O Novém Zélandu toho tady bylo poslední dobou řečeno docela dost, ale když PMP trails takhle jedou tak na předešlé články musím navázat. Tentokrát se pojďte na PMP podívat s Huckerem a Ronniem molitanem. Nový Zéland teď láká nejen přírodou …
Nejvíc nadržený na první jarní ježdění bývá Kudr, za normálních okolností by běhal po lese jako pominutý. Ovšem noha ještě není plně v cajku, tak se místo lesu věnuje intenzivně H–trails, chvalme Kudra za to. Hlavní lajna je nahozená, sedm skoků, 4 klopky, až se tohle vyladí, bude to velká paráda. Baby lajna čeká na posily, Kudr to sám nedá. Velké díky za pomoc klukům na horských z Lomnice a Košťákova, díky moc, jste vítáni kdykoliv, to je jasný. Chtělo by to jednu pěknou víkendovou brigádu v trochu rozumnějším počtu, kdo hraje? To jsem zvědav..
Loni bylo nejhorší jaro, kam až pamatuji. Ještě v dubnu všechno zmrzlý, hrůza děs. Letos je to přesný opak, nejlepší zima za snad celý století, kéž by byla každá taková.
Akorát díky diggování jinde se nesáhlo na nic, jsou tam věci, co by chtěly trochu poštelovat, víme to. Ovšem Kudr se angažuje na H – trails a Hout je letos vůbec out, těžko říct, jestli někdo aspoň to WCčko poladí, aby se na něm jezdilo lépe. Každý to ví, druhý krátký, na třetí to nijak super nejede, přes klopku krátký a nízký, za klopkou to zase nejede, na poslední by to chtělo taky víc rychlosti. A stejně jdou všichni radši jezdit, než to poladit, klasika. Jsem zvědav, jestli se toho někdo ujme.
Pár fotek, 9.3.2014, les suchý a téměř plně sjízdný, to je mazec.
Dneska trošku starší, ale za mě možná nejlepší trailsový edit uplynulého roku, který tady ještě zveřejněn nebyl. (Nejlepší možná proto, že vyšel na konci roku a na lepší z dřívějška už si nepamatuju). Jak psal Hout v krizi středního věku, nebo možná v jiném z jeho osobitých postů, je zřídkakdy vidět někoho jezdit ve stylu velké lajny a sázet do nich hezké triky, aby to vzbudilo zájem a člověk se na to rád znova podíval. Myslim, že tady to bylo splněno, plus hvězdné obsazení k tomu, za mě palec nahoru.
Ve spleti nudných trailsových videí se dneska už jen zřídka objeví něco zajímavýho a novýho na co se opravdu pěkně kouká. Není to snad ani nedostatkem kvalitních trailsových spotů, ale především nedostatkem kvalitních trailsových jezdců. To z řady vyčuhující video je pro mě teď právě Luke Peeters a Ryan Lloyd a jejich ježdění na Novým Zélandu. Těžko říct, jestli by takhle udivovali i v PA, ale na lehkých skocích v Queenstownu to vypadá moc pěkně.
The United Nations Sessions, jak příhodný název pro sérii videí z Posh mapující ty povedené dny roku 2013. Sessions na Posh byly letos více mezinárodní než místní, lokální crew se smrskla na minimum, lidé z Catty na Posh zavítají sporadicky, a tak ty nejlepší poježdění přicházejí až v září, kdy do PA najedou trailsoví nadšenci z celého světa. V editech se prohání Australani, Novozélanďani, Belgičani a pár amerických killas včetně lokálů, vše dokumentováno největším trailsovým guru J-Bonem. Když to tak vidím, sakra třikrát mě mrzí, jak jsem si tam loni pojezdil relativně málo. Kudr chyběl velmi, záda bolely neméně, neuděláš nic. Budu tam muset znovu. Respekt lokálům, kteří drží i ve velmi skromném počtu tento legendární spot naživu a respekt sponzorům, bez kterých by to nešlo.
Vřele doporučuju přečíst a projet fotky! Když jsem to četl já tak jsem se musel ujistit, jestli tohle nespáchal někdo z nás. Opravdu, jako bychom to psali my. Všechno jsme zažili a troufnu si říct že i v tu stejnou dobu. Bydlení u Marka a Mika Potocznych s Mikem Cottlem, Willem Hermanem a Marcusem z POW, hned druhá fotka s bláznivýma Belgičanama, viděli jsme taky NZ crew (Kiwi Caleb) o čemž už řeč byla a předposlední fotka je nepěkný crash novozélanďana na Posh u kterého jsme byli, na to dám krk. Awesome
tohle videjko se oběvilo na RedBull webu a když jsem zahlídl lokála jménem Alan Cameron tak jsem si řekl, že toho přece znám. Stejně tak dvojčata George a Louise Bolterovi, dlouhána Nathana Hunna a taky Caleba. Se všema jsme se potkali v Bethlehemu na Posh a Catty, ostatně o tom je ve videu taky řeč. Štěkali na nás jejich novozélandskou angličtinou, které jsem já osobně rozuměl o dost hůř než amíkům a taky ve videu nerozumím úplně všechno, ale mluví o jejich tripu do PA a návratu kdy všechno udělali po pensylvánském vzoru “taller, steeper” přesně jako když se před třemi lety vrátili Kudr a Hout. Škoda že toho tihle týpci neprojeli víc a sekli se jen v Bethlehemu, osobně bych je chtěl vidět třeba v Hazelwoodu, ale mají to pěkné, co říkáte?
Onýsův edit z podzimu 2013, na který se dlouho čekalo. Symbolicky nazvaný Last chance o neutichající touze jít si za tím bez ohledu na nepříznivou realitu a snaze ještě z toho něco vymáčknout. Onýsovi přišla koncem sezony velká naježděnost, čistota a ladnost, která je ve videu cítit a určitě si ty podzimní maximálně užil.
Poslední dva týdny se toho na H-Trails moc neudělalo a tak mě napadlo podpořit to tímhle plánem na víkend. V pátek pořádáme v baru “Na Starým” metalovej kalbus a při tý příležitosti se nabízí uspořádat i zimní meeting trailsových nadšenců. No a kde jinde by to mělo být, než u Houta na zahradě. Plán je následující: v pátek od 14:00 do 17:30 digujem u Houta, následuje přesun na Metal Night a kalbus, míst k přespání je po Jičíně dost, nebojte se ničeho. No a v sobotu tu kocovinu zaženeme dalším dnem na H-Trails a aby to nebyl tak těžkej návrat do reality, tak samozřejmě s nějakou tou basičkou, případně ohněm a buřtem. Zájemci se hlaste u mě, ať to nějak pořešíme s tím spaním.
