Jako každý rok, na Vánoce kopeme. Doufám, že se nám tuhle tradici bude dařit ještě dlouho držet. Štastný a veselý.
Uchvácený velkejma vlnama dupeme na brzdy v autě a jdem se projít po pláži
Přicházím s materiálem, na který se nejedno oko trailsového nadšence a čtenáře tohoto webu těší a mam tu čest vám naservírovat další povídaní od Satana a Matese z jejich cesty přes půl světa. Když jsem to četl tak jsem si vzpomněl na Kubu Vodičku, kterého tímto zdravím a myslím, že se sakramentsky tluče do hlavy (nebo možná taky ne, vždyť já vím jak to měl složitý). Takže bez zbytečných okolků klikejte dále a čtěte novozélandský deník dvou magorů. Continue reading
Už je to nějaká doba, co se tady objevila naposledy fotka týdne. Darryl Nau, toho typa jsem žral a žeru. Stejně jako třeba FBM, je pro mě synonymem bmx. Příště, až budu v New Yorku, vím, kam večer jdeme na pívo, Tender Trap je totiž název jeho baru v Brooklynu. Tohle je dobrý.
Jirka Zouhar se opět hlásí, ale tentokrát přináší horší zprávy. Záda mu překazila plány s Maltou a tak se vrátil zpět. Nikdy jsem toto řešit nemusel, ale pamatuju si, že Hout měl docela velké problémy na našem US trails tripu. I přes toto nám Jirka přináší jezdecké zprávy ze Skalky. Drž se Jirko !!!
Právě mi Jirka Zouhar poslal report a video z jejich trails výletu do Barcelony. Podle fotek na efbíčku bych řekl, že si to užili. Sice byli nějké zlomené ruky a různé další výjebávky, ale i přes to to stálo za to. Teď už je Jirka na Maltě. Tuším, že s Kubou Najmanem a Honzou Klingerem. Předpokládám tedy, že se můžeme těšit na další report. Stay tuned 🙂
Vojta Pánek letos hodně pomáhal Onýsovi na Vápence s přípravou Limestone lajny a jeho nasazení do ježdění a digování za poslední dobu je rozhodně úctyhodný. Pamatuju si, když jsem v létě přijel na Dirt Jam v Přeštěnicích, Vojta byl pomlácenej z hodně nepěknýho crashe, že ho musel bolet celej člověk a obličej měl jak po zápase s Klitschkem, ale stejně se kousnul a celej jam odjel. Záběry ve videu jsou z Vápna a z Anglie kam se vydal na podzim s Onýsem. Celý je to punkově pojatý s vtipným úvodem a palec nahoru za toho starýho Peugeota!
Když se dávalo do kupy oficiální videjko z letošního Řáholce, měli jsme takovýho materiálu, který si zasloužil nezůstat v šuplíku, že by z toho bylo sáhodlouhých 10 minut. A tak jsme to udělali jinak a po ofiko editu ze září dáváme ještě jeden, trochu jiný, pomalejší, ovšem dle mého názoru z něho ta pravá řáholecká atmosféra jenom dýchá. Dámy a pánové, vzpomínka na Řáholec Jam 2015, Leftovers by Radek Jedlička, enjoy.
Thomas Robinson aka Robbo UK, zaznamenal jsem ho v PA na našem tripu s Kudrem v roce 2010, kdy bral ocenění za nejlepší styl na jednom (a možná více, už nevím) z Catty Woods jamů. Kromě vybroušenýho štýla na kole je spojen taky s anglickými Villij trails, pravděpodobně nejlepším spotem v Evropě. Hodně našláplý článek o tomto ortodoxním diggerovi a řekl bych v současné době zásadní postavě světové trailsové scény vyšel na TBB, jedná se o překlad z Albionu z roku 2011, přeložil Šimon Čechura.
Je to poprvé, kdy jsem si otevřeně přečetl přesně o tom, jaký je i můj postoj k trailsům. Jezdit je dobrý, ale stavět možná ještě lepší. Staví se celou zimu a jenom zimu, protože se nejezdí a je na to čas. Les je útěk, vlastní prostor mimo systém, kde si můžeš postavit svůj svět. Ať už jde o kopání, zevlení nebo ježdění, mysl je úplně jinde a je to hodně uklidňující, dokonalý relax. Zároveň ať přijde kdo chce, stavíme to pro všechny. My teda hlásíme narozdíl od Robba na ty mtb kluky, protože všichni chodíme taky do práce a přeci jen spravovat zbytečně rozbitý skoky zase není až taková zábava, když se člověk dostane po práci v 6 do lesa. Ale jinak přesně jak píše Robbo, na druhou stranu je to zase prdel to sledovat. Narážka na Eastside mi přijde trochu mimo mísu a upřímně ji moc nechápu, když většina lokálů z Eastside jsou vlastně lokálové z Posh a Catty (Credence parta). Naše zkušenost z Austinu je jiná, vždyť to všichni víte, hrot je jenom Hush. Je ale pravda, že Austin specifický je. Pobavila mě ještě poznámka o tom, jak za 10 let kopání mu hlína nikdy nepromrzla. Hehe, by borec u nás asi čuměl, až by mu lítaly jiskry od rejče, jak to bývá tvrdý. Dost už keců, kdo nečetl, klikejte tady a čtěte o jednom trailsovým šílenci, který to myslí opravdu vážně. Sakra, občas bych bral zpátky svých 20..
Jinak díky TBB, dobrá práce.
Satan se hlásí poprvé od odletu na Nový Zéland. Ještě než odletěl, tak jsme se dohodli, že bude psát reporty, které budou exkluzivně pouze na našem webu (pokud nám je někdo nezčoří). Chtěl jsem vám přinést informace z cestování a ježdění Satana a Matese Sedláka, protože je všichni dobře známe a v současné době není web, na který by se to hodilo víc. I když jsme docela nedávno přinášeli reporty z NZ od Jirky Zouhara tak stejně zastávám názor, že cestovatelské reporty od kamarádů se jen tak neokoukají. Takže si užíjte první díl jejich vyprávění a super fotky.
Možná nedává origoš triky. Možná nezabíjí nejvíc. Možná to je to zevlák, který asi nekope.
Hout tady vyzdvihl Ryana Nyquista a ja tedy hodlám vyzdvihnout někoho, kdo je pro mě asi nejlepším jezdcem na světě. Nemusím vidět na vlastní oči jak jezdí, ale vím, že i kdyby se kdokoliv na světě snažil jak chce, tak nebude dávat tak jak on. Podle mě se mu nejvíce přibližuje Geoff Slattery. Zabije na streetu, v parku a klidně i na hlíně. Možná by někdo řekl, že Denis Enarson jezdí lépe, ale ten styl tam prostě není až takový.
