TBB začalo co moje paměť sahá v roce 1997, znamenalo The Best (of) BMX a stál za tím Saša Rovný. Saša Rovný býval výborný bikrosař, jezdil v kategorii s naším členem JC party panem MX a za jeho štýlo jsme k němu jako malí jičínští bikrosoví smradi vzhlíželi. Osobně jsem se se Sašou seznámil v roce 1998, kdy jsem od něj vzal rám Redline ProLine XL, můj vysněný bílý hliníkáč, který neměl v ČR dlouhé roky nikdo jiný. Saša mi ho sem dostal předpokládám z Dansu v dobách dollaru za čtyři pětky za nekřesťanský cash. Čekal jsem na něj snad půl roku a provolal hned několik telefonních karet z telefonní budky nedaleko našeho baráku v JC ve snaze zjistit, jestli mi ho tento týden už konečně pošle. Možná tím mezi námi vzniklo nějaké pouto, vztah, nevím, ale byl jsem šťastný jako blecha, že mám tento super vyvoněný rám, co nemá nikdo a že mi ho Saša sehnal, byl jsem mu za to vděčný. On měl zase pěknou referenci, ten rám byl výstavní. Pak jsem pomalu zmizel z bikrosu a Saša taky. Další setkání bylo v roce 2004 v Brně na Lískovci, kde Saša dal do kupy TBB bike park, nebo jak se to jmenovalo, byl tam na tu dobu hodně dobrý závodní trails flek a vedle rostla bikroska, potlesk pro Sašu, bylo to super. Další rok jsme tam byli znovu, dva týdny před MČR v dirtu na nějakým jamu zajet skoky, přijeli jsme v pátek, skoky potřebovaly potunit, říkám Sašovi “kámo sedni, sežeň nám nějaký pivka a my ti to hodíme do cajku”. Saša nejdřív trochu nechápal, prý co na těch skokách neudělal, to na nich není, nikdo mu nepomohl a teď přijede jičínská tlupa, řekne natoč pivo, sedni a dej si nohy nahoru, to je na nás. A tak to taky bylo, skoky jsme potunili, večer se společně vystřelili, další den pojezdili a za 14 dnů se na tom jelo MČR. Saša je pán, že tohle dělá pro scénu, říkal jsem si. Od té doby podporoval on a jeho TBB mraky jezdců, akcí, jamů a tripů, sám jsem se na něj mnohokrát obrátil s nějakou prosbou, žádostí o pomoc a podporu, vždycky mi vyšel vstříc, nikdy mě nepojebal, mohl jsem se na něj spolehnout. Dnes Saša podporuje kromě spousty jiných věcí Řáholecký jamy, aby bylo o co hrát, aby bylo veselo. Díky za všechno kámo, vážím si toho.
TBB a jeho prezentace na TBB webu se pod taktovkou Foxe, kterýmu dal Saša před lety volnou ruku, dostalo někam, s čím jsem se neuměl úplně ztotožnit. Když to Fox už neudejchal a odešel, chvíli se to hledalo, nevědělo kudy kam. Dnes myslím, že se znovu našlo. Štrýtoví kluci jedou svůj homeboy pofel live style, je to něco jinýho než náš lesní svět, ale v něčem možná zas tolik ne. Jsou nadšení pro svou věc, žijou tím, nezajímá je bmx mainstream a co se mi na tom líbí nejvíc, celý to umějí podat s grácií, chytře, osobitě a čtivě. K tomu dávají spoustu vlastních věcí a to se v dnešní době sakra cení. Kouknu se pro ten hip hop a pohodu na ty jejich “mix tape” štrýty (tvl. z tý hantýrky by se člověk stejně posral, všechno je dnes mix tape, proč mix tape? Máte to na pásce, nebo tam něco mixujete nebo co, huh? – pozn. Dwayne D.), baví mě tohle (nás lesní kretény ještě obdarovalo bmx tím, že se nebojíme tvrdý fyzický práce), tohle a taky třeba tohle, je to hoperský a zhulený, má to styl a to mám rád. Dobře vy. Mimochodem kdysi bývaly takovýhle mejdany v Praze, Praha byla středobod, parta kolem TBB dělá pomalu středobod z Brna, zajímavé. Pánové, letos si naplánujte vaše akce mimo 2.9. (a nebo 25.8., sakra ještě nevíme) a přijeďte na Řáholec Jam naskákat Baby lajnu, dát si pivo a brko a ochutnat zase trochu jinou bmx atmosféru, rád vás uvidím. Každopádně, TBB rules.
A tady jedna fotka Saši z dávno zašlých bikrosových časů. Rok 1994, každý, kdo jezdil v ČR v té době bikros, věděl, kdo je Saša Rovný a jak dává, yes jou.
