Někomu možná ušlo, někomu ne, TBB vydalo před Vánoci tištěný časopis Thebikebros. Nejzajímavější částí byly bezpochyby dva rozhovory a to s Kubou Najmanem a Pavlem Odehnalem aka Vykukem. O prvním není potřeba cokoliv vykládat, Najmana všichni známe. Přesto pro spoustu lidí to může být hodně zajímavý počtení, především je z toho cítit ta Kubova chuť do ježdění a vztah k bmx a celýmu tomu livestyle okolo. Protože Kubu znám velmi dobře, dovolil bych si možná někde trochu polemizovat, ale je nesporné, že lidí jako je on má naše bmx scéna jako šafránu, respektive snad jenom jednoho Najmana.Vykuk je pro mě známý jméno, ač jsem se s ním osobně nikdy nesetkal, registroval jsem ho před pár lety kolem TBB party. Potom nějak zmizel z radaru, nic neobvyklého, takových bylo. A najednou bum, hodně hustý příběh o kole, fetu a všem okolo, který mi svou syrovostí a otevřeností připomněl staré Albiony. Super práce od Šimona Čechury a pořádný respekt Vykukovi.
Oba rozhovory hodilo TBB online, při domácím zevlinku významně doporučuji poklikat sem pro Najmana a sem pro Vykuka a přečíst si to, stojí to za to. Zároveň bych chtěl ještě jednou hodit kredit Šimonu Čechurovi a TBB, tohle je pecka.
Repost z roku 2013, dnes mnohem aktuálnější, než by se jednomu zdálo. Prdel tehdy prdel dnes, žádná o tom. Že by předzvěst letošní sezony? Musím si sehnat kosmický oblek 😀
Když jsem uviděl žádost Marka Webba o finanční podporu, tak jsem si říkal „a do řiti, další rozsekaný profi bmx týpek“. Ale zaplať pánbůh je Mark živý a zdravý a já si říkám WTF?
Před nějakou dobou se mi ozval Jirka Zouhar, že uploadnul na youtube video z Red Bull Backyard Diggeru, který má na svědomí David Horváth a jeho DHC Production. Rok 2007, moje fousatý, rustikální období, ještě pořád docela slušná jalovost co se týče stavění skoků a spousta vzpomínek. Pro ty co neví, nebo už přesně neví. Red Bull rozjel projekt Backyard Digger v některých zemích Evropy a protože marketingovým manažerem Red Bullu byl bmxař tělem i duší a na Slovensku bezpochyby legenda Robo Kubička, dostal se Backyard Digger do ČR a na Slovensko. V plánu byly 3-4 spoty u nás a 2 na Slovensku. Model byl takový, že se udělal docela sofistikovaný výběr spotů a na ty šťastné se ve čtvrtek sjela parta lidí a strojů, celý pátek sobotu se digovalo o 106 od rána do večera a v neděli se udělal lehký jamík na novém spotu. Principielně píčovina, protože za dva nebo tři dny se nic pořádnýho udělat nedá, no ale tehdy to byla naprostá bomba a všichni jsme byli nadšení. Red Bull oslovil Majkla Marošiho coby jejich jezdce a velkou bikerskou legendu s obrovskými zkušenostmi (na tu dobu), který doporučil Damiana Siriškiho na hlavního stavitele/shapera, jelikož Damian je fajn týpek a v té době u nás taky nejlepší freestyle mtb rider. Myslím, že ten si k sobě vzal ještě Pavla Cahu. Damian byl možná nejlepší mtb freestyler a super týpek, ale jinak to byl krok vedle jak ta jedle, umět jezdit na kole a umět postavit skok jsou dvě zcela odlišné věci a obě potřebují trénink a praxi. A tu ve stavění skoků Damian neměl ani trochu. To se rozmázlo tehdy na freeride.cz/bikes, kde jsem se zapojil do diskuze i já, to se dostalo až k Red Bullu, prej „když myslíš, že na to máš, tak pošli nějaký info a uvidíme“, poslal jsem svůj bmxový a trailsový životopis, les přeci jen v té době už docela byl pojem a skoků mohl mít tak ke třiceti a ejhle, telefonát z Red Bullu a jestli do toho chceš jít, bereme tě na palubu. Koukám jako puk a nadšení nezná mezí, postupně zapojuji podstatnou část jičínské party a hážeme Damiana i Cahina trochu na druhou kolej. Bylo to hustý, čtyři spoty v ČR a dva na Slovensku jsme dělali, šli do toho s vervou a zanícením velikým, spousta práce, příhod a vzpomínek, ta parta byla skvělá včetně pana Serešiškyho, kterýho jsem si velmi oblíbil, ač uplácat skok vlastně neuměl. Bohužel, ve své již zmíněné jalovosti jsme chtěli využít potenciál co to šlo a pouštěli se do zběsilých trailsových projektů, zpětně hodnotím náš výkon za obrovskou chybu. Místo pumptracku a lavic pro všechny jsme stavěli trailsové lajny pro pár lidí, v některých případech to bylo i pro lokály moc. Jednoznačně osobní selhání, za které bych si nafackoval, ale holt tehdy jsme věci viděli úplně jinak. Po pár letech něco z toho zmizelo (Dvůr a Nehvizdy), něco možná stojí (Vizovice, stojí?) a něco funguje, ač trochu překopané (Bystrc). Slovensko je asi pasé úplně. Ať to dopadlo jak dopadlo, tehdy to byla unikátní akce nejen v ČR a pro scénu zásadní, věřím, že si to všichni užili. Velké díky Red Bullu za příležitost a vůbec za celý projekt, bylo to hustý. A teď už dost řečí, tady je jedno vzpomínkové video, Red Bull Backyard Digger CZ, rok 2007.
DIG Rider Of The Year, v podstatě jsem ani moc nevěděl, že něco takovýho existuje. Ale říkal jsem si, no jo, nějaký štrýtař, Pascal Lafontaine, neznám stejně jako 90 % dalších současných mladých střelců, no ale DIG respektuju, tak to rozkliknu a trochu čumím. Jsem zaujat a čtu, čtu jedním dechem a říkám si ty krávo. Potom si pustím to video a jdu naprosto do kolen. Přátelé, tohle je jedna z nejhustších věcí, co jsem kdy četl a viděl. Totální masakr. Významně doporučuji přečíst a podívat se na to video dole, případně se podívat na to video, přečíst a potom se na to podívat ještě jednou. Tohle je úlet, který tady nebyl od dob Stephena Murraye.
Dost možná poslední vzpomínka na poslední Řáholec Jam, věřím, že přijde vhod. Ve mně vyvolala spoustu dojmů, vzpomínek, pohladila na duši. Zdenda TV letos nebyl hlavní video maker, to jsme svěřili Jirkovi Zouharovi, přesto Zdenda natočil spoustu dobrého materiálu a nakonec se hecnul i ke střihu, jelikož mu bylo líto to nechat ležet v šuplíku. A má recht. Byla by to škoda. Zdenda udělal za poslední roky velký krok dopředu ve svých videích a na tomhle je to znovu vidět. Dobrá práce, díky za to. Řáholec Jam – The Final One, poslední řáholecký edit forever by Zdeněk Jindra, enjoy.
Steve ješťe s “Chunkem” (John Tilman) a Russ Baronem dali takovej vejlet do Puerto Rica. Nebyl to žádnej přehnanej bikepacking výkon, ale takovej cruising v jejich stylu na půjčenejch kolech. Mnohem více v celém článku, klikej.
Jelikož je zima, počasí na hovno, sluníčko nesvítí nebo jen chvíli, zkrátka období depresí a sebevražd, je potřeba to trochu odlehčit. Dwayne D. po letech opět na scéně, pojďte si.
Zajímavý info vyhodil ven Saša na TBB. Česká freestyle bmx asociace, kdysi dávno jsem to měl spojený s partou kolem 4 elements a vlastně nešlo o nic jiného, než mít nějaký ofiko punc na X-Cup a potom nějakou tu kačku na výjezd do Kolína na Worlds. Nikoho to nesralo a bylo to fajn. Potom tahle parta pomalu i společně s X-Cupem zmizela a asociace usnula. Chvíli bylo mrtvo, nějaké vlahé pokusy už nevím od koho, až se toho chopil Jeny Valenta a ve svém velkohubém stylu to chtěl rozjet v plný parádě, ale nějak skutek utek nebo co a nic moc se nedělo. Nevím proč se ho skrz petici pokoušel sejmout Kuba Benda, což se nakonec povedlo. Osobně si myslím, že v tom především Jeny neviděl odpovídající poměr cena/výkon v rámci svých podnikatelských aktivit, jinak by svou pozici určitě nepustil. No a tak tady máme rok 2020 a Saša Rovný bouchá do stolu a říká, pojďme s tím něco udělat. Sašovi fandím vždy a ve všem a jsem zásadně přesvědčen, že jestli tady někdo může něco změnit a rozpohybovat, je to právě Saša Rovný. Člověk se srdcem na pravým místě, pro nějž je bmx mnohem více než pouhý sport nebo hobby, více jak 30 let na scéně na kole i v businessu, desítky, ne-li stovky podpořených nebo vlastních akcí, kde není nic nemožné. Myslím, že přesně takovýho typa asociace potřebuje. No kamaráde, držím ti palce a jsem zvědav, co se vám podaří. Koho trochu zajímá, co vlastně má Saša za lubem, celý článek tady, zajímavé čtení.
Komu by se náhodou nechtělo klikat dále a přečíst si celý Sašův text, tak vytáhnu jen to nejzajímavější. Asociace přichází s novým nápadem, jak vrátit prestiž skomírajícím závodům a zároveň ztransparentnit podporu vybraným jezdcům. Měl by vzniknout v podstatě seriál s celkovým hodnocením, kde ti nejlepší mají šanci na nějakou reprezentační podporu v podobě např. vyslání na zahraniční závody. Jakkoliv mi celá pointa soutěžení a předhánění se není blízká ani trochu, nápad to blbý není. Jsem zvědav, jak se to chytne.
Někomu možná ušlo, někomu ne, TBB vydalo před Vánoci tištěný časopis Thebikebros. Nejzajímavější částí byly bezpochyby dva rozhovory a to s Kubou Najmanem a Pavlem Odehnalem aka Vykukem. O prvním není potřeba cokoliv vykládat, Najmana všichni známe. Přesto pro spoustu lidí to může být hodně zajímavý počtení, především je z toho cítit ta Kubova chuť do ježdění a vztah k bmx a celýmu tomu livestyle okolo. Protože Kubu znám velmi dobře, dovolil bych si možná někde trochu polemizovat, ale je nesporné, že lidí jako je on má naše bmx scéna jako šafránu, respektive snad jenom jednoho Najmana.
Vykuk je pro mě známý jméno, ač jsem se s ním osobně nikdy nesetkal, registroval jsem ho před pár lety kolem TBB party. Potom nějak zmizel z radaru, nic neobvyklého, takových bylo. A najednou bum, hodně hustý příběh o kole, fetu a všem okolo, který mi svou syrovostí a otevřeností připomněl staré Albiony. Super práce od Šimona Čechury a pořádný respekt Vykukovi.
