Když se dávalo do kupy oficiální videjko z letošního Řáholce, měli jsme takovýho materiálu, který si zasloužil nezůstat v šuplíku, že by z toho bylo sáhodlouhých 10 minut. A tak jsme to udělali jinak a po ofiko editu ze září dáváme ještě jeden, trochu jiný, pomalejší, ovšem dle mého názoru z něho ta pravá řáholecká atmosféra jenom dýchá. Dámy a pánové, vzpomínka na Řáholec Jam 2015, Leftovers by Radek Jedlička, enjoy.
Thomas Robinson aka Robbo UK, zaznamenal jsem ho v PA na našem tripu s Kudrem v roce 2010, kdy bral ocenění za nejlepší styl na jednom (a možná více, už nevím) z Catty Woods jamů. Kromě vybroušenýho štýla na kole je spojen taky s anglickými Villij trails, pravděpodobně nejlepším spotem v Evropě. Hodně našláplý článek o tomto ortodoxním diggerovi a řekl bych v současné době zásadní postavě světové trailsové scény vyšel na TBB, jedná se o překlad z Albionu z roku 2011, přeložil Šimon Čechura.
Je to poprvé, kdy jsem si otevřeně přečetl přesně o tom, jaký je i můj postoj k trailsům. Jezdit je dobrý, ale stavět možná ještě lepší. Staví se celou zimu a jenom zimu, protože se nejezdí a je na to čas. Les je útěk, vlastní prostor mimo systém, kde si můžeš postavit svůj svět. Ať už jde o kopání, zevlení nebo ježdění, mysl je úplně jinde a je to hodně uklidňující, dokonalý relax. Zároveň ať přijde kdo chce, stavíme to pro všechny. My teda hlásíme narozdíl od Robba na ty mtb kluky, protože všichni chodíme taky do práce a přeci jen spravovat zbytečně rozbitý skoky zase není až taková zábava, když se člověk dostane po práci v 6 do lesa. Ale jinak přesně jak píše Robbo, na druhou stranu je to zase prdel to sledovat. Narážka na Eastside mi přijde trochu mimo mísu a upřímně ji moc nechápu, když většina lokálů z Eastside jsou vlastně lokálové z Posh a Catty (Credence parta). Naše zkušenost z Austinu je jiná, vždyť to všichni víte, hrot je jenom Hush. Je ale pravda, že Austin specifický je. Pobavila mě ještě poznámka o tom, jak za 10 let kopání mu hlína nikdy nepromrzla. Hehe, by borec u nás asi čuměl, až by mu lítaly jiskry od rejče, jak to bývá tvrdý. Dost už keců, kdo nečetl, klikejte tady a čtěte o jednom trailsovým šílenci, který to myslí opravdu vážně. Sakra, občas bych bral zpátky svých 20..
Jinak díky TBB, dobrá práce.
Satan se hlásí poprvé od odletu na Nový Zéland. Ještě než odletěl, tak jsme se dohodli, že bude psát reporty, které budou exkluzivně pouze na našem webu (pokud nám je někdo nezčoří). Chtěl jsem vám přinést informace z cestování a ježdění Satana a Matese Sedláka, protože je všichni dobře známe a v současné době není web, na který by se to hodilo víc. I když jsme docela nedávno přinášeli reporty z NZ od Jirky Zouhara tak stejně zastávám názor, že cestovatelské reporty od kamarádů se jen tak neokoukají. Takže si užíjte první díl jejich vyprávění a super fotky.
Možná nedává origoš triky. Možná nezabíjí nejvíc. Možná to je to zevlák, který asi nekope.
Hout tady vyzdvihl Ryana Nyquista a ja tedy hodlám vyzdvihnout někoho, kdo je pro mě asi nejlepším jezdcem na světě. Nemusím vidět na vlastní oči jak jezdí, ale vím, že i kdyby se kdokoliv na světě snažil jak chce, tak nebude dávat tak jak on. Podle mě se mu nejvíce přibližuje Geoff Slattery. Zabije na streetu, v parku a klidně i na hlíně. Možná by někdo řekl, že Denis Enarson jezdí lépe, ale ten styl tam prostě není až takový.
Téma, který mám v hlavě už od léta, že by stálo za přetřes. Pak to tady vytáhne natvrdo Adam a tak teda jo, sepíšu to a zesumarizuju. Česká dirtová scéna (trailsovou zjednodušeně považuji za její podmnožinu) si v posledních letech jede trochu nahoru dolu, ale mrtvá v žádným případě není. Měřítkem, opět zjednodušeně, byl vždycky hlavně počet závodů, počet jezdců na závodech, úroveň těchto závodů a následná medializace. Případně ještě samotný spoty a info o nich. Byly časy, kdy to jelo hodně, byly časy horší, kdy to jelo méně. V dnešní době, řekl bych, si stojí dirtová scéna obstojně. Level dirtového ježdění je sice prachmizerný, ale trailsové ježdění na tom není zle a celkově tady docela pár lidí je, pár spotů taky, i nějaký ten závod nebo jam se semtam objeví. Mediální pokrytí je dnes tragédie obecně, v podstatě žádný média nejsou, pokud tedy pominu zoufalý Dirtbiker, po své cestě si jdoucí TBB a pak.. checktrails.com. Svým způsobem můžou všechny ostatní disciplíny závidět, že má česká dirtová/trailsová scéna vlastní web, na kterým se více či méně podílí celá řada lidí se slušným backgroundem ve freestyle bmx, a který nějak funguje. A přesto zdá se, že právě ta scéna, pro kterou je tenhle web především určen, si ho neváží a nechápe, co v něm má za potenciál. Tolik úvod a teď o čem mluvím.
Pohořelice, Žlutava, Přeštěnice, Shibak, Volyně, Skalka, Martin.. všechno trailsové jamy či dirtové závody v tomto roce. Nulové pokrytí na checktrails.com o akci dopředu, nulové info, jak se to nakonec vlastě povedlo (kromě tedy reportu od Adama ze Skalky). Není to škoda přátelé? Není škoda svůj jam, závod, akci někde nevyvěsit a spoléhat jen na svým způsobem informacemi naprosto přehlcenou neadresnost sociálních sítí? O některých akcích jsem se nějakým způsobem předem dozvěděl, o některých jsem se dozvěděl zpětně, o některých třeba nevím dodnes. A to tu scénu v rámci možností opravdu stále sleduju, v podstatě denně. Pak se samozřejmě v klidu stanou kixy, jakože Shibak se kryje s Vápenkou, Martin se Skalkou, a spousta lidí taky vůbec nemusí přijet, protože o tom neví. Nikde to pořádně vyvěšený nebylo a přes FB se to k nim buď nedostalo vůbec, nebo to skončilo někde v propadlišti tisíce postů a zpráv od tisíce „kámošů“, který leckdy člověk nemá chuť číst, nebo si jich prostě nevšimne.
Jsme taková zemička malá, scéna ještě menší, spousta z nás se zná navzájem a stejně si to jedem každý sólo, nechápu to. Když pak vidím na Canyoudigit videa od Jirky Zouhara, který se v ČR objeví tak možná přes FB, když vidím Satanovy články na DB, který by stokrát víc slušely na checktrails a dostaly se k lidem, který si je rádi přečtou, když pak vidím videa z různých menších jamů, kde se lidi snaží, nedělají to špatně, ale nikde se to nesdílí napříč scénou.. říkám si sakra proč? Platforma je, otevřenost z naší strany rozhodně taky, a přesto něco nefunguje. Jsme pro vás lesní banda, která uznává jen sama sebe a možná Vápno? Nebo máte problém s ortodoxností Houta, co jenom kritizuje? Nebo na to prostě serete? Vážně by mě zajímaly odpovědi.
Ok, abych to celý nějak shrnul. Tenhle web vzniknul s cílem sjednotit scénu, psát zajímavý věci, komentovat dění u nás i ve světě. Nemělo to být jen o lese a o nás, ale o všem možným, co se týká trailsový scény. Někdy jedeme hodně, někdy méně, je to o času a chuti. Nikdy jsem necheckoval statistiky, kolik lidí checktrails.com sleduje, ale jsem přesvědčen, že pár lidí to je. A zejména že sem chodí lidi, který zajímá, že se támhle něco hliněnýho děje, je tam jam, akce, závod, nebo třeba roste nový spot. Není v našich silách se pídit po všem, co se kde děje a sypat to sem, ale když přijde info, rádi to sem dáme. Kontakty tady jsou, je to jen na vás a hlavně pro vás, respektive nás všechny. Díky čau.
Dvě zajímavý a z mého pohledu trochu kontroverzní novinky týkající se freestyle bmx se objevily v tomto roce. Vzhledem k nefunkčnosti mediální fbmx scény (pamatujete si tenhle článek? Jak příznačné) vám to servíruju sem, protože by byla škoda, aby to úplně uniklo. Doufám, že si tohle přečte hlavně naše FBMXA v čele s Jenym Valentou, pokud to tedy ještě neví, protože z tohohle by se dalo něco vytlouct. O tom, jakým směrem se Freestyle bmx ubírá a ubírat bude, čtěte inside.
První říjnový víkend jsme měli s Dirty Parks partou otevírat dva nový pumptracky ve Svitavách a v Kvasicích na Moravě. V Kvasicích měla být navíc otevíračka obohacena o exhibici na Dudovým mobilním funboxu, pro který jsme museli jet na Slovensko. A jelikož se nám to hezky sešlo, tak jsme spojili užitečný s příjemným a navštívili lesík v Martině, kde se konal první oficiální trailsový jam za celou dobu osmileté existence tohohle spotu.
Už je to asi týden staré video z Austrálie. Toto je podle mě naprostá pecka. O to horší je zpráva ta, že Snakewoods se bude za necelý rok bourat z nějakého posraného důvodu, něco jako místní rozvoj nebo co. Přidávám slova od Jamese Foxe, který je zároveň tvůrcem tohoto videa.
“I have to say that Snakewoods is defiantly one of my favourite places!! I can’t think of many better things then not showering for 4 days, getting absolutely shit faced in the bush, and riding some of the best trails in Australia with the best dudes goin!! Unfortunately around June next year all that is going to come to an end when they get demolished for some stupid development! So this was it… The Snakewoods Last Call Jam. Three days of getting blind and riding with with some of the raddest dudes in the australian bmx scene.”
Omlouvám se za trochu hanlivý název reportu, ale začíná mě rozčilovat, jak to tady funguje. Když to není špatná propagace, tak to jsou dva jamy v jeden den. Půl roku je hovno a pak v jednom měsíci pět akcí.
Když přijel na první Dirt&Roll Corey Bohan, uváděl jsem ho jako možná nejlepšího dirtaře všech dob. Bohan přinesl velký triky v kombinaci se stylem, což bylo v té době (řekněme rok 2004) něco nového, vyhrál co se dalo a nesmazatelně se zapsal do historie dirtu. Ale stejně, když se na to podívám kolem a kolem, spíš mi tam sedí někdo jiný. Ryan Nyquist se drží na absolutním topu neuvěřitelných 20 let. Jede si ty svoje věci, co má na jistotu a nikdo jiný je nedělá, ani vlastně nikdy nedělal. To on je za svoji konzistenci a nekonečnou škálu vlastních originálních triků u mě asi nejlepší dirtař všech dob. Když mu to sedne, dodnes je schopen vyhrát velký contest. Ryan pustil ven dirtový video, kde jezdí na nepříliš známých dirtových spotech a vyndává všechny svoje šílený comba. Můj favorit je 360 rocket air suicide, nebo 360 x-up tiregrab, signature věci jako vyšitý. Jestli jste tohle video viděli na cizích webech a neklikli na něj, teď to můžete napravit, stojí to za to.
