie tam je, tak to jdu podepsat a jezdím, jak jen zhuntovaný tělo celoletním nicneděláním dovolí. Většinou tak 2-3 jízdy a 15 minut chytám dech, prostě gumák, hrůza. Večer už je nás na spotu pár, po jamu ani památky, nechápeš. Jdeme to nahoru spláchnout do baru, 3 minuty na kole od Posh, ani jeden bmx týpek..(!) Dáváme pizzošky (ty jejich emerický jsou stejně nejvíc), Kudr burito, točený SUMMER ALE v akci za 2 dolcky, no dobrý, né že né. Barmanka zase kočička, no už abychom jeli domů 😉 Večer už nevím, asi nějaký filmečky a tak, z toho se stala klasika.
V pondělí začínáme druhý a poslední týden, na který máme naplánováno Catty. Takže ranní očista, já a Kudr trochu práce přes půl světa, obídek, je vedro a tak se jedeme mrknout ještě na jedno koupaliště kousek od Catty, ať taky zkoukneme bikiny místních squaw. Leč je po sezóně, koupaliště zavřený, vzpomněl jsem si na svý starý plavčíkovský léta v Améru, vždyť tady všechny bazény obvykle zavírají 4.9., no do pytle. Hledáme rozumný vstup do řeky, po hodině to vzdáváme a jedeme na Catty.. Baby lajny trochu známe víme umíme, ruka zase lepší, začínám se cítit na tom kole dobře. Kudr rozjíždí jednu větší lajnu, kterou jsme kdysi dávali, na konci tři načutlý ostrý skoky za sebou, sám Kudr prohlašuje, že tohle není málo, vystřeluje to a tak. Trochu mě psychuje, což se mi nelíbí. Nakonec vybírám lajnu zvanou Wham Bam, jedna z mála, kterou jsem nikdy nejezdil, když jsme tady byli před lety s Frenkem aspol, nejela. Nicméně vypadá na pohodu a věřím, že na pohodu je, záludnost zdá se býti pouze ne úplně malý shark fin, jak někteří tomuhle divnoskoku do zatáčky říkají. Nemám je rád, hip vždy lepší varianta jak zatočit, no ale skákat se to obvykle dá na klid, když si člověk dobře najede. Vyzývám punkáče, Kudr je někde v čudu, jel pro vodu, takže na to jdeme s punkáčema, pomalu a v poklidu. Začátek jednoduchý, když se to přes dvě klopenky, bouli a kopec dolu zrychlí, nevíme jak s rychlostí a jsme opatrní. Nechci se svou rukou ani hranit, ani přeletět. Nakonec dáváme se Čmuchem až k shark finu, skok před tím docela přelítávám, tak beru za brzdu a jdu dát klid. Kudr se objevuje, dává taky, nakonec i tu ploutev, no tak jdu na to viď. Místní týpek lokál, 38 let na RV S&M, dobrej typ, říká když dáš dobře ten před tím, jeď, je to v poho. Říkám ok. Moc si to necheckuju, vlastně jako obvykle, takže skoro vůbec, trefuju skok před tím, jé to je kudla, v cestě ještě boule, najednou nájezd beru to na něj a už když mě to vystřeluje mi je jasný, že tady je něco v nepořádku. Pobírám špici, která tam nemá co dělat, vyletím do vejšky, vím, že jsem jinde, ale furt to vypadá, že bych to mohl dolítnout, o chviličku později už to tak nevypadá, když tam nedáš předek, vystupuješ, takže vystupuju jako za mlada, sjíždím po prdeli dopad, rukou se ani nedotknu země, Kudr div netleská, jak to byl ukázkový zához. Co se stalo? Byly tam dva nájezdy vedle sebe, jeden ploutev, jeden hip pro jinou lajnu, vzal jsem ten nesprávný, který nebyl ani trochu ve stavu sjízdnosti, sice tvrdý, ale špatný tvar, načutlý a nedobrý, proto jsem nedolítnul. Kdyby byl v cajku, dal jsem to i z této varianty. Říkám si cajk, je to dobrý. Ale za chvíli se začíná hlásit kotník, kterým jsem škrtnul o hranu dopadu, za chvíli už bolí fest, po hodině sotva chodím a protože se znám, začíná mi být všechno jasný, tohle je konečná. No do prdele, to nechceš a nechceš ještě jednou. První férový den ježdění a já si dám špatný nájezd, učebnicově vystoupím a škrtnu kotkníkem hranu, což mě vyřadí? No ty krávo, hehe. Kudr si lajnu najel a lítá jak o život, ukazuje místním, že český Švédi to tam mají. Čmuch nakonec taky prolítává lajnu, docela i na jistotku. Punkáč se bojí a zmatkuje, škoda škoda. Matýsek si najel ještě jednu Baby lajnu nahoře, která nikam nevede a jsme pomalu hotoví. Kudr už se do ničeho nežene a punkáči taky ne. Jezdí ještě Eric Jensen a Tim Rose, dávají Boomer, crazy step down už tam stojí od naší první návštěvy a pořád budí hrůzu, ten nájezd má snad dva a půl metru a dopad minimálně o metr méně, navíc hodně z kopce a placatý, to nechceš přetáhnout. Tim Rose tam dělá one foot nohand, slušný, už dlouho jsem tenhle trik neviděl a na takovým skoku? Nice. Hecuju do toho Kudra ale ne-e. Nakonec koukáme kdo to co to, objevuje se Nutter, no hezky pěkně. Pozdravíme se, sakra rád ho vidím, už je to osm let, co jsme si spolu dávali spoustu soukromých sessions na Eastside, vůbec se nezměnil, prostě Nutter. Jsme upečený, bereme čáru směr řeka s nezbytnou zastávkou u Pavlishe doplnit zásoby. Řeka nezklame nikdy, i když navečer už je tam stín a není to zase taková hitpoška. Večer klid a chill.
Je úterý a vyhlížíme Ginche, který má dorazit. Už po poledni se valíme na Catty, ještě kupuju beery, když nemůžu jezdit, někam se zašijeme, to bude v klidu. Ginch píše jak na tom jsme, už tady měl dávno být. Dávám telefon Nutterovi, který mu odpovídá jen FAK, haha, klasický Nutter. Ginch se asi po půl hodině objevuje se svojí holkou, no dáváme si pět a počítáme počet HELL YEAHH za minutu, vidíme to tak na 5-10 podle rozjetosti, klasika 🙂 Jde se jezdit, já se dávám do řeči se slečnou Ginchovou, docela zajímavý a fajn pokec. Garrett dává nejvíc jako vždycky, jak vysoko tenhle týpek skáče, to prostě člověk nechápe. Sekunduje mu Kudr a další lidi, dobrá session. Jezdí se ale jen Wham Bam a Boomer, jinak nic nejede, škoda. Tohle je velký rozdíl oproti našim předchozím návštěvám, tehdy jelo všechno a jezdilo se všechno. Ale počasí neporučíš a east coast letos potkalo nejhorší léto, co pamětníci pamatují. Máme velkou kliku, že je pěkně a dá se vůbec jezdit. Ve skutečnosti je stále vedro jak svině a řeka oblažující věc. Odpoledne uteklo jako nic, kecy a srandy s Nutterem a Ginchem, dáváme pivka (Marky T. nám ukázal Ham’s, low cost jako svině ale dobrý, 30ti pack studenýho za 12 babek, neber to, kdybychom tohle znali od začátku, jsme v tom možná o 100 USD méně :-D), je pohoda. Večer sbíráme Ginche a jedeme se najíst, oblíbený bar nedaleko Posh, společná večeře a pivka s Garrettem, zase po roce, je to paráda, s tímhle typem se člověk nikdy nenudí a jeho žena je taky dobrá. Nakonec už docela vypivkovaný jedeme domů, tam ještě pěkně na zahradě dokrmíme, pokecáme a jdeme spát veselí, Ginch spí venku se ženou na trávě jen pod dekou, pohoda. Ve středu v plánu Posh s Ginchem, má dorazit taky Henny, těšíme se. Na Posh jsme okolo poledne, skoky odkrytý takže cajk. Chillers už kluci umí a dávají, Ginch zase (ne)překvapuje a lítá o metr vejš než všichni, k tomu přelítává skoro na rovinu všechno a stejně jede dál a stejně vysoko. Ten kluk je snad gumídek nebo co. Doráží Henny a přidává se do vlaků, pěkný to je. Čmuch pokouší Middle a končí na technickým začátku, co to? Divím se. Punkáč do toho radši ani nejde. Nakonec oba zůstávají na v podstatě jen jedné lajně, rozdělali jich ještě několik, ale nedojeli, tohle je hlavně o ostychu a nezkušenosti než absenci skills,škoda. Že by příště? Muhaha. Ginch musí ve 3 vypadnout, my dáváme řeku, Henny jede prý digovat na další secret spot, opět odpadlík z Catty, který si zalezl do lesa a staví si sám, jen tak pro zábavu. Slíbíme, že se přijedeme podívat a taky tak uděláme. No to zase čumíme, hustý a ještě jednou hustý, staví to týpek, kterýmu je 40 a staví to tak, jak by nás to nikdy nenapadlo a tohohle bychom se rozhodně zase aspoň trochu báli. Masakr a kolik je tam práce? 1-2 lidi? Taky masakr. Jsem zvědav, jestli se tohle někdy dokončí a zprovozní, nebo jestli tady vlastně jde jen o to stavění. Tihle typové to mají jinak. Navečer Catty, pivka a tak, už se nebojíme a víme, že nám hlavu neutrhnou, dobrý to je. Večer opět biják, Predátor, někdo kouká, někdo chlastá, někdo spí.
Ve čtvrtek nás okolo poledne vyzvedává Henny, jedeme se podívat na další (!) spot asi 10 minut od našeho Housu, o kterým jsem se dozvěděli od jednoho lokála na Posh. Prý malý a poklidný, staví si to Chris Stauffer, absolutní legenda, která v 90. letech nadefinovala současný trailsový styl, o který se všichni snažíme, dávno před Aitkenem či Hawkem. Tak to chceme vidět, že jo, a jedeme. Cesta kousek, silnice vede přímo kolem skoků, ale to nevíme a stavíme asi 10 minut pěšky, neměl jsem kolo a málem chcípnul se svým kotníkem. Ale cesta kolem řeky a našli jsme na stromě lano, ha, to vypadá zajímavě. Spot moc příjemný, Henny ho trefně nazval Baby Posh. Řekl bych, že by to mohl být spot pro trailsové důchodce z Posh a Catty, 50+ nebo tak něco, protože lidi pod 50 jsou na Posh i Catty pořád jako doma. Příjemný, na PA Woods naprosto mírný a pohodový skočky, velikost poklidná, tady si Máťa pěkně zajezdil. Na posledním už dost malým skoku dává Henny s Kudrem trik session, stejně zajímavý vidět, jak to tam Henny má. 360, supermany, nothingy, různý pouštěčky a zajímavosti.. dobře von. Vedro jako svině, navíc jedou jen 2 lajny, který se spojují po třetím nebo čtvrtým skoku, takže to tak na hodinu úplně stačí. Tudíž se pakujeme do řeky, Henny jak viděl to lano, nemyslel na nic jinýho. Každopádně zajímavá a příjemná alternativa k Posh a Catty, o které ví jen hodně málo lidí. Dáváme tedy tu řeku, Henny lano zná a umí, dává pekla jako na kole, flip a tak, je to docela vysoko a z rychlosti když si člověk vylezl vejš, klucí docela v opatrnosti, Kudr si zacpává nos, haha, to je vůl, celkem zábava to pozorovat. Pakujeme se na Catty, prý se potkáme s Hennym tam, uvidíme. My jedeme hledat ještě jeden spot, který jsme kdysi s Kudrem náhodou našli, nějaký kajak týpek na řece nám o tom vykládal, že to tam pořád je a jede. Hledali jsme možná hodinu a nakonec znovu trochu náhodou našli, je to tam, ale zarostlý a dávno opuštěný, zůstaly jen hromádky. Jedeme na Catty za Hennym, ale něco se žene, velký mraky velký vítr, nikde nikdo, jedeme domů. Co s načatým večerem? Předposlední noc, máme flašku levný kořalky, co dál? Letím do Dollar shopu pro karty, Mates nás učí hru Shit Head, neznám, jsme neochotní a nedůvěřiví, nakonec mastíme jako nikdy, tohle je našláplá hra a dobrá prdel. Kudr neumí míchat karty a logický uvažování u karetních her není jeho silná stránka, z některých jeho výpadů se tlemíme až do rána, vnáší do hry chaos a nevyzpytatelnost, což Mates nejdřív trochu a nakonec vožralej už vůbec nedává. Jo vlastně je potřeba ještě říci, že jsme do toho docela kotlili, flašku tentokrát přemohli (byla to jen litrovka) a ačkoliv jsme původně říkali, že do baru už potom rozhodně nejedeme, okolo půl noci už jsme skákali do auta a hurá do baru. Zase tam byla černá holka roztomilá barmanka, která se sice usmívala a pivo nosila, ale jinak na nás naprosto házela bobek. Ještě jsme se vylepšili, Čmuch s Punkáčem naházeli nějaký cash do jednorukýho bandity, prý tam měli chvíli 100 USD, ale nevěděli, jak to vyndat. Jinak Čmuch velký tanečník, Mates nejdřív bordel a zlobil (to už vlastně na housu, když nemohl zkousnout, že Kudr, který pořádně nevěděl, co s těm kartama dělá, chytil štěstí nevinnýho a vyhrál pár her), potom hodil na protest čelo, no docela jsem se divil, že nás nevyhodili. Nakonec už banda dělá bordel venku, my s Kudrem dopíjíme kaly a jde se. Na housu nejdřív hledáme punkáče, který se ztratil, po pátrání jsme ho objevili, jak spí na střeše našeho Dodge, no ty krávo, mazej dolu ty vole. Kendík zlobí celý večer, mrtvýmu punkáčovi bere řiť Kudrovým holicím strojkem, nakonec se to otáčí proti němu, Čmuch mu dává hadžime do postele, tam ho drží, Kudr kleká s fixou a dostává tetování, nakonec holicí strojek a je z toho docela slušná bitka, která nezůstala bez újmy. Více radši už nic, jdu spát, ráno potkávám Matese, má takový štýlo, že by se za to nemusel stydět ani Forest Gump. Abych to objasnil, Matesovi proti jeho vůli udělali strojkem na hlavě pár linek, nakonec rezignoval a nechal se komplet ostříhat, což samozřejmě skončilo naprostým fiaskem, se kterým Mates letěl ještě domů, haha.
Přichází střízlivý pátek, hoši jsou v hajzlu, mně je dobře, díky za to. Dáváme klid a chill, nákupy cajků domu, Walmart, Ross a tak, klasika, poslední fast food, rozloučit se s Hennym, večer poslední burito v našem baru a nakonec poslední 30ti pack Ham’s, o kterým jsme si mysleli, že ho budeme mít až na letiště. Samozřejmě někdy v 11 večer bylo dopito, dávali jsme Shit Head o poslední dollary, který projel kdo jinej než Kudr, už jsem říkal, že ten kluk má talent. Na protest se sebral a jel ještě do města na poslední mejdan společně s Punkáčem, autem, jak jinak. Haha, Amerika. Ráno vstát, vyklidit, naskládat a ukázat Jeffovi, že cajk, po 9 jsme dali farewell Bethlehemu a letěli do Newarku chytit letadlo zpátky do reality. Ještě bylo vtipný, když jsme vraceli auto do půjčovny a černý týpek co to přebíral kontroloval střechu (jakoby něco tušil), nebylo Punkáčovi úplně dobře. Týpek se divil, co tam dělají ty otisky bot, ale nějak to přešel. Ha. Pak byl ještě vtipný checkin, kde jsme byli všichni 3-4 kila přes limit díky všem těm cajkům, co jsme si pokoupili, Air Canada buzíci velmi striktní, takže co v tom máte? Huh, všechno možný ne, to je jasný. Ok, jste těžký, takže zaplaťte raketu, nebo jděte do kytek. Už z minule znám tuhle problematiku, pamatuju na Adama, jak byl obvěšenej vším možným jak vánoční stromek a štrádoval si s tím na palubu, dokonce stan jsme tehdy pronesli do letadla. Takže dáváme stejný štýlo a napodruhý procházíme, poslední zádrhel, jedeme opravdu domů. Air Canada největší shit, holt stálo to málo, takže ani žádný chlast zadarmo na palubě není, to je úroveň. Tudíž přilítáme domů zmačkaní, ale střízliví. Vítej, domove líbezný.
Co více říci? Byl to super výlet s lesní partou za velkou raketu, který jsme si užili. Tečka. Že dopadl úplně jinak, než jsem si já původně naplánoval, kdy jsem chtěl mít dobrý bydlení blízko skoků a hlavně jezdit jezdit a ultimátně jezdit? Tak to holt nebylo. Znamená to jediné, musím tam znovu a dát si to své možná poslední ultimátní ježdění na PA spotech, najet si to a podepsat, to člověku už nikdo nikdy neveme. Moje příště bude s největší pravděpodobností za 4 roky, ale doporučuju vám všem, našetřete cash a jeďte, jeďte co nejdříve, protože to za to stojí. Respekt všem, kdo to sem dočetl. Díky čau.
PS: Čekejte časem ještě velkou snad popsanou galerku, která dokreslí celý výlet. Časem.
po totálně celým víkendu v práci v bagru a výkopu s radostí čtu!
Díky!! 🙂