Velký nepochopitelný maras! Tento Jirkův článek mi připomíná zdravotní potíže Rubena Alcantary. Už si na to uplně přesně nevzpomínám, ale tuším, že ho brutálně bolel celej člověk, že nemohl ani jezdit na kole. Když po dlouhé době objevil nějakého spešl doktora a ten zjistil, že to je od zubů. Něco podobného se teď stalo našemu kamarádovi Jirkovi Zouharovi, jen v trošku horším znění. Jirko drž se!! Všichni ti držíme palce ať to vyléčíš.
Přesně tak zní nadpis dalšího Satanového úryvku z novozélandského deníku. Osobně se mi tahle část zdála dost pesimistická. Vypovídá o útrapách a strastích cestování, ale to k tomu prostě patří a až budou kluci vzpomínat, tak budou i za tyhle zážitky hrozně rádi. Každopádně jsem se Satanem ve spojení a můžu vás uklidnit, že kluci jsou zase v naprosté pohodě a užívají si každou vteřinu na druhém konci světa. A z informací, které mám se v příštích článcích můžem těšit na fakt peckovní povídání. Každý koment potěší a hlavně povzbudí Satana v dalším psaní tak se toho nebojte. Stay tuned protože tohle bude dost. Continue reading
Nejde tady sice o žádnou výjimečnou fotogalerku, ale v tomhle období snad potěší nejednoho lesního příznivce. Pro mě osobně tohle byla poslední lesní session v roce 2015 vůbec a bylo to někdy koncem října. Počasí sice potom ještě týden dva drželo, ale to už jsem lil asfalt a místo dalších posledních svezení běhal po úřadech a dohadoval se s oficírama. Jezdili jsme ve třech s Faisťákem a Michalem. Fotil Faisťák, nebo nejezdící Dušan. Na hlíně a v teple se ale letos svezu společně s Honzou Klingerem už koncem ledna. Satan s Matesem Sedlákem to vyřešili už na podzim a my už taky jedno řešení máme. Kde a co? O tom už brzy pravidelně tady!
Jako každý rok, na Vánoce kopeme. Doufám, že se nám tuhle tradici bude dařit ještě dlouho držet. Štastný a veselý.
Uchvácený velkejma vlnama dupeme na brzdy v autě a jdem se projít po pláži
Přicházím s materiálem, na který se nejedno oko trailsového nadšence a čtenáře tohoto webu těší a mam tu čest vám naservírovat další povídaní od Satana a Matese z jejich cesty přes půl světa. Když jsem to četl tak jsem si vzpomněl na Kubu Vodičku, kterého tímto zdravím a myslím, že se sakramentsky tluče do hlavy (nebo možná taky ne, vždyť já vím jak to měl složitý). Takže bez zbytečných okolků klikejte dále a čtěte novozélandský deník dvou magorů. Continue reading
Už je to nějaká doba, co se tady objevila naposledy fotka týdne. Darryl Nau, toho typa jsem žral a žeru. Stejně jako třeba FBM, je pro mě synonymem bmx. Příště, až budu v New Yorku, vím, kam večer jdeme na pívo, Tender Trap je totiž název jeho baru v Brooklynu. Tohle je dobrý.
Jirka Zouhar se opět hlásí, ale tentokrát přináší horší zprávy. Záda mu překazila plány s Maltou a tak se vrátil zpět. Nikdy jsem toto řešit nemusel, ale pamatuju si, že Hout měl docela velké problémy na našem US trails tripu. I přes toto nám Jirka přináší jezdecké zprávy ze Skalky. Drž se Jirko !!!
Právě mi Jirka Zouhar poslal report a video z jejich trails výletu do Barcelony. Podle fotek na efbíčku bych řekl, že si to užili. Sice byli nějké zlomené ruky a různé další výjebávky, ale i přes to to stálo za to. Teď už je Jirka na Maltě. Tuším, že s Kubou Najmanem a Honzou Klingerem. Předpokládám tedy, že se můžeme těšit na další report. Stay tuned 🙂
Vojta Pánek letos hodně pomáhal Onýsovi na Vápence s přípravou Limestone lajny a jeho nasazení do ježdění a digování za poslední dobu je rozhodně úctyhodný. Pamatuju si, když jsem v létě přijel na Dirt Jam v Přeštěnicích, Vojta byl pomlácenej z hodně nepěknýho crashe, že ho musel bolet celej člověk a obličej měl jak po zápase s Klitschkem, ale stejně se kousnul a celej jam odjel. Záběry ve videu jsou z Vápna a z Anglie kam se vydal na podzim s Onýsem. Celý je to punkově pojatý s vtipným úvodem a palec nahoru za toho starýho Peugeota!
Když se dávalo do kupy oficiální videjko z letošního Řáholce, měli jsme takovýho materiálu, který si zasloužil nezůstat v šuplíku, že by z toho bylo sáhodlouhých 10 minut. A tak jsme to udělali jinak a po ofiko editu ze září dáváme ještě jeden, trochu jiný, pomalejší, ovšem dle mého názoru z něho ta pravá řáholecká atmosféra jenom dýchá. Dámy a pánové, vzpomínka na Řáholec Jam 2015, Leftovers by Radek Jedlička, enjoy.
