Na neděli jsem zvolil pohodičku v podání Credence bandy. Krátké, lehké videjko, což se ovšem nedá říct o speedballu. Snad nejšílenější lajna co znám i když jsem ji naživo ani neviděl. Zásluhu na tom má právě (teď už) předposlední skok a asi i klopka před ním kde už to pekelně jede. Pro představu jsem našel taky POV od Marka. Mějte skvělou neděli a těšte se na příští týden, na který mam nachystanou opravdovou lahůdku.
Hout speedball hehe, hezky pěkně
Už docela dlouho přemýšlím o novém rámu tak koukám občas po netu a na tohle jsem narazil, bylo by to pro mě řešení, protože nemůžu sehnat nic moc co by mi extra sedělo, protože jsem dost vysoký. Tenhle metalový muž by mi to mohl vyřešit, ale chtělo by to okopírovat ostatní geometrii od jiných rámů aby to nedopadlo katastrofálně, protože vychytat ty správné parametry je fakt úlet. Už kdysi se o to pár lidí co znám pokoušelo, navrhli něco šíleného, nechali svařit (třeba i u Bennyho, starý pan Beneš svařil cokoli cos mu předhodil 😀 ), ale vždycky to byla hatatitla uplně k ničemu, pokud si nenechali poradit nebo neokopčili parametry prodejných rámů. Tohle bude samozřejmě pro mě cenově nedostupné a dost komplikované, ale líbil se mi styl 100% custom a hand crafted a týpek má prostě něco do sebe, takže si zaslouží tady být. Mám prostě rád když někdo dělá něco srdcem,pořádně a když ho to baví a je do toho zapálený.
K mému problému, asi vyhraje Deluxe Marka Potoczneho model PA2, ale koukám že už se snad nedělá? WTF? Nedávno tu byla diskuse o rámech a docela se to rozjelo tak klidně poraďte. Měřím 196 cm, chci rozhodně hlavovku 74° a nízko položený střed.Dlouhá zadní stavba je taky podmínka, pod 14“ nejdu, spíš víc a pak se to dá štelovat i posunutím kola na kraj patky, jaké máte s tímhle zkušenosti, jde to poznat nebo ne? Délka horní rámové asi 21,5 i když na mě by mohlo být i víc, ale toho už se bojím, když ted jezdím na 21 a tak nějak jsem si zvykl. Něco delšího dělá Macneil, ale nevím jestli to bude na trailsy idální. Docela by mě zajímaly názory, třeba Fishe, Máry Vojáka, Kuby Najmana, Hout to je jasný, Wenca Musil jakožto taky dlouhán, ale pište i ostatní. Sice ještě bude nějakou dobu trvat než se rozhoupu, ale ať mam aspoň jasno co vlastně chci.
Poslední dobou jsem se na netu nedostal k žádnému videu, které by stálo za to, dát na náš web. Možná je opak pravdou, ale mě u sledování videa musí k němu něco napadnout. Ač jsem se snažil a projížděl všechny možné stránky s tím, že něco bude TOP, tak jsem byl dlouho neúspěšný a musel jsem zabrouzdat do zaručených zdrojů, které ovšem nejsou až tak aktuální. Na druhou stranu se to tu ještě neobjevilo a rozhodně to stojí za to. Hout před dvěma týdny nasadil tempo, které by chtělo udržet, ale nejspíš mu došla energie a přeci jenom je nás, editorů na checktrails, víc. Teď beru štafetu a nasazuju tempo co dva dny to článek, snad to nebude na úkor kvality. Než dojde inspirace a pak zase pošlu štafetu dál.
Takže co jiného než Hazelwood 2013 od Marka Potoczneho z vlastního pohledu. U toho mě sice napadlo jen to, jak by se s tím popral někdo bez brzdy (co Satane)? Ale pak jsem si uvědomil, že jsem to i viděl, Belgičan Fursch sice brzdu měl, ale nevěděl jak funguje a jak ji použít. Taky ale má Fursch kolo v ruce asi víc než kdokoli z ČR a nebo je to prostě totál výmaz (z vlastní zkušenosti to bude kombinace obou). Po téhle úvaze už jsem nezvládal nad ničím přemýšlet a jen čuměl s otevřenou hubou jak to sviští. Mam dojem, že se Saavedra rozbil právě tady. Dovede si to někdo vůbec představit, jak zlé to muselo být?
Stay Strong Mike!
Skoro bych zapomněl napsat slovo o jamu na Vápence, který se tam konal už skoro před měsícem v režii Onýse. Onýs postavil novou lajnu nazvanou Limestone line, tedy Vápencová lajna a u příležitosti jejího otevření dal do kupy jam. Podívat jsme se byli, pojezdili, pozevlili, pivek za 15 spoustu vypili, dobrý to bylo. Ještě slovo k lajně. Stojí na úkor starý velký lajny, kterou jsem měl rád, ale přeci jen už měla odkroucených 10 let a změnu to chtělo. Limestone čítá 8 skoků, z toho jsou dva naskakováky, respektive jedna žraločí ploutev, jak se vyskakovák z klopky dnes nazývá. Začátek je klopenkový a příjemný, v lajně jsou hipy i rovný skoky, vypadá to pěkně. Bude to chtít potunit, o tom žádná, čekal bych na Vápně taky o trošku větší skoky, ale malý to zase není. Jedinou slabinou bych viděl poslední skok, který se napojuje do posledního skoku pravý lajny a ten dopad je prostě dělaný na jiný polet. Lajna jako je Limestone by si zasloužila nějaký svůj poslední příjemný skok, to by se ale asi muselo kopnout docela do země a kdo ví, co by to přineslo. Každopádně je super, že má Vápno novou trailsovou lajnu a navíc spousty možností, jak inovovat původní lajny s využitím novýho rozjezdu. Docela se těším, jak se bude celý spot vyvíjet a jak si tam znovu dobře zajezdím. Stejně jako před 12ti lety poprvý, stejně jako před měsícem, prostě dobře. Respekt lokálům.
Tady na TBB obsáhlý report z Limestonu line jamu včetně fotek a spousty zajímavýho čtení včetně rozhovoru se Štěpánem Herinkem, českou dirtovou legendou a člověkem, který Vápno objevil.
Texas Toast Jam, contest konající se v texaským Austinu, který dal do kupy Taj Mihelich v duchu, který je mu vlastní. Čistý bmx v pohodovým stylu, klid a chill, zároveň hec s kámošema, žádný milionový prize money, žádný obrovský kamery, přestávky na reklamu a jiný píčoviny. Prostě bmx postaru a nejlíp. Letos se Texas Toast přesunul na nový flek, je to trochu škoda, na otevřený pláni to není úplně ono ve srovnání s příjemnou útulností předchozích míst konání, ale zase bylo na všechno více místa. Videjek z tohoto jamu se objevuje spousty, jedno za všechny dávám tohle od Ryana Navazia. Ryan je profík se vším všudy, zároveň super týpek, který chvíli žil v Austinu a rozhodně do tohoto města patří, asi proto jeho videjko nejlépe vystihuje, o čem celá akce je.
Z nějakýho důvodu se nejstylovější trailsoví jezdci starýho kontinentu nachází v Anglii a dost možná korunu na hlavě nosí Thomas „Robbo“ Robinson. Pravidelně si dává každý podzim výlety do PA, kde čerpá inspiraci a nadále vybrušuje své již tak vybroušený štýlo, sledovat tohoto týpka jezdit je opravdu radost. Jako správný trailsový killa má Robbo samozřejmě také svůj spot a to věhlasné Villij trails, jedny z nejlepších trailsů v Evropě. A tady je jedno parádní vidko Robba z jeho domácího spotu. Enjoy.
Další snaha o novátorský přístup k bmx contestu. Z nějakého důvodu propojení freestylu s racingem (tedy závoděním na rychlost) nefunguje. První pokus byl Red Bull contest Revolution před několika lety v Berlíně, který hlásil, že vrátí zpět starý bikros časy, kdy se proháněli po bikroskách lidi jako Todd Lyons, Robbie Miranda nebo třeba Leoš Pavlič, či Michal Prokop. Zkrátka kdy bylo běžné občas vyndat nějaký trik a součást závodu byl vložený King of Dirt contest, kde skákali samotní bikrosáci. Ty doby jsou nenávratně pryč, Red Bull se se svým pojetím v Berlíně těžce spálil a podobně mi přijde i tento pokus z Las Vegas. Speed & Style by Monster, jakoby se tento energeťák snažil konkurovat Red Bullu s různýma originálníma nápadama a ani tady to nedopadlo moc slavně. Není mi jasný, o co tam jde, dva týpci jedou dvě lajny, který se proplétají, dávají triky a šlapou, kdo vyhrál a proč? A hlavně, když je dovolený to šlapání, proč mají ty skoky 4 metry? Proč jim tam nedali pořádnou hamtárnu bikrosovou a skoky aspoň 8, ať to má grády a ukáže se, kdo opravdu umí šlapat, ne jenom sypat salta mortále? Zase palec dolu.
Spousta věcí se děje ve světě bmx a nějak se nestíháme o to s vámi dělit. Tak teď série postů, co dva dny je nastaven nový update o něčem, co mi třeba přišlo zajímavý.
Začnu šaškárnou zvanou Dirt Dogs a Jed Mildonem. Podle všeho sympatický týpek, jedoucí si ovšem Nitro Circus štýlo za každou cenu, hlavně ať to sype. Postavíme si megarampu z hlíny, aby měla k těm dvaceti, rozhlásíme kecy o největších dirtových skocích na světě, pozvem kamery, hucknem tam nějaký peklo a bude světový rekord. Přijde mi to jako shit show a nic jinýho. Ten skok je o hovně, ano dlouhý ale jinak o hovně, v podstatě kopie dřevěný megarampy. Tady nejde o posouvání hranic, co se dá na malým kole dát, o to šlo Dane Searlsovi, tady jde hlavně o publicitu a světový rekord. Dane Searls lítal největší dirtový skoky jednou provždy, tohle je jen shit show, která si potřebuje hrát na světový rekordy. Fakt se mi to nelíbí. Na druhou stranu, rozbil se tam párkrát slušně, o tom žádná.
Ještě poznámka, když jsem si teď přečetl ještě ty velkohubý PR kecy o největších skocích na světe, je mi z toho blbě. Urážka Dane Searlse, ten skákal největší dirtový skoky, případně Colina Winkelmana, ten skákal zase ultimátně největší skoky na malým kole. Oba paradoxně R.I.P., snad se spokojeně tlemí Jed Mildonovi z bmxovýho nebe.
Mimochodem, pamatuje si někdo na světový rekord ve skoku do výšky od Kye Forteho? Podobná sračka.
Dane Searls
Colin Winkelman
Mike Saavedra, jeden z nejlepších trailsových jezdců Ameriky a velký srdcař, utrpěl těžké zranění v Pittsburghu, pravděpodobně na Hazelwood. Sjela mu noha z pedálu, vzhledem k velikosti tamních skoků a rychlosti se mu noha zamotala pod kolo a v podstatě si ji sám přejel. Brrr, jen pomyslet na takový pád bolí. Objevila se navíc velice nepříjemná komplikace známá jako kompartement syndrom, což může vést až k odumření tkání a nutné amputaci. Naštěstí se to podařilo včas podchytnout a nohu zachránit. I tak peklo, který nechceš. Mika pustili po 18ti dnech z nemocnice v Pittsburghu a je doma v Cali, čekají ho dlouhé měsíce rehabilitací, aby se noha posílila a on mohl vůbec začít uvažovat o návratu na kolo. Jako drtivá většina amerických trails riderů bez stálé práce od devíti do pěti nemá ani on zdravotní pojištění, o tom jak drahá je zdravotní péče v USA není třeba diskutovat. Tady na těch stránkách je Mikova story a link na finanční podporu, osobně mu tam hned 10$ cvakám (dvě kila mě nezabijou, koho jo?), ať se má z čeho dát do kupy. Vůbec představa se dávat dohromady z takovýho zranění je zlo, k tomu ještě řešit, že to budeš splácet dlouhý roky, to nechceš. Kdo se přidá?
Mike Saavedra si tuní své Blue Bench Trails, nejhustší trailsy v Cali, kterým se drtivá většina tamějších profíků vyhýbá obloukem.
Mike Saavedra na svých trailsech, snad se dá do kupy a bude zase moct takhle dávat.
